Když jsme v srpnu běželi štafetu do Drážďan v rámci partnerství Saské metropole s naší Ostravou, ani jsme netušili, že tahle akce inspiruje i ty, kteří se tehdy nezúčastnili. A tak se zrodil nápad – výlet do Německa na 25. ročník Dresden Marathonu.
V pátek 24. října po poledni vyráží osmičlenná skupinka dvěma auty směr Polsko a dál do „Reichu“. V našem oddíle nemáme jen skvělé běžce, ale i neskutečně šikovné cukrářky a ultrajedlíky. Cesta tak byla zpestřena několika zastávkami s přepadovkami kufru auta č. 2, kde se ukrývala sladká sacharidová bomba. Jenže místo aby se s ní zacházelo jako s pyrotechnikou, skočili jsme po ní jak piraně 😊.
Sobota patřila vyzvednutí startovních čísel a plánované „pohodové“ procházce po pamětihodnostech pětisetšedesátitisícového města. Jenže tahle pohoda se záhy zvrhla v chodecké orgie – svým rozsahem připomínající legendární pochod Praha–Prčice. Ale stálo to za to! Prohlídka Zwingeru, výstup na věž Frauenkirche a nakonec návštěva úžasné německé pobočky Decathlonu.
A proč právě Decathlon? Inu, celou sobotu jsme sledovali předpověď počasí – ta nevěstila nic hezkého. Občasný déšť, poryvy větru až 70 km/h, pocitová teplota pod nulou… Začali jsme tedy horečně přepočítávat vrstvy oblečení a řešit, jestli máme dostatek běžeckého vybavení na tu „arktickou“ výpravu.
V neděli ráno vstáváme posilněni o hodinu delším spánkem a povzbuzeni lepší předpovědí – dopoledne bez deště, nárazy „jen“ 60 km/h. No, to už my Ostraváci nějak přežijeme. Na startu jsme připraveni na Murphyho zákon: ať běžíš kamkoli, vždycky fouká proti. Naštěstí nás Murphy až do 16. kilometru celkem šetřil. Pak ale trasa půlmaratonu nabrala směr cíl – a tím pádem pořád proti větru.
Nejhorší byl závěr: poslední tři kilometry podél Labe, otevřený prostor a protivítr, který místy připomínal jízdu zpátečkou 😊. Ale dali jsme to všichni!
Výsledky hovoří jasně:
Ondřej Dominik 1:21:54, Milan Ondrášek 1:32:16, Jan Krajíček 1:39:03, Zuzana Krajíčková 1:40:14, Pavlína Rybová 1:41:27 (opět osobák!), Radim Murárik 1:41:27, Jana Dominiková 1:45:08 a Otmar Pospíšil 1:50:00.
Borec na konec? Michal Buba – ten si dal maraton a do Německa jel s rodinou po vlastní ose. Cíl měl jasný: zaběhnout pod tři. V jeho formě jsme o tom ani nepochybovali, jen jsme netušili, že to zvládne v takových podmínkách za 2:51:50! Michal je prostě Ostravák jak cyp – zatímco já drkotal zuby v dlouhých elasťácích, čepici a rukavicích, jemu stačil nátělník a trenýrky. Smekám!
A jen tak mimochodem – na zpáteční cestě, asi 100 km od Drážďan, koukám do výsledků a ejhle, v kategorii jsem třetí! Že bychom se vraceli pro cenu? Kdepak. I kdyby za to bylo pár eur, já tuhle měnu neberu. My máme přeci svou „světovou“ korunu – a ta mi v naší milované Ostravě bohatě stačí 😊.
Ondra
Z Prokešova náměstí v Ostravě jsme vyrazili v pátek 15. srpna v 8:00 hodin ve složení Jana Dominiková, Ondřej Dominik, Alexandra Muroňová, Radomír Pach, Ivan Rodina, Milan Ondrášek, Radomír Pach, Iva Pachtová a Radim Václavík. Úvodní pětice běžců zamířila směrem na Krásné Pole.
Druhá část týmu, vedená „neběhajícím kapitánem“ Ottou Seitlem, se přesunula autem do Bruntálu. Tam na ně čekal slavnostní start, který odstartoval pan Urban z Okresního sdružení ČUS a zástupce bruntálské radnice.
Po celkově uběhnutých 320 kilometrech v tropických podmínkách jsme večer našli zázemí v motelu v Bezděčíně u Mladé Boleslavi.
Druhý den nás čekalo uběhnout zbylých 180 kilometrů. Na závěrečný úsek do Drážďan se k naší štafetě přidala i skupina běžců z organizačního týmu Drážďanského maratonu, která nás doprovodila na posledních šest kilometrů – krásný symbol sportovního propojení!
Cílového bodu v Drážďanech jsme dosáhli v sobotu 16. srpna 2025 ve 14 hodin. Na Altmarktplatzu nás přivítali zástupci vedení města Drážďany i primátor města Ostravy Jan Dohnal.
V zákulisí se o nás vzorně postarali a my jsme si po dvou dnech a uběhnutých 500 kilometrech mohli spokojeně oddechnout.
Na pódiu nás přivítali jako rockové hvězdy a my jsme si naplno užili svých pět minut slávy.
Po slavnostním přijetí jsme se vydali poznat některé z nejznámějších pamětihodností města na Labi, odkud jsme se následně přesunuli do místa ubytování, kde jsme naplno ukojili své chuťové pohárky.
Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ? Turistika, in-line brusle, plavání, cyklistika.