Novinky

Areál letního koupaliště v Ostravě – Porubě v sobotu 17.5.2025 ožil při konání Bezva festu, rodinného festivalu pro celou rodinu. Náš klub dostal nabídku účastnit se tohoto festivalu a s radostí ji přijal a chopil se jak prezentování Maraton klubu Seitl Ostrava z.s., tak možnosti informovat veřejnost o námi pořádaných závodech jako jsou Ostravské běhny a Ostrava City Marathon.

Návštěvníci, kteří vyrazili na festival už ráno, si mohli vychutnat i chvilky na sluníčku. Pro děti byla připravena spousta atrakcí a aktivit jak v rámci celého festivalu, tak my sami jsme si připravili pro děti překážkovou dráhu a dělalo nám radost s jakou chutí se děti do pohybu zapojily. Některé za proběhnutí dráhy nechtěly ani sladkou odměnu, dělaly to jen pro pohyb a radost.

Nejen atrakce, ale i youtubeři, známé hvězdy, vzdělávací zóna, baby zóny a spousta stánků s dobrotami byly jistě lákadlem pro děti i dospěláky. I přes pozdější deštivé počasí bylo vidět, že si všichni akci náramně užili.

Akce se za náš klub zúčastnili Jana Václavková, Ondřej Dominik, Martin Prusek, Zuzana Krajíčková a Irena Skřipcová.

Děkujeme Bezva Festu za pozvání na tuto skvělou akci, perfektní organizaci a zázemí a těšíme se opět na viděnou v roce příštím.

Iris

Ani letos nechybělo naše zastoupení na prestižním Pražském mezinárodním maratonu, který letos oslavil své jubilejní 30. výročí. Na cestu jsme se vydali už v sobotu ráno vlakem z Ostravy. Cesta ubíhala v přátelské atmosféře, kdy se hlavním tématem debat stalo počasí – bude pršet, nebo ne? Nakonec déšť nepřišel, dokonce se místy ukázalo i sluníčko. O to víc nám ale závod komplikoval občasný nepříjemný vítr, který si s námi pohrával prakticky po celé trati.

Přesto naši závodníci předvedli skvělé výkony a někteří odjížděli z Prahy i s cennými úspěchy. Trenérský úspěch Ládi Dvorského je zřejmý – jeho svěřenkyně i on sám si vedli výborně. Šumperačka Eva Filipiová dokázala ve svém osobním rekordu potřetí za sebou vybojovat medaili na Mistrovství ČR, tentokrát bronzovou. Nelze nezmínit také individuální úspěch Romana Slowioczka, který opanoval svou věkovou kategorii.

Pražský mezinárodní maraton i letos potvrdil, proč patří mezi nejoblíbenější běžecké akce u nás. Atmosféra byla skvělá, stejně jako každý rok, a samotná medaile se letos opravdu povedla. Přesto se našly i momenty, nad kterými člověk musel trochu kroutit hlavou.

Jedním z nich byla například občerstvovací stanice pod Čechovým mostem. Umístění v nejnižším bodě znamenalo, že pokud si běžci nechtěli nést kelímek s vodou několik desítek metrů, museli se napít během do kopce. V závodním tempu to rozhodně nebylo příjemné.

Po doběhu pak přišlo další utrpení – neskutečně dlouhá cesta k pozávodnímu občerstvení. Když má člověk za sebou 42 kilometrů a každý krok bolí, je to poslední, co by si přál. Navíc samotná nabídka občerstvení zdaleka nedosahovala toho, co pravidelně připravujeme na Ostrava City Marathonu – tam jsme zkrátka zvyklí na vyšší standard. Ale jak se říká, každý závod má svá specifika a hodnocení je vždy subjektivní.

Celkově si ale závod opět udržel svou prestiž a my jsme rádi, že jsme mohli být jeho součástí. Už teď se těšíme na další ročník!

Zde jsou výsledky našich závodníků:

• Vladislav Netopil – 2:52:08
• Ondřej Dominik – 2:52:18
• Marek Škapa – 2:59:43
• Roman Slowioczek – 3:26:06 (1. místo v kategorii)
• Libor Svozil – 3:58:12
• Ladislav Dvorský – 4:03:18
• Jaroslav Hrabuška – 4:44:50
• Jaroslav Máčala – závod nedokončil (DNF na cca 16. kilometru)

Ondra

1. května 2025 pořádalo Slovenské městečko Krásno nad Kysucou: ,,Ethos májový beh“.

Já jsem se přihlásil na maraton a Saša na desítku. Startoval jsem s Radkem Lukszou a dalšími závodníky v 9. hod. Emil Trombík s maratonskými seniory vyrazili na trať už v osm hodin. Dohromady nás bylo dle výsledkové listiny 28 maratonců.

 

 

 

 

 

 

 

Desítka (72 závodníků) společně s půlkou (28 závodníků) startovala  v 10. hod.

Původně jsem myslel, že se bude jednat o klasický horský maraton, ale běželo se po asfaltové cyklo stezce podél řeky Kysuce. Tak jsem byl moc rád, že jsem si v posledním okamžiku do auta pro jistotu přidal i silniční boty. Samozřejmě mi na dvacátém kilometru došlo, že běžet v lesích plných medvědů je blbost, takže bylo od začátku jasné, že se bude běžet mimo les.

Trasa všech závodů vedla stejně – půlka proti proudu řeky, takže furt nahoru. Na vyznačeném bodě na asfaltu otočka a zase stejnou trasou zpět. Tentokrát už naštěstí z kopce. Slunko neúprosně hřálo, a tak jsem byl rád, že občas byl na trati i příjemný stín.

Občerstvovačky byly snad co tři km, tak to bylo super. Škoda, že na pití byla buď kofola, nebo bublinkatá voda. Mi bublinky při maratonu dělají nedobře v žaludku, tak jsem trochu trpěl.

Divácké kulisa na trati chyběla, potkávali jsme jen projíždějící cyklisty.

V cíli mě čekala Sašenka, celá rozjařená z toho, že chvíli před mým doběhem stála na bedně jako druhá ve své kategorii s časem 1:00:56 hod. Takže teď musíme jet na závod i příští rok, ať obhájí.

 

 

 

Maraton: Libor Svozil 4:03:46, Ivan Rodina 4:15:12, Radek Luksza 4:37:17 a Emil Trombík 6:14.

Desítka: Alexandra Muroňová 1:00:56 a 2. místo v kategorii

Ivan

V sobotu 19. dubna se Jilešovice rozezněly nejen velikonočním jarmarkem a tóny cimbálové muziky, ale také svižnými kroky běžců. V rámci tradiční akce se zde uskutečnil Hasičský Velikonoční běh, který měl poprvé zázemí v areálu Mladých hasičů a skvěle doplnil slavnostní atmosféru celé soboty.

Závod svou účastí podpořil i Ivan Uvízl, známý běžec a ambasador letošního Ostrava City Marathonu, což potěšilo jak pořadatele, tak samotné závodníky.

Na trati se dařilo i známým jménům. Vítězem mužské kategorie se stal časem 37:18 náš borec Jiří Pytlík, zatímco mezi ženami si pro první místo doběhla v čase 43:02 Markéta Kašná z TJ Jäkl Karviná.

Náš oddíl měl opět velmi silné zastoupení, a tak bylo modrobílé barvy na trati i v cíli opravdu vidět. Atmosféra byla skvělá, organizace proběhla bez chybičky a sportovní den si užili nejen běžci, ale i jejich doprovod díky přidruženému jarmarku a kulturnímu programu.

Michal Buba 38:59 a 1. místo v kategorii, Marek Škapa 39:37 a 1. místo v kategorii, Ondřej Dominik 39:52 a 2. místo v kategorii, Dan Šindelek 42:09 a 1. místo v kategorii, Petr Škrabánek 43:12 a 2. místo v kategorii, Roman Slowioczek 45:42, Michal Damek 48:25, Marek Moravec 48:29, Jan Krajíček 49:04, Michal Nosek 50:20, Ladislav Dvorský 50:26, Jana Dominiková 52:51, Kateřina Řehová 53:21, Tomáš Jakeš 1:01:50 a Josef Smola 1:07:22 hod.

Ondra

 

Ve čtvrtek 17. dubna se za letních teplot konal již 17. ročník Kateřinského běhu Hrabovou. Díky následujícímu volnému dni (Velkému pátku) si mohli běžci i organizátoři užít závod bez spěchu a v pohodové atmosféře.

Na výběr byly tři trasy – hlavní závod na 5 km, kratší 2,5km trať a Nordic Walking rovněž na 5 km, takže si mohl vybrat opravdu každý bez ohledu na výkonnost nebo věk.

V hlavním běhu na 5 km se nejlépe dařilo v mužské kategorii Miroslavu Mokrošovi (Vratim FreeRun), jenž zvítězil v čase 17:03 a ženské kategorii kralovala Markéta Kašná (Tj Jakl Karviná) časem 19:22 min.

Závod proběhl ve výborné organizaci, a patří velká pochvala celému organizačnímu týmu. I přes drobné technické problémy s časomírou lze říct, že závod byl po všech stránkách velmi povedený. A jak už to u Kateřinského běhu bývá zvykem – organizátoři nezůstávají stát na místě a každoročně přinášejí nové nápady a vylepšení.

Pro náš oddíl měl letošní ročník zvláštní význam – poprvé se zde rozdávaly body do Oddílového poháru. I proto byla naše účast opravdu hojná, a bylo krásné vidět tolik známých tváří v dresu Maratón klubu Seitl Ostrava.

Zde jsou naše výkony v hlavním závodě: Marek Škapa 17:37 a 2. místo v kategorii, Ondřej Dominik 18:08 a 2. místo v kategorii, Dan Šindelek 19:07 a 1. místo v kategorii, Milan Ondrášek 19:09, Petr Škrabánek 19:17 a 2. místo v kategorii, Jan Fousek 19:37, Vojtěch Gruchala 20:11, Roman Slowioczek 21:02, Jan Krajíček 21:43, Michal Damek 21:44, Michal Nosek 22:55, Iva Pachtová 23:33 a 2. místo v kategorii, Stanislav Sviták 23:36, Tomáš Lipina 23:55, Radim Václavík 23:57, Jana Dominiková 24:06, Jan Hutín 26:41, Tomáš Jakeš 28:27 a Josef Smola 28:42 minut.

Závod s hůlkami si střihl Petr Jorníček a trasu došel na celkovém 3. místě v čase 44:42 minut.

Děkujeme pořadatelům za skvělou akci a těšíme se na další ročník.

Ondra

V neděli 13. dubna se v Bolaticích konal už 47. ročník tradičního běžeckého závodu Bolatická 20. Akce opět přilákala nejen běžce, ale i milovníky pohybu všech věkových kategorií.

Hlavním bodem programu byl závod na 20 km, který dal název celé akci. Pro ty, kteří preferují kratší tratě, byla připravena i 10km varianta, a nechyběly ani dětské běhy, které jako vždy sklidily velký úspěch u malých závodníků i přihlížejících.

Součástí sportovního dne byl rovněž turistický pochod, který umožnil účast i těm, kdo si chtěli užít trasu v pohodovém tempu a kochat se jarní krajinou Bolatic a okolí. A letos bylo na trati turistů opravdu požehnaně.

Celou akci organizoval Klub turistů Bolatice, kterému patří poděkování za výborně zvládnutou organizaci i přátelskou atmosféru. Po závodech a pochodu čekalo na účastníky příjemné posezení, které zpříjemnila živá hudba, o kterou se postarala skupina Karavana.

Náš oddíl se závodu zúčastnil v hojném počtu a atmosféru jsme si opravdu užili. A protože po výkonu patří i odměna, mnozí z nás zakončili den v nedalekém cukrářství Madel v Dolním Benešově – Zábřehu, kde jsme si dali sladkou tečku v podobě dortíků, zákusků a kávy. Po běžeckém výkonu to byla zasloužená odměna!

Díky všem účastníkům, organizátorům i fanouškům – Bolatická dvacítka zůstává krásnou ukázkou toho, jak sport spojuje lidi všech generací.

Výkony našich v hlavním závodě: Jiří Pytlík 1:17:19 a 3. místo celkově, Ondřej Dominik 1:20:17, Marek Škapa 1:23:19 a 2. místo v kategorii, Petr Škrabánek 1:25:20 a 1. místo v kategorii, Milan Ondrášek 1:28:39, Michal Kubín 1:30:38, Jan Krajíček a Radim Murárík 1:38:14, Iva Pachtová 1:39:58 a 1. místo v kategorii, Jana Dominiková 1:50:59, Jaroslav Hrabuška 1:57:34 a Josef Smola 2:12:17 hod.

10 km: Zuzana Krajíčková 50:06 a 1. žena celkově, Kateřina Řehová 56:17 a 3. žena celkově.

Ondra

Ano, čtete správně. MK Seitl Ostrava měl svého vyslance ve Středozemi. Kdo jiný by měl reprezentovat náš klub na tak epickém závodě, než náš dobrodružstvím posedlý Radim Murárik! 🚀

Radim se totiž rozhodl, že půlmaratonů po Evropě už má dost. Jak je jeho zvykem, dobré nápady nechává jiným a dělá jen ty bláznivé. Chce to něco víc. Něco magického. Něco… co zavání elfím potem a skřetím povzbuzováním. A tak si zabalil kecky, přibalil do batohu trochu uheráku (pro jistotu) a vyrazil na Nový Zéland, konkrétně do Hobitína, kde se každoročně koná legendární Middle Earth Halfling Marathon.

 

A teď si představte to – běžet 21,1 km mezi hobitími norami, zatímco vás Gandalf na každém kilometru povzbuzuje „Fly, you fools!“. 🍻

Otočený svět a běh hlavou dolů

Radim čelil hned několika výzvám. Tou první bylo 17 dní strávených na opačné polokouli. „Nejtěžší bylo být hlavou dolů tak dlouho. Neustále jsem měl pocit, že mi krev teče do hlavy a že mi mobil padá do oblak,“ svěřil se Radim. „A taky jsem si omylem koupil opalovací krém na noční použití. Tady je všechno naopak!“ Odletěl v zimě, přiletěl do léta, které se změnilo v podzim a vrátil se na jaře. Z toho jde jednomu hlava kolem…

Přesto se nezalekl. Po týdnu, kdy si zvykl na chůzi po stropě, se vydal na start závodu. Nutno říct, že atmosféra byla doslova filmová – hobití vesničky, zelené pláně, a dokonce i skupinka nadšenců převlečených za filmové postavy, kteří běžce „motivovali“ pořváváním.

Výsledek? Epický!

Ale teď to hlavní – Radim Murárik doběhl na celkovém 23. místě, což mu vyneslo 11. místo v kategorii z přibližně 800 běžců.

Na trati padla i jedna kuriózní situace – v 15. kilometru mu cestu zkřížil Skřítek Bilbo, který se nabídl, že mu půjčí Prsten, aby se mu běželo rychleji. Radim prý chvíli váhal, ale nakonec zvolil klasiku: „Radši gel než Prsten.“

Závěr: kde jinde se potíš vedle elfů?

Middle Earth Halfling Marathon je prý jeden z nejpohodovějších a zároveň nejveselejších půlmaratonů, jaké Radim zažil. A podle jeho slov to určitě nebyl poslední běh mimo Evropu: „Teď pokukuju po Antarktidě. Prý je tam méně stoupání a tučňáci nefandí moc nahlas.“

Radim

 

Připravte se, protože už příští čtvrtek odstartuje 1. ročník Oddílového poháru – běžeckého seriálu určeného výhradně pro členy našeho oddílu. A start to bude pořádně svižný! Během několika málo dnů budete mít možnost posbírat první body hned ve dvou závodech.

 Čtvrtek 17. dubna – Kateřinský běh Hrabovou
 Sobota 19. dubna – Hasičský velikonoční běh Jilešovicemi

Nezapomeňte: podmínkou účasti v poháru je uhrazené členství na rok 2025. Několik členů to zatím nestihlo – mají posledních pár dní na nápravu. Po 17. dubnu už nebude možné být do poháru zařazen bez splněné této podmínky.

Těšíme se na napínavé, ale férové souboje na trati a přejeme všem hodně sil v boji o titul nejlepšího běžce a běžkyně Maratón klubu Seitl Ostrava!

V pátek 4. 4. jsme se Sašou odjeli do královského města Krakova, kde se přes víkend konala spousta běžeckých klání. Páteční počasí bylo letní, ale věděli jsme, že v sobotu už to bude horší.

Saša vybíhala v sobotu ve 20:30 hod. na Night Run desítku. Na startu bylo 7000 závodníků. Počasí chladné, něco těsně nad nulou. Nicméně Saša přiběhla spokojená. Závod zvládla v čase 1:03 hod. a moc se jí líbila krásně osvětlená trasa, která vedla starým městem a dokonce přes královský hrad Wawel, kde na nádvoří závodníkům hrála kapela starobylé písničky.

Jediným negativem tak bylo velké množství závodníků, kteří se v zúžených místech trasy štosovali a při proběhnutí houpacího dřevěného mostu se tvořila zácpa.

V sobotu dopoledne mi přijela sestra Lucka, abychom společně v neděli v devět hodin vystartovali na Krakovský maraton. Ráno bylo počasí už pěkně studené, místy poletoval sníh. Startovalo se po skupinách, takže nebyl hromadný start. S Luckou jsme pět minut před startem vlezli do startovního koridoru. Sice nebyl pro náš čas, ale už jsme se nemohli přesunout. Všude byly davy lidí. Najednou se vedle nás objevil Radek Luksza. Neuvěřitelná náhoda. Na startu bylo 8 000 závodníků a Radek se ocitl zrovna u nás. Takže jsme si všichni popřáli hodně štěstí a vyrazili na trať. Chvíli jsme běželi přes centrum města a pak hlavně po hlavních ulicích Krakova do různých jeho částí, kde byly otočky a zase stejnou cestou v protisměru se běželo zpět.
Jako kdybych v Ostravě běžel po Nádražní a přes Hrabůvku. Kulisa byla perfektní, diváci nás povzbuzovali ze všech sil. Na trase se ke mně, jako snad na každém maratonu, hlásili dva slovenští běžci, kteří znali Ottu, tak jsme prohodili pár slov.

Jak jsme se dostali na otevřenější prostor, nepříjemně foukal studený vítr, takže mi byla celou cestu zima. Super byly občerstvovačky, snad co 3 km. Vždy se střídala občerstvovačka jen s vodou a následující i s ionťákem a sladkostmi.

Do cíle jsem doběhl za 3 h 54 min, což se mi líbilo.

Na Krakovském maratonu se mi líbí hlavně divácká kulisa, péče o závodníky a hlavně v cíli jsou připraveny i teplé sprchy. Trať je placka, takže se nikdo nemusí bát, že bude bojovat s převýšením. Škoda, že nevyšlo počasí, ale i tak jsme se z Krakova vraceli spokojeni.

Ivan

V Petřvaldě se v neděli uskutečnil šestý První Havířovský maraton 2025 a zároveň vyhlášení MSBP 2024. Po přečtení této úvodní věty si čtenář pomyslí, že to autor článku asi nemá v hlavě úplně v pořádku nebo je pod vlivem omamných prostředků. Takže nezbývá než uvést všechno do správných souvislostí.

Již se stalo tradicí, že na jaře pořádá oddíl regioRun Havířov maraton. Jeho trať vede po cyklostezkách v okolí meandrů řeky Lučiny. Ovšem během loňských zářijových povodní byla celá tato oblast silně zasažena. Všechny škody ještě nejsou odstraněné a tak se muselo letos hledat náhradní řešení. Organizační tým pod vedením Petra Waly se nakonec rozhodl uspořádat závod v Pežgovském lese na pomezí Havířova a Petřvaldu. 

Zázemí vzniklo v Hostinci Na Podlesí nedaleko vodárny v Petřvaldě. Účastníky maratonu čekalo deset kol, částečně po asfaltu a zbytek po šotolině. Na rozdíl od tradiční rovinaté tratě, zde běžci museli zvládnout v každém okruhu citelné stoupání. Přidruženými závody byli půlmaraton (pět kol) a čtvrtmaraton (2 kola a náběh). Na startovní čáru se postavilo 18 maratonců, 10 půlmaratonců a 31 běžců na nejkratší trať. Mezi nimi řada Slováků a nechyběli ani zástupci Polska. Počasí bylo víceméně ideální, pod mrakem a docela chladno.

Vítězem královské tratě se stal Martin Petreje za 3:13:18 a Belinda Kaiser 3:35:38. Půlku vyhrál Karel Harry Škrobánek v čase 1:43:38 a Marie Tomanová 2:05:12. Čtvrtmaraton se započítaval do MSBP a proto se na něm sešla nejkvalitnější konkurence. Roli favorita potvrdil David Flaša a cílovou čáru proťal v čase 38:51. Mezi ženami s přehledem zvítězila po zranění se vracející Markéta Kašná za 46:06.

Účast členů našeho oddílu byla (bohužel) poměrně skromná. Maraton běželi Pavel Juřica 3:47:49 (3 v B) a Roman Slowioczek 3:50:13 (1 v D). Půlmaraton absolvoval Miroslav Valošek za 2:09:58. Nejpočetnější zastoupení jsme měli v čtvrtmaratonu a všichni skončili na bedně. Marek Škapa 43:09 (1 v C), Dan Šindelek 43:33 (1 v D), Petr Škrabánek 43:46 (2 v D), Iva Pachtová 50:35 50:35 (2 v F) a Alfons Vytisk 1:05:31 (1 v E). Za zmínku určitě stojí, že v maratonu byl vyhlášen i vítěz po přepočtu věkových koeficientů. K naší radosti se jim stal nestárnoucí Roman Slowioczek!

Po skončení závodů proběhlo vyhlášení Moravskoslezského poháru za loňský rok. Absolutními vítězi se stali Miroslav Mokroš a Markéta Kašná. Na skvělém druhém místě celkově skončili Dan Šindelek v mužích a Iva Pachtová v ženách. Zároveň ovládli své věkové kategorie. Oběma posíláme velkou gratulaci! V kategorií M50 skončil druhý Marek Škapa, v M60 první Petr Škrabánek a druhý Roman Slowioczek, v M70 první Alfons Vytisk a druhý Josef Smola. Podrobné výsledky a propozice letošního ročníku naleznete na stránkách www.msbp.cz.

Na závěr si dovolím pár osobních dojmů. Změna tratě mi udělala radost, protože rád poznávám nová místa a v tomto lese jsem v životě nebyl. Paradoxně hned tento týden do něho zavítám znovu v rámci závodů v orientačním běhu. Organizace byla výborná, pěkná medaile a skvělé buchty. Musím vyzdvihnout i zázemí v hostinci Na Podlesí a moc příjemnou obsluhu. Na druhou stranu si část účastníků stěžovala na poměrně velké převýšení a některým vadilo, že půlka tratě byl asfalt a druhá terén. Ale nejde se zavděčit všem. Příští ročník maratonu se má vrátit zpět na tradiční místo u řeky Lučiny. Ale ve hře je i varianta, že na letošní trati se rovněž uskuteční nějaký běžecký závod. Osobně bych to určitě přivítal…

Marek