Novinky

Žilina, park Ĺudovíta Štúra, 17. listopadu 2017

Bylo otázkou času, kdy zamířím do žilinského parku Bôrik, kde se na řádně změřeném okruhu pravidelně běhají maratony … pro ty, kteří se obejdou bez placení startovného, čísel, traťového servisu rozhodčího či vyhlášení vítězů. Nazvány byly Hamburg (na česko-slovenské podmínky je z německého města původu mimochodem adaptoval Otto Seitl) a našly své příznivce i odpůrce.

Příležitost běžet na Bôriku se naskytla v pátek 17. listopadu, který je významný také tím, že se v roce 1947 narodil Alexander „Šaňo“ Simon. V den své sedmdesátky samozřejmě organizoval maraton (běžel 944 v životě!) a z Ostravy jsme se na něj vypravili s Jardou Hrabuškou a Sandokanem coby rozhodčím … a zárukou, že akce byla uznána jako oficiální závod, nikoliv jen Hamburg.

Po proplétání žilinskými jednosměrkami jsme dorazili akorát tak na start. Nezbyl čas na mazání, náplasti, energy drinky, pomalu ani na převlečení. Minutou ticha jsme uctili maratonce Milana Furína, jenž před několika dny odešel z tohoto světa, a hurá do deště. Kolo na Bôriku má lehce přes kilometr. Čekalo nás jich tedy 41 a 4/5! Toho jsem se obával, nemám (neměl jsem?) rád kroužení.

Prvních deset se „zastávkou v boxech“ v křoví nic moc. Posléze se to však začalo lepšit … a líbit. Sice jsem věděl, jak jsem na tom na kilometr a mohl tomu běh přizpůsobovat, nicméně mi dělalo potíže počítat kola. Sandokanovi jsem hlásil osmé, a on měl ale poslal do desátého. Mezi dvacátým a třicátým jsem vypnul, přestal počítat úplně a myslel na fyzioterapeutku 😉 (bolel kyčelní kloub)!

Běh byl, jak je v poslední době zvykem, v závěru svižnější. Bojovat s kým zde nebylo, pomineme-li čas. Očekával jsem 4.12 až 4.15 a nakonec jsem dosprintoval za 4.15.09. Následovalo překvapení v podobě sprchy v blízké sauně. A ovšemže, došlo na Šaňova slova vyřčená před časem v Ostravě: „Mám v p… akúsi sedemdesiatku, odbehneme si maratón a pôjdeme do krčmy!“

Stal jsem se dvaasedmdesátým účastníkem již 283. Hamburgu v Žilině (byť v tabulkách se díky Sandokanově účasti jako Hamburg neuvádí) a dostalo se mi cti mít při této příležitosti i veřejný projev. Uvedl jsem, že to stálo za to, a že se určitě na Bôrik vrátím! Když ne v sobotu 2. prosince, kdy se slaví 15. výročí založení této akce, tak jindy. Maraton zde bývá takřka každý měsíc.

Radek

Žilinský Hamburg 283/15 (narodeninový), výsledky:

1. Ščibrán Miroslav (1977, SVK, Sirka Miza Žilina) 3:35:24

2. Michalička František (1964 SVK, ŠKP Žilina) 3:44:20

3. Kempka Jozef (1961, SVK, Bytča) 3:50:22

4. Hrabuška Jaroslav (1957, CZE, MK Seitl Ostrava) 3:57:57

5. Seidlová Eva (1948, SVK, AK Tlmače) 4:04:16

6. Kubirita Ján (1970, SVK, Žilina)4:04:16

7. Minarovič Roman (1969, SVK, ŠK Turistov KNM) 4:08:58

8. Luksza Radek (1974, CZE, MK Seitl Ostrava) 4:15:09

9. Simon Alexander (1947, SVK, DS Žilina) 4:41:58

10. Březina Jiří (1939, CZE, SK Přerov) 6:01:58

11. Belianský Stanislav (1969, SVK, Bytča) 1:35:34 – 21,1 km

12. Šmárik Milan (1962, SVK, CS Mont Žilina) 1:53:21 – 21,1 km

13. Šimko Ladislav (1962 SVK, ŠK Stará Ľubovňa) 1:22:00 – 15 km

Petra trénuje na Štrbském plesu, kde se připravuje na další sezónu a v rámci tréninku jsme si odskočili na závod Ferčekovská desiatka. Ferčakovské je 53 km od Štrbského plesa. Byl to 9. ročník, kde muži běželi 10 km a ženy 5 km. Tento závod pořádali lyžaři a start byl na sjezdovce. Mysleli jsme si, že se poběží nahoru a dolů, ale naštěstí se běžel 5-ti km okruh – takový zvlněný kros po lesní cestě s otáčkou na 2,5 km. Petra vyhrála téměř se 4 minutovým náskokem před druhou ženou. Hlasatel z toho byl tak překvapený, že ani nepostřehl, když Petra doběhla, a proto když dobíhala druhá žena, hlásil, že dobíhá žena první. Když jsme seděli v klubovně a čekali na vyhlášení, tak si k našemu stolu sedly holky, které doběhly v pořadí druhá a třetí a říkaly, že vyhrála jakási holka, kterou neznají. Řekl jsem jim, že tady vedle mě sedí vítězká závodu :-). Po závodě jsme si odskočili do Vrbové do termálních lázní.

Otta

Od minulého roku se v obci mezi Ostravou a Hlučínem koná kromě již zavedené jarní patnáctky i podzimní krosová desítka. Její druhý ročník provázelo sice již chladné, ale slunečné počasí. Proti premiéře nastala malá změna v tom, že trat byla o 150m kratší. Ale ubylo asfaltu a s vyjímkou samotného úvodu a závěru je celá vedena terénem. Změnou také bylo, že po loňském blátě, letos na účastníky čekal suchý, tvrdý podklad.

Závod byl zařazen do POBL a i to přispělo k tomu, že pod startovní oblouk se postavilo 88 běžců. Mezi nimi však chyběl suverén většiny závodů POBL Martin Ocásek, který dal pochopitelně přednost domácímu závodů v Krnově. Ale o vítězi bylo i tak rozhodnuto hned po startu. Lukáš Turek z Kilpi Racing Teamu si běžel svůj vlastní závod a do cíle doběhl v čase 37:20 s náskokem více než dvou minut. Mezi ženami nenašla přemožitelku Adéla Pěchová SOŠ Waldorf Ostrava 47:15.

Naše zastoupení sice nebylo moc početné, ale velmi úspěšné. Z 5 účastníků hned tři skončili na stupních vítězů. Marek Škapa běžel celý závod s lonským absolutním vítězem Rostou Kolichem. Ve finiši měl více sil a v čase 39:34 skončil druhý celkově a 1. v B. Martin Hořínek měl podobně jako na Hostýnské osmě problém stihnout startovní výstřel. Musel se prokousat celým startovním polem a nakonec obsadil 10. místo celkově a čtvrté v A (41:30). Petr Jorníček potvrdil, že má letos na podzim skvělou formu a opět skončil na bedně. Čas 44:09 mu s velkým náskokem stačil na třetí místo v C. Na nejvyšší stupínek v kat. N35 vystoupala Iva Pachtová za čas 48:21. Posledním naším zástupcem byl Ladislav Březina, který časem 51:54 skončil 6. v C.

Závod zakončila v Ludgeřovicích tradiční klobása a tombola s množstvím cen. V neposlední řadě je třeba zmínit, že trať byla nejen skvěle vyznačena, ale navíc většina lesních cestiček byla i zametená a listí zbavená! Tomu se říká starost o závodníky!!! A Ti se proto budou do Ludgeřovic opět rádi vracet…

Marek Škapa

Uplynulý víkend v Bělském lese nepatřil jen našemu členovi Standovi Kováčkovi, který aby „uspokojil“ své běžecké potřeby, kroužil po trati Starobělských Lurd celých 24 hodin, ale také dalším 1169 startujícím. Třetího ročníku tohoto závodu se zúčastnilo také 9 našich členů. Honza Fousek, stavitel trati, byl z našich nejrychlejší, když vzdálenost 3,2 km zvládl za 12:24 minuty a skončil tak na celkovém 7. místě. Ondřej Dominik 12:29 a 1. místo v kategorii, Daniel Šindelek 13:38 a 2. místo v kategorii, Marek Škapa 13:52, Martin Hořínek 14:10, Stanislav Kováček 18:07 (poslední měřené kolo), Václav Procházka 19:06 a 1. místo v kategorii, Radka Miturová 19:07 a 3. místo v kategirii a Jan Bardoň 21:24 min.

Celkovými vítězi se stali obhájce loňského prvenství Tomáš Maceček (LightBIKE Running Team) v traťovém rekordu 11:30 a Eliška Surmová (SSK Vítkovice), jejíž výkon byl 13:22 min.

Po dohodě s prezidentem MKS a dalšími členy si dovolím touto cestou oznámit konání nejen klubového posezení se zhodnocením letošního roku. Uskuteční se v sobotu 2. prosince přímo na stadioně MKS, a to po vyhlášení výsledků tradičního dvojběhu (ráno v Jilešovicích, odpoledne v Martinově). Zváni jsou všichni, účast povinná není, ale … Občerstvení by mělo být zajištěno v podobě uzenin, piva, nealka. Samozřejmě je vítán i příspěvek z domácí kuchyně na společný stůl!

Radek

Důsledek: Vznikne v Ostravě nový ultraběh?

Stanislav Kováček splnil své předsevzetí a v rámci tréninku na Pražskou 100 kroužil čtyřiadvacet hodin (od odopoledne v sobotu 11. do odpoledne v neděli 12. listopadu) po okruhu o délce 3,2 kilometru v Bělském lese – stejném, kde se konal III. ročník Starobělských Lurd. Jedno z celkem 42 kol v rámci tohoto terénního závodu absolvoval a získal tak pamětní medaili. Na krásné a s opravdovým gustem vybrané trati jsem pobyl (škoda, kvůli domácím povinnostem) jen krátce, nicméně jsem si to užil, zaznamenal a reportáž i s rozsáhlejší fotogalerií je zde:

https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/polonahy-ultrabezec-v-belskem-lese-134-kilometru-za-24-hodin-20171112.html

Vyšla dnes (pondělí 13. 11.) také v tištěné formě. Co je však zdůrazněníhodné: Standa a jeho kamarádi chtějí příští rok krosový ultraběh v Bělském lese zopakovat a já jsem rozhodně také pro. U hlavního protagonisty je asi jasná čtyřiadvacetihodinovka. Já jsem pro „polský“ model – kolik koleček uběhneš, tolik budeš mít ve výsledkovce až po čtyřiadvacetihodinovku. Přemýšlejte, diskutujte o tom a dejte vědět!

Radek

 

 

Na start se postavilo celkem 456 závodníku. Běželo se 5 a 10 km. Pět minut před startem nás pořadatelé upozornili, že podle propozic musí všichni závodnící běžet v tričku, které dostali při prezentaci. A tak Petra běžela pro tričko do auta, které bylo naštěstí vzdáleno jen 300 metrů od startu. Ještě štěstí, že se před startem hrála Polská hymna. Během závodu začalo sněžit a foukal dost silný protivítr a tak si Petra ještě musela navlíkat rukavice. Do cíle doběhlo celkem 136 žen a Petra doběhla na 3. místě v čase 38:23,25 min. Na prvních dvou místech doběhly Ukrajinky. Zvítězila Valentina Kaliarska 37:11,37 a druhá byla Vita Poteriuk 37:26,43 min. V mužich obsadili první tři místa Ukrajinci. Běžely se dvě kola a opět to bylo nahoru a dolů. Petra se celkem dvakrát postavila na stupně vítězů a to při vyhlášení celkovém a pak v kategoriích, ke skončila na prvním místě. Druhou v kategorii porazila o 7 min.

Otta

Foto: https://lacom.rajce.idnes.cz/Zakopia_ski_Bieg_Niepodleg_o_ci_2017

Běžkyně, běžci, nabízím cestu (ještě JEDNO místo) autem 1. ledna 2018 do Chorzówa u Katowic na XII. Śląski Maraton Noworoczny Cyborg (https://elektronicznezapisy.pl/event/2157.html), což je tradiční a taky hojně navštěvovaná akce na Nový rok, účastník nemusí běžet všech šest maratonských kol, ke klasifikaci a zisku krásné medaile stačí kolo jediné … ale kdo chce ultramaraton, může jich absolvovat sedm, když je zvládne do šesti hodin, součástí je i závod Nordic Walking. Jezdíme tam pravidelně a můžu tím pádem zaručit fajn zážitek – navíc, jak na Nový rok… Zájemci, pište na mail: luksza@yahoo.com! Samozřejmě si tam může kdokoliv cestovat na vlastní triko.

Radek

Když se řekne Praha-Motol, každému se nejspíš vybaví nemocnice, pražákům možná vozovna tramvají, či chátrající přírodní koupaliště. Běhuchtiví jedinci mají ale Motol zapsán již pošesté jako dějiště Běhu motolskými jamkami. Jak název napovídá, trasa vede po trávnících golfového hřiště, druhého nejstaršího v Česku. Běží se dvoukilometrový okruh, letos premiérově pětkrát, aby se sjadnotily distance na celém KTRC, kde se letos běžely pouze městské desekilometrové, horské půlmaratony a královská padesátka v Krkonoších. Okruh tohoto závodu je opravdu pestrý, nabízí strmé i pozvolné stoupání, traverz pod korunami borovic, prudké změny směru, opravdu moc hezký kros.

Navzdory meteorologům, kteří téměř celý týden předpovídali déšť, nás v Motole přivítalo ideální běžecké počasí, bezvětří, něco málo nad deset stupňů a sluníčko, které je už sice zubaté, ale na náladě vždy přidá…Ve startovní listině jsme mohli najít mezi 148 přihlášenými běžce z Itálie, Ruska, Kyrgizstánu, Španělska, Velké Británie či Vietnamu, je vidět, že Praha je opravdu kosmopolitní město.

Na startu jsme byli z našeho oddílu dva – Petr Muras a já. Petr v sobotu zaběhl v osobním rekordu Hornickou desítku, a tak byl před startem mírně pesimistický, při převlékání nemohl najít čip a tak trochu po vzoru Gabriely Soukalové pobíhal v předstartovním prostoru a hledal a hledal, …..až našel. Díky čemuž mohl být jeho čas v cíli změřen na krásném druhém místě ! Porazil jej pouze pětibojařský reprezentant Lukáš Svěchota a to o 47 vteřin. Určitě stojí za zmínku, že třetí skončil olympijský vítěz v pětitiboji David Svoboda. A protože Petr běžel opravdu rychle, vytáhl nás v soutěži dvojic, kde jsme se také přihlásili, na první místo ! Můj čas stačil na 52. místo celkově, páté v kategorii. V cíli Petr opět pobavil svým téměř tradičním výrokem: „Tak dnes jsem to opravdu nečekal.“ Co ovšem čakat může, je pozvání na slavnostní vyhlášení série KTRC v sobotu 11.listopadu v rámci outdoorového festivalu Obzory. Petrovy výborné výkony v rámci celého poháru mu totiž přinesly suverénní celkové vítězství. Gratulujeme.

Tomáš Lipina

Lepší počasí si snad pořadatelé letošní Hornické desítky nemohli přát. Na obloze se neobjevil ani mráček, teplota pro běh doslova ideální a že trošku foukalo, to snad po minulém „uragánském“ víkendu nemohlo nikoho vážněji rozhodit. Opět se spojilo dohromady mužské a ženské pole a tak se na start hlavního závodu postavilo celkem 789 běžců. A celkově se sobotního závodního dne zúčastnil rekordní počet závodníků. Celkovým vítězem se stal mladý atlet Marek Chrascina z TJ TŽ Třinec, který doběhl do cíle v čase 31:12 min. Druhé místo vybojoval Tomáš Navrátil (AK Kroměříž) 31:31 a třetí skončil Robert Míč (VSK Univerzita Brno) 31:37 min. Ženskému poli kralovala Simona Vrzalová (SSK Vítkovice) 34:27 min. Druhá byla opět skvělá Petra Kamínková (Svatý Kopeček) 34:56 a třetí doběhla Adéla Stránská (INOV-8 team) 35:51 min.

Náš oddíl, jak již bývá zvykem, měl v závodě početné zastoupení. Nejlepší z našich byl Petr Muras 34:21, dále pak Ondřej Dominik 34:43, Jan Fousek 35:58, Marek Škapa 35:47 a 1. místo v kategorii, Daniel Šindelek 36:36 a 2. místo v kategorii, Petr Škrabánek 37:21 a 2. místo v kategorii, Martin Hořínek 38:44, Petr Jorníček 38:59, Roman Slowiozcek 39:36, Ladislav Březina 44:28, Ladislav Dvorský 44:38, Jana Dominiková 44:39, Alfons Vytisk 44:45 a 3. místo v kategorii, Václav Procházka 50:49 a 2. místo v kategorii a Martina Metzová 54:57.

Foto Jiřího Harašty: http://labekl.rajce.idnes.cz/Hornicka_desitka_4.11.2017/

Foto Mirka Kravčíka: http://bksak.rajce.idnes.cz/FM_HORNICKA_DESITKA_2017-11-04