Novinky

O víkendu běžela Petra za velmi těžkých podmínek v italském Turíně závod na 24 hodin. Startovalo se v sobotu v 10 hodin dopoledne a to za ještě ideálních běžeckých podmínek. Okruh, na kterém se závodilo, vedl okolo stadionu a jedno kolo měřilo 1013 metrů. Běželo se na stejném okruhu, kde se v roce 2015 konalo MS na 24 hodin a kde jsem byl přítomen jako vedoucí družstva České reprezentace. 

Petra až do 50 km v pohodě tempem 5min/km. Udělala si tak náskok 5 km na druhou Italku. Po 16 hodině dostala Petra krizi, trošku zvolnila, ale po hodině ji překonala a opět běžela v pohodě. Nejhorší to bylo k večeru, kdy teplota klesla na 6 °C a nad ránem byly dokonce stupně jen 3. Od třetí hodiny ranní se dostavila další krize a poslední hodinu před koncem se rozpršelo a začal foukat silný vítr. Petra však zvládla běžet co bylo v plánu uběhnout 230 km a to se jí podařilo. Tímto výkonem se nominovala na prosincové MS v Taiwanu. Vítězný Angličan Robbie Britton uběhl 277 km.

Petra celý závod nic nejedla a měla jen prášek od firmy Hamr. Pít se moc nedalo, protože voda v té zimě byla jako z ledničky. Byla tam občerstvovací stanice, ale tam téměř nic nebylo a ve 3 hodiny ráno došel čaj i káva a doplnili to až okolo 8 hodiny. Obdivoval jsem Petru, jak to zvládla jen na tekuté stravě.

Petra si během tří závodů v Itálii udělala dobré jméno a začínají ji zvát na další závody. Club Super Marathon Itália Petře nabídl, aby za ně běhala. Dostala od nich bundu, ve které byla oblečena již na stupních vítězů. Italský svaz ještě musí schválit, aby mohla za tento klub hostovat.

Otta

Odkaz na mediální soubory ZDE.

Tak máme za sebou další Memoriál Františka Ohery. V sobotu šlo již o 19. ročník. Když jsem vyrazil v pátek před závodem klusat, tak aby mi běh lépe utíkal, přemýšlel jsem, jaké důvody vedou běžce zúčastnit se tohoto závodu. Asi většina si jde jen užít závodní atmosféru, menšina má pak ambice na umístění mezi nejlepšími, nejlépe je chce ukojit vítezstvím. Jiní to zase berou jako trénink nebo test, protože závodů na začátku roku není tolik, jako když se později rozběhne běžecká sezóna. A samozřejmě, když se běží maraton, je téměř povinnost každého sběrače (čárkaře) postavit se na start. A určitě se najdou i jiné důvody…

Na okruhové trati, maratonci jich museli zvládnout osm, je sympatické, že se pořád potkáváme a míjíme, povzbuzujeme, usmíváme na sebe…těch mračících tváří je zanedbatelné minimum 😊. Máme přehled o soupeřích a jsme tak závodníky a diváky zároveň 😊.

A teď trochu té statistiky. Maraton absolvovalo 32 vytrvalců a jedna vytrvalkyně a tou byla naše Kateřina Šeděnková, která jej zvládla za 3:26:48 a skončila celkově na 8. místě. Absolutním vítězem se stal Matěj Urbaczka (NVPP Team/H65), jenž překonal svůj plánovaný čas a bylo z toho krásných 2:57:17 hod. Z našich ještě běželi maraton Rostislav Marvan 3:21:35 a 3. místo v kategorii, Pavel Juřica 3:24:36, Roman Slowioczek 3:40:43 a 1. místo v kategorii, Radek Luksza 4:02:47, Libor Svozil 4:33:51 a Karel Budík 6:11:47 hod.

Největší účast 59 běžců byla na půlmaratonské distanci a to nejen díky tomu, že je součástí Moravskoslezského běžeckého poháru, ale že je také zřejmě distancí nejoblíbenější. Z tria vítkovických atletů, kteří tréninkově spolupracovali se nakonec utrhl Vojta Bárta a zvítězil v čase 1:14:03 hod. Mezi ženami si od začátku rázně běžela pro vítězství Markéta Kašná (TJ Jäkl Karviná), když 4 okruhy zdolala za 1:31:12 hod. Náš oddíl měl početné zastoupení: Jan Fousek 1:18:59, Jan Benbenek 1:19:08, Ondřej Dominik 1:22:16, Marek Škapa 1:25:14, Magdaléna Drastichová 1:33:23 a 2. žena celkově, Milan Ondrášek 1:40:53, Tomáš Lipina 1:41:25, Miroslav Valošek 1:57:00, Jaroslav Hrabuška 2:01:12 a Josef Smola 2:05:13 hod.

Sedmnáct vytrvalců si zvolilo čtvrtmaratonskou trať. Nejrychlejší byli Roman Kubica 40:26 a Hana Legerská (SSK Vítkovice) 46:38 min. My jsme měli zastoupení dvou mužů: Alfons Vytisk 58:58 a Jaroslav Máčala 1:22.29 hod.

Ondra

V rámci přípravy na 24 hodinovku, která se v sobotu koná v Turíně, si Petra střihla na Sicílii další závod. V městě Acireale se běželo 10 km. Na start se postavilo okolo 700 závodníků. Běželo se 5 kol. Hned po startu 1 km mírně do kopce a po druhé straně zase z kopce. Petra do kopce držela tempo 4 min/km a dolu běžela v tempu 3:30min/km. Nakonec doběhla mezi ženami na 2. místě a to v čase 37:42 min. Jak říkával Roman Baláž: „běžela volně a zadrženě“. 

Po půlmaratonu Petře začal bolet zub a téměř celý týden pořádně neběhala a ani skoro nejedla a když už tak vesměs tekutou stravu. A tak jsem byl s časem spokojeny. Byl to karnevalový závod, kde běželi závodníci také v maskách, které pak vyhodnotily. Pro vstup na náměstí jste si museli koupit vstupenku v ceně 6 EUR, jinak jste se tam nedostali, pokud jste nebyli startující. Já jsem si vzal jejích tričko a 30 metrů jsem běžel okolo pořadatelů. Potom jsem se musel 2 minuty vydýchávat. Byla to fuška 😊. Autem do města se nedalo dostat, protože se asi v délce 3 km po obou stranách silnice parkovalo.

V Turíně by se měla Petra pokusit zaběhnout limit na MS na 24 hodin v Taipei na Taiwanu, které se koná 2. prosince. Pro splnění limitu musí uběhnout 230 km. Tak uvidíme…

Otta

V neděli 12. února se v sicilském městečku Sant’Agata di Militello konal 9. ročník půlmaratonu Maratonina dei Nebrodi. Na start se postavilo více jak 500 vytrvalců a mezi nimi nechyběla naše Petra Pastorová. Trať tvořily tři náročné okruhy. Asi 400 metrů po startu se běželo z kopce a směrem do centra zase následovalo stoupání. Hned od startu s Petrou běžela Peruánka Nadine De La Cruz, která se jí snažila utéct, když několikrát nasadila k trháku. Při klesání ve třetím kole ji však Petra utekla a náskok si udržela až do cíle. Cílovou pásku proťala v novém ženském traťovém rekordu 1:21:19 hod. Celkového vítězství dosáhl Francesco Mangano, který trať zvládl v čase 1:17:02 hod. Petra obsadila absolutně 9. příčku.

Při vyhlašování nejdříve ocenili celkové vítěze prvního muže a ženu a až pak došlo na kategorie.

Otta

Když mě v noci z pátka na sobotu 4. 2. 2023 vzbudila silná vichřice, tak jsem si pomyslela: no to bude šílený závod! Snad nikam neuletíme a větve budou padat mimo naše těla! Se špunty v uších, které stejně nepomohly, jsem se celá dolámaná probudila do mrazivého zimního rána, ve kterém se měl uskutečnit již 8. ročník Innogy Winter Run Ostrava 2023. Rozhodnutí znělo jasně: přežít! Možná s podobným odhodláním se na start závodu v běhu na 4 km a poté na 8 km postavilo kolem pětistovky závodníků.

Z našeho klubu se klání na kratší distanci zúčastnil Míla Nosek, který v nabité konkurenci obsadil skvělé 3. místo v kategorii M1 s parádním časem 15:18. Míla prosvištěl trať ve stylu start-cíl tak rychle, že si Evička Tomaszewiczová ani nestačila připravit mobil, aby ho natočila…:-). Z mužského osazenstva se v kategorii M2 s bolavým kotníkem zúčastnil Mirek Valošek (12. místo, 19:39) a v kategorii M3 Radek Doležel (10. místo, 21:22). Ženy v báječné, a tentokrát i hustě obsazené kategorii Z3, reprezentovala Jana Kilarová (4. místo, 20:27) a moje maličkost – Jarmila Gavlíková (1. místo,18:56).

Ani závod na delší distanci jsme si nenechali ujít. Mirek Valošek statečně doběhl na 14. místě s časem 41:20 v kategorii M40 a Jarmila Gavlíková si zopakovala 1. místo s časem 39:05 v kategorii Z50.

Co se závodění týče, tak nesmíme opomenout ani šikovné potomky našich členů a pokračovatelů rodičovské tradice…Jáchym Doležel se v dětském běhu na 800 m umístil na krásném druhém místě v kategorii DM 14 s časem 04:20 a Sebastian Tomaszewicz v juniorské kategorii na 4 km obsadil 6. místo s časem 24:46 minut.

Útočištěm běžcům bylo i tentokrát foyer Ostravské radnice, kam se před zimou nastěhovalo i zázemí závodu. Nu, a koho vítr neodvál, ten si mohl v cíli dopřát bohaté občerstvení a čaj s rumem, což je i moje WR tradice..:-)

Sepsala: Jarmila Gavlíková v.r.

Opět skvělé fotky Radky Poláškové: https://eu.zonerama.com/RadkaPhol/Album/9420516

Miloslav Nosek neboli Míla bydlí v centru Ostravy. Členem našeho oddílu se stal v červnu roku 2020 a od poloviny roku 2021 se také hrdě hlásí k Seitlovským šelmám.

Jak dlouho běháš? Na silnici od března 2020, kdy jsem měl svůj první trénink na Seitlu těsně před karanténou. Předcházelo tomu pár měsíců na páse.

Kolikrát týdně běháš? 5-6x týdně.

Kolik kilometrů týdně v průměru naběháš? Kolem 100km.

Používáš nějaký sport tester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Garmin Fenix 7, Garmin Connect, Stryd.

Kde nejčastěji běháš? Vybíhám z centra směrem všude možně. Například cyklostezka směr Paskov nebo Poruba, na Antošovice kolem divočáků poblíž místního rybníku, na Petřkovice, Koblov…

Běháš raději sám nebo s někým dalším? Raději s někým, když to jde :).

Posloucháš při běhu hudbu? Když trénuji sám a není to na dráze, většinou ano. Na závodech nebo s někým ne.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi zhruba za poslední rok běžel? Amsterdam. Jednoznačně. To místo uspokojí veškeré potřeby člověka. Nemluvím jen o běhu.

Máš svůj běžecký vzor, popřípadě někoho obdivuješ či nějakému běžci (sportovci) fandíš? Marcelu Joglovou nejen kvůli tomu, že se ke svým výkonům dostala z nelehkého vyrůstání a bulimie a Terku Hrochovou, která působí, že má k životu nadhled a umí si užít to všechno okolo. Fandím své první trenérce Martině Procházkové, se kterou mě tréninky hodně bavily a mé současné trenérce Petře Pastorové, která mě motivuje se posouvat.

Jaký typ závodu preferuješ? Silnice a nově dráha, jestli mi to vydrží.

Máš svůj oblíbený závod? Vítkovická pětka, Ostrava City Marathon.

Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Maraton na memoriálu Jaroslava Dubničky roku 2023. Třetí pokus na čas pod 3:10, který konečně vyšel.

Jaké máš běžecké ambice? Snad jednou dostanu maraton pod tři hodiny.

Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ? Snažím se o silové tréninky.

Máš kromě běhání ještě nějaké jiné koníčky či zájmy, jaké? Trávit co nejvíce času s lidmi, které mám rád.

Co bys popřál našemu klubu MK Seitl Ostrava do dalších let? Jako klub primárně zaměřený na hobíky, bych asi popřál, ať se jen parta rozvíjí, zůstává hezká přátelská atmosféra, jako tam je teď a ať pomůže ovlivnit život lidem, kteří si třeba ani nemysleli, že je běh pro ně.

Moje aktuální rekordy:

3000 m ovál: 10:37.11 (Ostrava – 2023)

4900 m kros: 00:18:58 (Ostrava – Bělský les – 2021)

5 km štafeta s předávkou čipu na noze: 00:19:19.32 (Karviná – 2022)

10 km: 40:30 (Ostrava – Hrabová – 2022)

půlmaraton: 1:28:53 (Zlín – 2022)

maraton: 3:09:53 (Ostrava – Třebovice – 2023)

67 km horský: 11:00:09 (LHUT)

V neděli se konal v Bělském lese Vánoční kros, který byl kvůli loňské prosincové sněhové kalamitě přeložený z původního termínu. Šlo o jubilejní 35. ročník a tak se hlavní pořadatel Jirka Brož rozhodl, že tento závod uspořádá, i když to nemohlo moci být v tradičním předvánočním čase. Na původní termín bylo předem přihlášeno poměrně dost závodníků, ale nakonec jich přišlo minimum a tak by se dala použít jedna už zlidovělá hláška že: „Ti, co měli přijít, nepřišli.“ 😊 Ještě 45 minut před startem to vypadalo, že být to filmové představení, tak se snad nebude promítat. Nakonec se sešlo 20 odvážlivců, kteří se v 10:15 vydali na zmrzlou trať. Závodní okruh se za celých 35 ročníků neměnil, jen tentokrát se startovalo a finišovalo přímo z brány u Koliby.

Hned od startu šla do vedení naše dvojice závodníků Ondřej Dominik a Jan Fousek, kteří spolu běželi bok po boku celých 5 km, kdy Ondra nastoupil k finiši a mírný náskok udržel až do cíle. Jeho vítězný čas byl 21:43 minut. O 4 sekundy za ním doběhl Honza. Třetí místo si pohlídal další náš zkušený závodník Marek Škapa, který vzhledem k terénu neriskoval a doběhl v čase 24:11 minut.

Mezi ženami si šla od startu přesvědčivě pro vítězství Lucie Gregoriu z Ostravy a trať zvládla za 28:16 minut. Na druhém místě časem 30:43 skončila naše Jana Dominiková a podtrhla tím úspěšné závodní manželské dopoledne 😊. O dalších 21 sekund později finišovala třetí žena v pořadí Libuše Pastyříková z Olomouce.

V nepočetném startovním poli jsme měli poměrně početné zastoupení: Petr Brož 24:26, Marek Moravec 28:06 a Martina Metzová 38:05. Jakožto sedmdesátník běžel jedno kolo Alfons Vytisk 15:23 min. Rozepisovat se, kdo skončil který v jaké kategorii, by bylo zbytečné neb tentokrát byli na konci vyhlášení úplně všichni, kteří se dostali do cíle.

Ondra

Moc děkujeme za fotografie Radce Poláškové: https://eu.zonerama.com/RadkaPhol/Album/9404329