Letos parného 9. srpna se konal již 14.ročník Hostýnské osmy. Tento trailový závod vede závodníky přes malebné Hostýnsko – Vsetínské vrchy a testuje jejich možnosti na 68 kilometrech kopcovitého terénu. Převýšení 3000 metrů a 30 stupňů zkoušelo i ty nejlepší borce. Zdolali jsme postupně několik vrcholů jako Jehelník, cesta nás zavedla i na zříceninu Obřany (často znělo z úst závodníků “úplně zbytečný kopec” 🙂 ) nebo na svatý Hostýn a nakonec i Kelč s krásnou rozhlednou. Záchranou nám byly občerstvovačky na každých cca. 10 kilometrech se spoustou dobrot. Palačinky s povidly nebo taky Cuba libre a čepované pivko se jen tak někde nevidí. Alespoň pro mne jako závodníka, který šel tuto “šílenost” poprvé, prověřit své vlastní možnosti a schopnosti, se trasa dělila vždy na trasu od občerstvovačky k občerstvovačce. Tímto velmi děkuji organizátorům #hostynskaosma, že nám trasu takto zpříjemnili. Nejlepší závodník Petr Hének zdolal trasu za neuvěřitelných 6 hodin a 54 minut.
Z našeho klubu se zúčastnilo 7 členů, na prvním místě ve své kategorii a také nejlépe z klubu se umístil Petr Škrabánek za 8 hodin a 6 minut. Nelze nezmínit Marka Škapu, který si nenechal ujít ani jeden ročník a píše historii tohoto závodu a dosáhl také skvělého času 13 hod a 26 minut.
V cíli nás čekala skvělá atmosféra s kapelou a výborným gulášem. Každý i ten poslední úspěšný závodník měl potlesk v cíli a krásnou dřevěnou medaili z dílny TON na krku. Pro mne byl závod silným pozitivním zážitkem, zjištěním, že člověk když chce, dokáže mnoho a více než si sám myslí. A těším se na jubilejní 15. ročník, kde prý bude i jubilejní extra trasa, tak se nechme překvapit.
Za MK Seitl zpravodajka Andrea
Hostýnská 8
Krátká trať (přes 5 km) měla rychlý průběh. Na ní zvítězil náš 
Ženskou kategorii ovládla Zuzana Starečková (Sportovna) s časem 1:18:50. Stejně jako u mužů, i zde obsadily další dvě příčky naše běžkyně. Velmi povedený první závod za náš oddíl absolvovala 
V hlavním závodě odstartovalo 185 běžců. Roli favorita potvrdil v Polsku žijící Ital Roberto Dimiccoli, který zvítězil stylem start-cíl v čase 29:03. Druhý doběhl Mirek Mokroš a hned za ním na skvělém třetím místě náš 
O hodinu později – v 10:00 – patřilo trať dětem. Dětské běhy byly rozděleny podle věku a pohlaví, a to na dvě délky: 250 a 500 metrů. Atmosféra byla bouřlivá – děti hnaly kupředu nejen vlastní nadšení, ale i hlasitá podpora rodičů, příbuzných a diváků.
Celou akci moderoval energický Martin Prusek, který si s lehkostí poradil i s nečekaným technickým výpadkem. Obrovský dík patří všem, kdo se podíleli na organizaci a přípravě akce – od dobrovolníků přes technický tým až po partnery a podporovatele. Mohl bych jmenovat mnoho jmen, ale to bych určitě na někoho zapomněl. Jedno jméno si ale neodpustím – díky, Radko!
Závod Ostravské běhny i letos potvrdil, že sport může být nejen o výkonech, ale i o radosti z pohybu, komunitě a výjimečné atmosféře, kterou dokážou vytvořit ženy a děti.
Za náš klub, poprvé v klubovém dresu, startovala 
Za MK Seitl Andrea Laštovková
Sobotní rozklus v délce 13,4 km nebyl mou ideální přípravou, nicméně jsem bral závod víceméně tréninkově. Dle místních pověr se závod běží z velké části na trati „Technika run“, ale nemohu soudit, protože v této lokalitě porubského lesa jsem závodil poprvé. Leč trasa se mi líbila, zvlněný profil, asflalt, les, kořeny, dřevěný mostek, blátičko, kaluže, přechod pro chodce, obrubníky, ale taky příjemné počasí pod mrakem, s dvěmi 5 km okruhy, kdy každý měl převýšení cca 80 m. Nutno podotknout, že trasa byla přesná a já se zúčastnil tedy 10 km trati. Prvních 5 km jsem běžel uvolněně, druhou půli už naplno a odpoutal jsem se od celkově druhého Milana Ondráška z našeho klubu a třetího Ivana Karase (SSK Vítkovice) a s časem 40:38 min jsem byl spokojen. V ženách na této trati byla nejrychlejší Lipová Zuzana (Elvac) s časem 48:54 min.
Organizátoři tedy byli nuceni přetrasovat všechny distance a umístit trasy závodů pouze na jistebnickou stranu a úplně se tak vyhnout oblasti rybníků, lesů a luk podél Odry. Mnozí si možná mysleli, že tím tento závod ztratí své kouzlo, ale ukázalo se, že okolí Jistebníku je hezké i na straně „před kolejema“ a trasa (půl)maratonu, která se točila směrem na Bravantice a Klimkovice, aby se přes Polanku a Hraničky vrátila zpět do Jistebníku se nakonec také povedla a nabídla z místních kopečků hezké výhledy do okolní krajiny a na Beskydy. Tedy pro ty, kteří se stihli koukat. Kopečků totiž bylo na trase docela dost a uměly kousnout do noh. Zejména stoupání na „bravantické spojce“ k Jistebníku, alejí v samotném Jistebníku a od Klapuchova mlýna na Hraničky solidně zvýšily tepovku. Pokud si však mohu dovolit subjektivní názor, nová trasa byla pro mě osobně možná i v některých ohledech lepší než trasa původní, neboť přeci jen dávám přednost pevnějšímu podkladu zpevněných a polních cest před měkkým travnatým podkladem na loukách podél Odry. Možná i to vedlo k tomu, že jsem si zde v sobotu zaběhl svůj osobní rekord na půlku. Čtvrtmaraton a běh Galerijní ulici se odběhly přímo v Jistebníku, resp. v případě čtvrtky s drobnou kličkou směrem ke Klimkovicím. 
Na start všech závodů se postavilo dohromady 243 běžců, z toho 25 dětí. Hojná byla také účast běžců z MK Seitl. A byli vidět. Běh Galerijní ulicí ovládl Jan Benbenek, čtvrtmaraton celkově vyhrál Michal Buba a ve své kategorii Radim Murárik, v půlmaratonu doběhl v kategorii druhý a celkově třetí Marek Škapa a na nejdelší, maratonské distanci doběhli ve svých kategoriích shodně třetí Libor Svozil a Ivan Rodina.