Novinky

Na začátku prázdnin se uskutečnil již 31.ročník MUM. Pro ty, kteří neví, o co se jedná, malá exkurze do jeho historie. V roce 1992 založil Tomáš Rusek na jihu Moravě sérií maratonu. Cílem bylo uběhnout maratonskou trasu několik dní po sobě. V prvních ročnících se trať i délka jednotlivých etap různě měnila. Od roku 2004 se podoba víceméně ustálila. Běhá se 7×43 km s centrem v Lomnici nedaleko Tišnova. Každý den se běží jiná trasa, které jsou vedeny převážně terénem po turistických značkách. Pro ty, kteří si netroufnou na plnou porci sedmi maratonu, je určena kategorie 3 z 7. Ale je rovněž možnost se účastnit jen jednoho maratonu.

O závodě jsem od kolegů mnohokrát slyšel, ale nikdy jsem se ho neúčastnil. Ultra neběhám a v případě maratonu dávám přednost klasickým městským závodům. Letos jsem dostal nabídku od našeho člena Alfonse Vytiska, zda ho nechci doprovodit. Součástí poslední etapy je rovněž půlmaraton, kterého měl v plánu se účastnit. Měl jsem volný víkend a tak jsem se rozhodl udělat si výlet. Cesta proběhla v pohodě a v pátek odpoledne jsme se ubytovali ve škole v Lomnici. 

Prvních šest maratonu startuje na různých místech a cíl je vždy v Lomnici. Výjimkou je poslední etapa kterou tvoří dva okruhy v okolí městečka. Startuje se intervalově na základě průběžných výsledků. Nejpomalejší vytrvalci se vydávají na trať již v sedm hodin ráno a ty nejrychlejší naopak až v 11:00. Vzhledem k tomu, že jsem startoval pouze v poslední etapě, tak čas startu záležel na mém rozhodnutí. Zvolil jsem tradičních 10:00. 

Odstartoval jsem spolu s dvojici dalších vytrvalců. Po krátkém náběhu přes město jsem se dostal na cyklostezku a zamířil vstříc prvnímu okruhu. Na zvlněné trati se střídal asfalt, polní cesty i úzké lesní pěšinky. Před startem jsem měl trochu obavy z orientace, ale zcela zbytečně. Trať sice vedla převážně po turistických značkách, ale zároveň byla výborně pořadateli označena šipkami a fáborky. Navíc každý účastník obdrží na prezentaci mapu každé etapy. Od rána bylo slunečné horké počasí a tak přišlo vhod sedm občerstvovacích stanic. K mojí radosti na nich byli i houbičky, které z městských maratonu již vymizely. Celý závod provázela příjemná atmosféra. Skoro se všemi běžci jsem se při předbíhání pozdravil a vzájemně povzbudil.

Osobně jsem od sebe neměl žádné očekávání a maraton bral spíše jako ideální přípravu na Hostýnskou osmu. Zvolil jsem opatrné tempo a skoro na každé občerstvovací stanici poctivě pil. Kdo mě zná, tak ví, že v mém případě to znamená značnou časovou ztrátu. Celý maraton tak proběhl bez větší krize a v cíli jsem se objevil za 3:27:55. Nastalo dlouhé čekání na co bude výsledný čas stačit. Nakonec jsem v absolutním pořadí obsadil páté místo. Vítězem se stal Martin Kopecký v čase 3:15:21. Celkem závěrečnou etapu doběhlo 110 účastníků. Včetně úžasné Sigrid Eichner z Německa, která ve svých 83 letech absolvovala všech sedm maratonu. Klobouk dolů!

Celkovým vítězem se stal rovněž Martin Kopecký se součtem časů 23:10:07. Z naších členů celý MUM absolvovali Radek Luksza, který za 35:52:45 obsadil 43. místo a Libor Svozil, kterému čas 42:02:21 stačil na 59. místo. Mají můj obdiv, že tuto trochu šílenou akci úspěšně a ve zdraví zvládli. Alfons Výtisk uběhl půlmaraton za 2:25:44. Na start závěrečné etapy nastoupila i Petra Pastorová, která však omylem pokračovala do třetího kola a následně trochu zakufrovala… 

Nedá mi, abych se nezmínil o samotné Lomnici. O její existenci jsem věděl jen v souvislosti s tímto závodem. Městečko mě však mile překvapilo. Monumentální kostel, krásná radnice, půvabné uličky bývalého židovského města, synagoga s židovským hřbitovem. Jako bonus v těchto kulisách právě probíhal hudební festival. Zlatým hřeben byl místní minipivovar Genius noci. Už dlouho mi žádné pivo nechutnalo tak, jako jeho ovesná dvanáctka. Nejen z těchto důvodů jsem rozhodnut se za rok do Lomnice vrátit a zřejmě na více dní…

Závěrem bych rád poděkoval obětavým pořadatelům na čele s Adamem Supíkem a Danem Orálkem. A v neposlední řadě Martinovi Řezáčovi za odvoz zpět do Ostravy. 

Marek

Letní kopečková

V neděli se letos podruhé a naposledy sešli běžci v Havířově u malé Jamajky pod Letním kinem, aby se vydali zdolat sedm Datyňských kopečků. Nejlépe si s nimi poradil náš Marek Škapa a stal se absolutním vítězem. Trať dlouhou cca 12,8 km zvládl za 53:23 minut. Cekově čtvrtý, ale první ve své věkové kategorii doběhl v čase 55:20 Petr Škrabánek. Dalšími reprezentanti našeho oddílu byli Roman Slowioczek 59:32 a 3. místo v kategorii, Tomáš Lipina 1:04:56, Jana Kilarová 1:11:17 a 2. místo v kategorii, Alfons Vytisk 1:15:26 a 1. místo v kategorii, Josef Smola 1:21:51 a 3. místo v kategorii.

Běh pod Slunečnou

Ve středu v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se v Moravském Berouně konal 13. ročník Běhu pod Slunečnou. Na muže do 60 let čekala trať dlouhá cca 10 km, dříve narození muži a ženy běželi kilometrů sedm. Pro první místo ve své kategorii si v čase 42:40 doběhl Marek Škapa. Michal Buba zvládl trať za 44:33 minut. Na kratší distanci si 1. místo v kategorii vyběhl časem 40:45 Alfons Vytisk.

Běh Jana Opletala

Až do Lhoty nad Moravou si v sobotu 24. června udělal výlet Petr Škrabánek, aby se zúčastnil závodu na 10 km Běhu Jana Opletala. Závod byl součástí Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a Petr jej zvládl za 40:06 minut, což mu stačilo na celkové 14. místo a v kategorii, jak jsme u něj zvyklí, to bylo jasné prvenství.

POHO50 – Mistrovství ČR na 50 km

V neděli se konal v Karviné 2. ročník běžeckého ultrazávodu na 50 km. Trasa vedla okolím Karviné převážně kolem řeky Olše a hlavně rekultivovanou pohornickou krajinou. Letos se v rámci závodu konalo Mistrovství ČR na 50 km a my jsme měli v ženském závodě své želízko v ohni v podobě Kateřiny Šeděnkové. Katka, ač ji limitovaly problémy s bolavou patou, bojovala jako lvice a nakonec z toho cinkla bronzová medaile. Její výsledný čas byl 4:29:40 hod. V závodě ji sekundovali další dva naši zástupci Miroslav Valošek 4:57:23 a Radek Luksza 5:23:24 hod. Členkou vítězné štafety na 4×6 km byla také naše Iva Kondasová.

Loni se v Dobraticích konal první ročník běžeckého závodu a jelikož měl velice pozitivní reference, tak se tuto neděli 25. června na druhém ročníku sešla v obci pod Prašivou daleko početnější běžecká komunita.

Hlavní závod na cca 8,8 km startoval společně s doprovodným během na 3 km. Organizátoři nechali běžce mírně napínat, když došlo k odložení startu kvůli kolizi s vyhlášením dětských závodů. Předpověď vypadala i co se týče teploty docela slibně, ale letní sluníčko je letní sluníčko a tak i když teplota neatakovala tropickou třicítku, vedro bylo pořádné a dalo většině startujícím zabrat.

Na tříkilometrové trati jsme měli jediného zástupce Dana Šindelka a ten hned od startu nenechal nikoho na pochybách, že si běží pro prvenství a cílem proběhl ve vítězném čase 11:06 minut.

O vítězi hlavního závodu bylo také téměř jisté již před startem, protože papírově byl jasně nejlepším závodníkem Marek Causidis z týmu Salomon. A nikoho nenechal na pochybách hned ze začátku, kdy už měl po pár stovkách metrů bezpečný náskok a ten pak už jen navyšoval. V cíli z toho byl čas 28:33 minut. Můj předzávodní tip byl, aniž bych byl nějak znalý všech běžeckých es ve startovce, že na prvních dvou místech budou dva Márové. A taky mi to vyšlo. Náš Marek Škapa posilněn povoleným dopingem slunečních paprsků, letěl jako šíp, předbíhal jednoho běžce za druhým a nakonec vybojoval druhé místo v čase 31:17. A tak se pouze s třetí příčkou musel spokojit Daniel Matejovič (Běž.cz), když na druhé místo ztratil necelých 6 sekund.

Také v ženách potvrdila jasnou roli favoritky naše Petra Pastorová a zvítězila za 34:11 minut. Druhé místo patřilo Markétě Kašné (TJ Jäkl Karviná), která na vítězku ztratila 72 sekund. Dalších 29 sekund dělilo od Markéty třetí v cíli Hanu Legerskou (SSK Vítkovice).

Úspěšní byli i další naši reprezentanti. Až na jednu výjimku a to ve velmi silné kategorii, stanuli všichni na stupních vítězů. Ondřej Dominik bral časem 32:56 1. místo v kategorii, Petr Škrabánek 34:25 taktéž 1. v kategorii, Roman Slowioczek 37:08 a 3. v kategorii, Eva Tomaszewiczová 41:05, Jana Kilarová 44:38 a 2. místo v kategorii, Alfons Vytisk 46:17 a 1. místo v kategorii a Josef Smola 53:39 v kategorii třetí.

Vyhlášení proběhlo v sympatickém prostředí místního fotbalového hřiště, následováno bylo bohatou tombolou a tak lze doufat, že pořadatelé vychytají pár nedokonalostí a další ročník bude ještě úspěšnější.

Ondra

V úterý 6. 6. v 16 hod jsme autem vyrazili směr Vídeň. Auto jsme zaparkovali ve Fischamend, což je jedna zastávka vlakem na letiště. Letadlo do Adis Abebe odlétalo kolem 23 hod., kde jsme v 6 hodin ráno přistáli a čekali jsme na další letadlo do Johannesburgu. Na letišti bylo lidí jako mravenců. Konečně jsme nastoupili do letadla do Johannesburgu a čekal nás 6 hodinový let. Tam jsme měli další 4 hodiny pauzu a konečně letěli do Durbanu, kde jsme po 30 hodinách cestování přistáli.

V JAR je zimní období, což znamená i mimo jiné to, že se stmívá už po 17. hodině. Takže jsme na hotel přijeli za tmy, ubytovali se a šli na večeři, kde nás čekal vedoucí týmu Nick, který tento závod v minulosti 3krát vyhrál.  Vypil jsem s ním několik piv.

Druhý den Petra dostala oblečení týmu.  V Elitě týmu Nedbank Running Team, za který Petra i Radka startovala, bylo asi 10 holek a 15 kluků. Celkem za tento klub běželo přes 300 závodníku. Druhý den dorazila také Radka Churáňová.

Závod se běžel v neděli a v pátek všichni odjeli na místo startu do asi 90 km vzdáleného Pietermaritzburgu. Já jsem zůstal v Durbanu, takže mi začala dvoudenní dovolená. Konečně jsem si zašel do města a sednul si na dvě piva. Ale dva dny utekly jak voda. 

Závod startoval už ráno v 5:30 hod. Vše živě přenášela televize, takže do patnáctého kilometru jsem závod sledoval z postele a potom jsem šel na snídani. Po snídani jsem vyrazil pěšky 15 km do místa cíle. Měl jsem propočtené, že Petra poběží za 6,5 hodiny. Tak tak jsem to ale stihnul. Na stadion jsem se dostal přes dvě bezpečnostní kontroly. Byl jsem v šoku. Stadion plný diváků a cíl závodu byl na jeho ploše. Naštěstí se mi podařilo na plochu dostat. Do 10 minut Petra dobíhala a mě se aspoň podařilo ji vyfotit. Před startem Petra snila o umístění do 10. místa. Právě prvních deset dostává medaili z pravého zlata. Věřil jsem, že by ho mohla zaběhnout pod 6:30. Nakonec doběhla na 7. místě a čas 6:22 hod. Loni by ji tento čas stačil na 3. místo. Petru odvezli na dopingovou kontrolu a já jsem čekal na Radku. Ta doběhla na 12. místě v čase 6:31 a tím by loni skončila čtvrtá.

Hodně zajímavé to bylo letos v mužích. Zvítězil domácí závodník jen o 3 sekundy před holandskýn závodníkem. Oba překonali traťový rekord. První tři byli z týmu Nedbank Running Team. Vítěz vyhrál skoro 2 miliony korun. Celková vítězka byla také z JAR a také zvítězila v traťovém rekordu. Taktéž vyhrála stejné prize money. Prvních deset mužů i žen bylo finančně ohodnoceno. Pak jsem šel z Radkou do stanu Nedbank Running Teamu čekat na Petru a sledovali jsme cílovou rovinku, kde dobíhali další a další závodníci. Každou půlhodinu dobíhali na stadion vodiči s ceduli, na které byl jejich výsledný čas a s nimi vždy přiběhla skupina tak 60 běžců. To byla nádhera. Na trase byly brány, kde byly napsány časy (limity), do kdy musí běžci proběhnout. Kdo to nestihl, musel v závodě skončit. Pro mě to byl zážitek. 

Druhý den bylo vyhodnocení závodu v mužích i ženách. S převahou vyhrál tým Nedbank Running Team. 

Otta

Zdravím Vás.

V sobotu 24. června Vás zvu k dalšímu pochodu mezi kouzelnými lázeňskými studánkami v Klimkovicích. Byl bych rád, pokud se budete moci této akce zúčastnit – třeba i s rodinou. osobně budu u registrace v altánku. Těším se na setkání.

S pozdravem
Horák Jaromír, předseda TJ Liga stovkařů Ostrava, z.s.

Cool Run

V sobotu se konal v Hlučíně 3. ročník městského běhu. Na výběr byly tři různě dlouhé trasy 2,5 km, 5 km a 10 km. Startovalo se od Kulturního domu, kde bylo také pro běžce připraveno zázemí. Pátrání po výsledcích byla trošku detektivní práce. Za náš oddíl se zúčastnila nejdelší tratě Jana Kilarová a zvládla ji v čase 51:16 minut. Příští ročník by se snad mohl uskutečnit v okolí Hlučínského jezera.

Kysucký maratón

V Čadci se v sobotu konal 47. ročník tradičního závodu, který je druhým nejstarším maratonem na Slovensku. Z našeho oddílu jsme měli čistě mužskou účast. Nejrychleji zvládl maraton Daniel Šindelek za 3:33:12 hod. Roman Slowioczek finišoval 15 sekund za Danem a bylo z toho druhé místo v kategorii. Dále startovali Radek Luksza 4:16:56, Jaroslav Hrabuška 4:22:34 a Libor Svozil 4:42:50 hod.

Letní RUNdál

Seriál závodů RUNdál měl v sobotu svou letní zastávku, která měla start a zázemí na Sportovním gymnáziu Dany a Emila Zátopkových v Ostravě – Zábřehu. V hlavním závodě na necelých 4,5 km jsme měli v ženské kategorii zastoupení v podobě Ivky Kondasové, která časem 19:52 doběhla ve své věkové kategorii na 2. místě. Mezi muži dva naši zástupci získali první dvě místa ve stejné věkové kategorii a to v pořadí Michal Buba 15:38 a Marek Škapa 15:53 minut.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc

V sobotu v podvečer se v Olomouci konal další ročník běžci i diváky velice oblíbeného půlmaratonu. Opět panovalo velmi teplé počasí, což je pro tento závod již docela typické. My jsme měli na startu pět našich zástupců, kteří trať zdolali v těchto výkonech: Jan Fousek 1:22:24, Milan Ondrášek 1:28:06, Kateřina Šeděnková 1:35:45, Libor Jírů 1:47:53 a Lenka Běhunčíková 2:01:09 hod.

V neděli se v Kravařích areálem Zámeckého parku opět proháněli závodníci všech věkových kategorií. Konal se zde tradiční již 39. ročník Běhu zámeckým parkem. Po deváté ranní začalo sportovní dopoledne běhy dětí a v 10:00 hodin byl odstartován hlavní závod, jehož se letos zúčastnilo 121 vytrvalců a vytrvalkyň.

Šlo také o poslední závod letošního 9. ročníku Prajzsko-opavské běžecké ligy a náš oddíl může těšit, že se celkovým vítězem stal Michal Buba. Poprvé tak v tomto seriálu triumfoval závodník MK Seitl Ostrava.

Samotný kravařský závod však měl jiného vítěze. Hned od startu bylo jasné, že mezi favority nenajde konkurenci Tomáš Bláha z AK Asics Kroměříž a suverénně si doběhl v čase 29:03 pro prvenství. Druhé místo uhájil Martin Prokša (TJ Sokol Opava) 30:40 min, třetí skončil o další 4 sekundy zpět silně finišující Robert Antczak (Easy Run Raciborz).

Mezi ženami nebylo žádné velké překvapení, že si pro první místo doběhla za 35:25 minut Markéta Kašná z TJ Jäkl Karviná. Druhé místo získala Marie Vybíralová (AO Kobeřice) 36:27 a třetí skončila Hana Mruzková z Opavy v čase 36:34 minut.

Naši se v závodě neztratili, bojovali jak o Top Ten tak o umístění mezi nejlepšími ve věkových kategoriích. Nejlépe zaběhl Marek Škapa, kterému čas 31:39 stačil na 2. místo v kategorii. Dále Ondřej Dominik 31:44, Michal Buba 32:25, Dan Šindelek 33:09 a 3. místo v kategorii, Petr Škrabánek 34:56 a 1. místo v kategorii, Jan Schvarzbacher 43:21, Alfons Vytisk 44:49 a 1. místo v kategorii a Jana Dominiková 45:43 min.

Ondra

Běžet Český běh žen jsem neměla v plánu, stejně jako většina našeho týmu. Poslechly jsme našeho předsedu, ať postavíme tým a porazíme nadvládu již 3 roky po sobě vyhrávajících Ludgeřovic. Dokonce nám Otta určil výsledné časy a tudíž tempo, v jakém máme běžet – já, Katka Šeděnková i Magda Drastichová. Radka Miturová měla běžet rychle. Já jsem dostala za úkol běžet pod 19 minut, Katka za 21 minut, Magda taky za 21 minut.

Nakonec to byl fajn den, při závodu jsem se pobavila. Na 5 km trati jsem 2krát seběhla z trasy a jednou se zastavila a čekala na předjezdce na kole s vodíkovým pohonem. Když mě dojel,o točila jsem se k němu, abych mu řekla -nějak to nefunguje, a než mi stačil odpovědět, že musel zastavit kvůli zábraně, která tam neměla být, narazila jsem přímým střetem do dvou procházejících žen a ocitla se v jejich zmrzlině.

Běžím dál, usmívám se na Ottovy dcery, které mě povzbuzují v roli rozhodčích a zase před sebou nevidím předjezdce – je to při nájezdu na most, vedle stojí dobrovolník, tak ho míjím a pak slyším křik – nahoru! Obracím se, vracím se a už vidím předjezdce na mostě. Směju se a říkám si, že dnes je to zábavný běh. Poté už si hlídám vodíkové kolo před sebou a dobíhám do cíle za 19:06….. No, skoro jsem to splnila. Čekám.na holky, dobíhají těsně po sobě a obě splnily čas za 21 minut. Radka to neměla jednoduché, protože po hecování Otty, ať jde na startu dopředu, musela začátek dost nakopnout. V cíli vyhrává svou kategorii a všechny dohromady plníme úkol a vyhráváme zlato za tým MK Seitl!

Ještě že nám to předseda tak krásně naplánoval 

Petra

Zdravím Vás.

Po dlouhé době odmlky, pořádáme v Lázních Klimkovice pěknou turistickou akci – pochod po kouzelných lázeňských studánkách. Přijďte i s rodinnými příslušníky, projít se nádhernou krajinou kolem Lázní Klimkovice. Vše se dá zvládnout i s dětmi za hodinu či dvě, podle náročnosti, kterou si sami zvolíte. Rád Vás na této akci uvidím.

S pozdravem
Horák Jaromír, předseda TJ Liga stovkařů Ostrava, z.s.