Novinky

Běžci nejen z okolí Ostravy, ale i z takové dálky jako je např. Kopřivnice, Karviná či Kroměříž, přijeli na Škaredou středu 27. 3. 2024 do Jilešovic na Hasičský Velikonoční běh. Při prezentaci dříve příchozí obdrželi pamětní placku a zájemci i barvené vajíčko, které již tradičně připravil, a vlastní ruce si při tom obarvil, organizátor Jirka Brož. Perfektní zázemí pro závod připravili pořadatelé společně s Penzionem a Restaurací Kamenec.

Blížila se 17. hodina a závodníci se hromadili kolem startu, jež se nacházel na druhém břehu řeky Opavy ve směru na Děhylov. Jirka Brož ještě popsal kudy vede trať, čekaly nás celkem dvě kola vedoucí k silničnímu mostu v Děhylově a zpět přes most pro pěší u Jilešovic, a bylo odstartováno. 10,5 km před námi. 70 běžců se vydalo na trasu a nejrychlejší z nich se brzy odpojili a letěli s větrem o závod. Už na startu bylo jasné, kteří běžci budou bojovat o první místa v mužské kategorii a kdo bude pravděpodobně vítězkou mezi ženami.

Ač byl krásný slunečný den, vítr o sobě dal na trati znát a bohužel si vybral nevítaný směr, tedy proti nám. I přesto si mnozí užívali jarního slunce a sledovali postupem času běžce na druhém břehu řeky. Cíl trasy byl umístěn před Restaurací Kamenec a tak nás na posledních metrech čekal příjemný seběh z mostu a pak už jen kousek po rovince do cíle kde už v pomalém krokovém tempu ostatní běžci pojídali koblížky, které dostali za odevzdaná startovní čísla, a popíjeli teplý čaj či jiný nápoj.

Ženy vedla na trati Kašná Markéta TJ Jäkl Karviná 44:28, která si udržela po celou dobu svou pozici a doběhla z žen jako 1. do cíle. Druhá byla Vybíralová Marie AO Kobeřice 45:59 a třetí za nimi Mazáčová Martina AKJEZ Kopřivnice 46:58.

Z mužů si nejlépe vedli Blaha Tomáš AK Asics Kroměříž 36:44, jež dorazil do cíle celkově jako první, druhý Wittek David OTC Vlčáci 37:55 a třetí Mokroš Miroslav Vratimov Freerun 38:27.

Náš klub Mk Seitl se vydalo reprezentovat 14 běžců. Benbenek Jan 39:34, Brož Petr 44:19, 2. v kategorii Buba Michal 40:36, Valošek Miroslav 53:17, 2. v kategorii Škapa Marek 41:02, 3. ve stejné kategorii Šindelek Dan 42:11, Lipina Tomáš 47:24, Milfait Petr 48:37, 1. v kategorii Škrabánek Petr 42:54, 2. v též kategorii Slowioczek Roman 46:29, 1. v kategorii Vytisk Alfons 57:53 a 3. ve stejné kategorii Smola Josef 59:50.

Ženy reprezentovala Skřipcová Irena 58:14 a 2. v kategorii Gavlíková Jarmila 54:44.

Nevěšte hlavu, když to zrovna nejde dle vašich představ, nemáte svůj den. Vždycky jsou tady ti, kteří k vám i tak vzhlíží. Třeba proto, že běháte lépe než oni, že prostě běháte, že oni nemohou běhat nebo jen tak. Vždy máte možnost být motivací a mnohdy o tom ani nevíte.

Iris

Radim Murárik se stal členem oddílu v roce 2023. Je z Ostravy Poruby a má to kousek na náš stadion v Ostravě Martinově. Díky tréninkům se skupinou našich oddílových kolegů, se začal výkonnostně posouvat výše. 

Jak dlouho běháš? Pravidelně a závodně běhám od roku 2019.

Kolikrát týdně běháš? Poslední dobou běhám 7x týdně, někdy i častěji.

Kolik kilometrů týdně v průměru naběháš? V zimní přípravě 100-130 km a během léta 70-100 km.

Používáš nějaký sport tester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Používám Garmin Forerunner 255 music a hrudní pás Garmin HRM-Pro plus.

Kde nejčastěji běháš? Nejčastěji běhám v Porubě a okolí, když je čas tak LH a jiné kopce.

Běháš raději sám nebo s někým dalším? Rád běhám s někým dalším, rychleji to utíká a člověk za ty kilometry zvládne probrat hodně věcí.

Posloucháš při běhu hudbu? Poslouchám okolní přírodu nebo se bavím s kamarády.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi zhruba za poslední rok běžel? Běžel jsem maraton v Benátkách a závod ve slovinských horách Soča Outdoor festival.

Máš svůj běžecký vzor, popřípadě někoho obdivuješ či nějakému běžci (sportovci) fandíš? Nemám žádný běžecký vzor, ale rád se učím od kohokoliv, kdo má zkušenosti a rád je předává dalším lidem.

Jaký typ závodu preferuješ? Nejraděj mám trailové půlmaratony. Preferuji běhání v terénu a kopcích. Půlmaraton je ideální vzdálenost, kdy se to dá běžet svižně a zároveň se člověk neodrovná na několik dní.

Máš svůj oblíbený závod? Nejraději mám trailové závody Běhej lesy, slovenskou verzi Behaj lesmi a závody v rámci Soča outdoor festival.

Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Jednoznačně náročný závod B7. Je to neskutečná výzva a mám k tomuto závodu obrovský respekt. 

Jaké máš běžecké ambice? Přál bych si zlepšovat své časy a zaběhnout maraton pod 3 hodiny.

Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ? Běháním trávím spoustu času, pokud nějaký zbyde chodím do fitka, na bazén, na kolo, badminton a vlastně mám rád sport obecně.

Máš kromě běhání ještě nějaké jiné koníčky či zájmy, jaké? Rád cestuji, poznávám nová místa. Kromě běhání preferuji hlavně další sporty.

Co bys popřál našemu klubu MK Seitl Ostrava do dalších let? Přeji si, aby v klubu zůstali stále dobří lidé, kamarádi, se kterými člověk tráví spoustu času i mimo běh, aby klub šel s dobou, dále se budoval, zlepšoval a hlavně vydržel hodně dlouho!

Moje aktuální rekordy:

5 km: 19:09

10 km: 39:15

půlmaraton: 1:29:56

maraton: 3:14:45

B7: 18:05:32

Dnes 21. 3. 2024 proběhla řádná valná hromada spolku Maratón klub Seitl Ostrava z.s. V 17 hodin se na stadionu MK Seitl v Ostravě – Martinově sešli členové oddílu a předseda MKSO z.s. Otta Seitl valnou hromadu zahájil. Po prezentaci přítomných nás předseda seznámil s činností klubu za rok 2023. Následně nás 2. místopředseda klubu Ing. Jiří Brož seznámil s účetní zprávou za rok 2023. Poté předseda klubu navrhl, aby se výkonný výbor rozrostl ze tří členů na pět. Pak nechal hlasovat, aby ke stávajícím členům Ottovi Seitlovi, Ladislavu Dvorskému a Jiřímu Brožovi byli zvoleni Jana Václavková a Ondřej Dominik. Návrh byl jednohlasně přijat. Dále bylo jednohlasně odsouhlaseno, aby se členské příspěvky zvýšily ze stávajících 300,-Kč na 500,-Kč a to od roku 2024 včetně. Následovala podnětná volná diskuse. Diskutovalo se o možnostech sponzorství, závodech, které pořádáme a také plánech do budoucna. Výkonný výbor se po ukončení schůze zabýval mimo jiné personálními změnami. Stávající předseda Otta Seitl se rozhodl, že již nebude svou funkci vykonávat. Novou předsedkyní MKSO z.s. byla zvolena Jana Václavková a místopředsedou Ondřej Dominik. Členy výboru dále zůstávají Otto Seitl, Ladislav Dvorský a Jiří Brož.

Ottovi Seitlovi děkujeme za dlouhodobé vedení klubu. Budeme vděční, když bude i nadále oddílu se zápalem pomáhat a předávat zkušenosti mladším.

Do sportovního areálu Olšinky v Kravařích – Koutech se tuto neděli sešli běžci již po čtrnácté, aby se úderem desáté hodiny vydali na desetikilometrový závod. Trať už je nějaký ten rok neměnná. Běží se po cyklostezce směrem na Kravaře. Po asi 1,5 km je otočka a pak následuje dlouhý klikatící se úsek až téměř do Zábřehu. Smyčkou s asi 200 metrů dlouhým krosovým úsekem se pak běžci napojí zpět na cyklostezku a běží zpátky k Olšinkám. Krom krátkého nepatrného stoupání těsně před cílem jde o naprostou placku. Nevýhoda je, když začne foukat. Jde totiž o otevřený prostor na loukách, a tak není téměř nikde žádné závětří. A mírný vítr začal foukal i při závodě. Hlavně v druhé půli to bylo většinou proti. Jinak bylo počasí opravdu jarní. Sluneční paprsky už příjemně hřály, prostě radost si zazávodit.

Na start se postavilo 111 závodníků, do cíle se dostalo o dva méně. Favorit celého závodu byl jen jeden a svou roli začal potvrzovat hned od startovního písknutí píšťalkou. David Wittek (OTC Vlčáci) si tak doběhl způsobem start cíl pro vítězství v čase 35:01 min. Souboj o druhé místo se svedl mezi dvěma ostravskými kluby. Z druhého místa se nakonec radoval Roman Kubica (SSK Vítkovice). Bral jej za čas 36:25. Náš Jan Benbenek za ním zaostal o pouhých 6 desetin sekundy.

Mezi ženami to byla taktéž jasná záležitost. Zvítězila Lucie Vikartovská (Alisy Sport Team), když jako jediná z něžného pohlaví stlačila čas pod 40 minut a to na 39:49. S druhým místem se musela spokojit Markéta Kašná (TJ Jäkl Karviná) 41:06 a třetí příčku obsadila Hana Bednarčíková z Krnova v čase 42:35 min.

Z našeho oddílu byli na startu ještě tito závodníci: Marek Škapa 37:44 a 2. místo v kategorii, Ondřej Dominik 37:47 a 1. místo v kategorii, Radim Murárik 39:17, Petr Škrabánek 41:29 a 1. místo v kategorii, Miroslav Valošek 49:27, Jaroslav Hrabuška 49:53, Jarmila Gavlíková 49:59, Milan Ondrášek 56:47 a Irena Skřipcová 56:48 min.

Po závodě bylo, jako již tradičně, připraveno pro závodníky občerstvení následováno vyhlášením výsledků. Pak se pomalu začali lidé rozprchávat domů. Naše auto řízené dnešním vodičem Milanem mělo po cestě ještě zastávku v Zábřehu v cukrářství Madel, aby ¾ osádky auta mohli udělat sladkou tečku za vydařeným nedělním sportovním dopolednem.

Ondra

Sakra, co to je? Aha, budík…je šest hodin ráno, holky stále spí a já si poprvé říkám „ stojí mi to za to“.

Vstanu a začíná obvyklé kolečko. Uvařit vodu na kaši, dojít na záchod, ustrojit se, dojít na záchod, sníst kaši, dojít na záchod, zkontrolovat zda mám všechno, radši ještě záchod a tak pořád dokola až do opuštění útulného pokoje plného stále spících fanynek.

K cílové metě a zároveň úschovně to mám z hotelu kousek. Je chladno, asi 5 °C, východ slunce a všude z okolních uliček se začínají vynořovat další a další běžci. Odevzdám batůžek s bundou do úschovny, vydám se pomalou chůzí na start, který je od cíle vzdálen asi jeden km. Obdivně pokukuji po zkušenějších běžcích, kteří se vybavili pláštěnkou, nebo alespoň pytlem na odpadky přetaženým přes hlavu. Já zatím čekám a chvěji se, asi zimou. A už je to tu znovu: „ stojí mi to za to“.

Stojí nás tady na startu 20 000 běžců rozdělených do několika skupin a startovacích časů. Já vybíhám až 14 minut po startu první skupiny. Stojím asi v polovině našeho bloku a trvá asi 3 minuty, které se mi započítají do oficiálního času, než proběhnu startem. Ale co už, start je vyběhnout a cíl je doběhnout a užít si to.

Běžím a vnímám atmosféru, která je naprosto neuvěřitelná. Všude okolo spousta fandících a smějících se lidí. Prostě paráda do té doby, než mi dojde, že potřebuji na záchod a není místo, kde by se dalo nenápadně si odskočit. Musím tedy počkat až na občerstvovačky a tam se uvidí. První občerstvovačka, záchod nikde, ale zase mě někdo celého polil zezadu ionťákem, když se pokoušel odhodit kelímek do připravených košů. Sakra „stojí mi to za to“. Běžím dál a mokré kraťasy (které jsem si musel jít večer koupit, protože ty připravené zůstali ležet doma) příjemně chladily a taky by se na to dalo svést i spoustu jiných věcí. Na další občerstvovačce zase nic, ale na jejím konci jsem zahlédl další nešťastníky u kontejnerů na tříděný odpad a tak jsem se přidal a třídil do komunálního odpadu.

Běžím, míjím Sagrada Familia a začínám si konečně pořádně všímat, jak je Barcelona krásné, moderní město plné neuvěřitelných budov. Další občerstvovačka. Jsou neskutečně dlouhé a nabízejí banány, pomeranče, vodu, iontový nápoj a energetický gel. Prostě paráda. Do 25 kilometru jsou po pěti kilometrech, potom už každých dva a půl kilometru minimálně voda a iontový nápoj.

Na další občerstvovačce se těším na banán. Už si představuji, jak si ho posolím a vychutnám. Ale skutečnost je úplně jiná, banán mi po oloupání upadne na zem, nechávám ho ležet a zase si v duchu říkám, sakra „ stojí mi to za to“. Běžím a lidí okolo trati je pořád dost, možná více a více. Trasa vede městem okolo hlavních památek, kousek po pobřeží Středozemního moře a tak mě to krásně utíká. Tedy to si myslím já, že krásně. Je jedenáct hodin a teplota je okolo 14 °C. Paráda.

Na trati mě podporují fanynky (přecházejí mezi ulicemi, po kterých se kroutí trasa maratonu). Ty jsem si za tímto účelem dovezl až z Ostravy a také spousta místních, které nejen na mě pokřikují jménem, co si v té „rychlosti“ přečetli na startovním čísle.

Blížíme se k cíli a z pěti metrů široké cesty se postupně stávají pouze dva a mně to připomíná spíše cyklistické závody, než doběh maratonu. Tak neuvěřitelná atmosféra tady je. A to už podbíhám Arc de Triomf a jsem v cíli. Čas není důležitý, mě to uběhlo neuvěřitelně rychle. Jdu si pro medaili, jsem unavený, ale šťastný, neuvěřitelně šťastný. Po cestě si vyměňujeme úsměvy s ostatními běžci a také pokývnutím hlavy si vyjadřujeme uznání nad naším společným výkonem. S medailí na krku si jdu nafasovat vodu, iontový nápoj, ovoce a vyzvednout věci do úschovny, kde na mě už čekají fanynky. Pár fotek, trocha samochvály, nikdo jiný to neumí lépe, a je po všem.

Už teď se těším na pořádnou snídani, kterou si holky dopřávaly a já se jenom díval, na Paellu, pivíčko a vše ostatní co toto úžasné město nabízí.

A jestli mi to sakra „stálo za to“? …uvidíme příště…

Petr Milfait

Ve středu 27. 3. 2024 se koná v Jilešovicích tradiční Hasičský velikonoční běh Jilešovicemi. Start hlavního závodu byl posunut o půl hodiny a to na 17:00 hodin!

Již tradičně startuje T-Mobile Olympijský běh i v Ostravě – Porubě. Ostrava patří k tradičním pořadatelům a závod na oslavu Olympijského dne pořádá již od roku 1989. Trasa vede stadionem Arrows Ostrava a cyklotrasou podél Plesenského potoka. REGISTRACE byla spuštěna a do 31. 3. je startovné za zvýhodněnou cenu.

Pár dnů před závodem se počasí tvářilo docela mile a slibovalo na dopoledne v den závodu polojasno. Realita byla jiná. V sobotu 17. 2. 2024 ráno jsem po probuzení slyšela jak kapky deště klepou na okno. I přes nevlídné počasí se celkem 91 běžců nenechalo odradit a přijelo na místo činu. 27 z nich se vydalo na maraton, 54 cestou půlmaratonu a 10 na čtvrtmaraton. Zázemí opět poskytla Restaurace u fotbalového hřiště hned vedle nové budovy sportovní haly v Ostravě – Třebovicích. A u startovní a zároveň cílové rovinky byla připravena dobře zásobená občerstvovací stanice.

Blížila se 10. hodina a tedy čas startu. Ředitel závodu Petr Wala ještě pronesl pár slov a hned poté místostarosta Třebovic odstartoval závod. Všichni běžci se vydali na stejnou okruhovou trať, ale počet okruhů, které museli absolvovat, se lišil podle toho, zda si zvolili trať 10,55 km, což byly 2 okruhy, 21,1 km 4 okruhy a nebo 42,2 km 8 okruhů. Někteří maratonci se na trať vydali o něco dříve. Kateřina Šeděnková se vrhla do deštivého počasí vstříc maratonskému cíli a krásně si držela tempo a doslova s větrem o závod běžel stejnou vzdálenost Jan Majer a udržel si celkově první maratonskou příčku až do cíle. V čele půlmaratonců se od začátku držel Miroslav Mokroš,
kterému na záda dýchal Jan Benbenek. V posledním kole se Honzovi povedlo předběhnout Miroslava a své tempo ještě vystupňovat s blížícím se cílem. Markéta Kašná si s přehledem držela první příčku na stejné trati po celou dobu závodu. Na trati čtvrtmaratonu o první místo bojoval Aleš Miko s Romanem Kubicou a podařilo se mu doběhnout na této trati jako prvnímu. Hana Legerská na stejné trati pokořila Marii Konvičkovou.

10,55 km

1. místo Aleš Miko 39:44, 2. místo Roman Kubica SSK Vítkjovice 39:55, 3. místo Kamil Kruml Spálené 45:22. Z žen 1. Hana Legerská SSK Vítkovice 45:30, 2. Marie Konvičková SSK Vítkovice 52:43.

21,1 km

1. Jan Benbenek 1:19:57, 2. Miroslav Mokroš Vratimov FreeRun 1:20:55 a 3. Michal Buba 1:23:43.
1. z žen Markéta Kašná TJ Jäkl Karviná 1:30:32, 2. Elen Šimonová 1:33:42 a 3. Veronika Kusá 1:33:54. Další závodníci této trati z našeho klubu Dan Šindelek 1:25:40, Marek Škapa 1:26:54, Tomáš Lipina 1:43:13, Petr Milfait 1:50:46, Miroslav Valošek 1:55:05, Alfons Vytisk 2:00:28, Máčala Jaroslav 3:15:32, Iva Kondasová 1:50:46, Lenka Běhunčíková 1:53:28 a Irena Skřipcová 2:07:23.

42,2 km

1. Jan Majer 3:00:09, 2. Jiří Kabaja Milota Tea 3:11:14 a 3. Martin Petreje Dolné Naštice – SVK 3:19:49. 1. žena Kateřina Šeděnková 3:27:54, 2. Kubičková Eliška Anna SC Marathon Plzeň 5:50:43.
Náš klub dále prezentovali Pavel Juřica 3:48:54, Radek Luksza 3:59:28, Radim Václavík 4:21:22, 1. ve své kategorii Roman Slowioczek 3:49:23, 3. ve své kategorii Karel Budík 6:26:15.

V prvním kole mi chvíli dělal společnost Alfons Výtisk a tak jsem s ním konečně mohla prohodit pár vět. Kousek před 1. otočkou už jsem ztratila jeho tempo a po zbytek závodu jsem z dálky sledovala jeho záda. Nečekaně mi od té chvíle začal dělat závodního parťáka Miloslav Nosek, který se mnou vydržel až do cíle s tímto mu chci za jeho podporu poděkovat.

Ani déšť či vítr nás nezastaví.

Iris