Víkend v Polsku

 

V sobotu ráno Petra Pastorová běžela půlmaraton v Lublinu, kde startovalo celkem 687 závodníků. Na tento závod byla Petra pozvána, ale ještě zvažovala, že poběží půlmaraton ve Zlíně. Již byla rozhodnuta, že bude startovat u nás, ale když jsem to volal pořadatelům do Polska, tak nás nakonec přesvědčili, abychom se zúčastnili jejich závodu. V pátek ve 22:15 jsme se rozjeli do 600 km vzdáleného Lublinu. Petra se snažila vzadu v autě něco naspat. Do hotelu jsme přijeli v 5 hodin ráno a Petra měla co dělat, aby vůbec z auta vystoupila. V hotelu jsme strávili 3 hodiny a šli na start. Trať vedla z města Swidniku do Lublinu. Měl jsem obavy jak Petra dopadne, ale nakonec závod zvládla dobře a doběhla v čase 1:21:56 na 5. místě. Po závodě jsme se šli projit do starého města a potom jsme vyrazili do Krakova navštívit Grzegorze Wnuka. U něj jsme přespali a ráno se vydali do Pszczyna. Tady se Petra postavila na start závodu na 10 km. Byl jsem překvapen, kolik běžců zde startovalo. Bylo jich okolo 951. Petra doběhla v čase 37:40 na 2. místě. Jen bych se opakoval, jak je to krásný závod, kde startují také děti, je to hodinu cesty autem od nás a přitom tam nikdo od nás neběhá. 
Otta

Petra obhájila loňské vítězství na půlmaratonu Kurpiowski v polské Ostrolece

 

Letos se závodilo na nové trati a na start se postavilo 208 závodníku. Běželo se za velkého vedra a silného protivětru a Petra Pastorová dosáhla v cíli vítězného času 1:23:12 hod. Druhá žena Ukrajinka Natálie Nagrirniak doběhla s velkou ztrátou až v čase 1:33:38 hod. 

Ostroleka je asi 120 km za Varšavou. Opět po roce jsme spali u kolegy a vypadalo to, jako bychom tady byli včera, tak rychle ten rok uběhl. Závodu se zúčastnil nejen kolega, ale také jeho manželka. Na jeho zahradě jsme pak probírali průběh závodu. V domě našeho polského kolegy dříve bydlela jeho mamka a dnes je z něj skanzen. Vše je zdokumentováno na fotkách níže. Domů jsme tak dojeli až v úterý.

Otta

Foto: http://mkseitl.rajce.idnes.cz/Ostroleka_pulmaraton

KTRC 2017 – TRAIL PRAHA

Druhý závod seriálu proběhl v neděli 28.5.2017 na Petříně. Ten je krásný sám o sobě, a když si v tomto prostředí můžete zaběhat na trati kde je vše, co pořádný city trail potřebuje, nemá to chybu. První kilometr od strahovských kolejí okolo Štefánikovy hvězdárny je komfortní široká zpevněná cesta, takže když poprvé probíháme Hladovou zdí do zahrad, je už pole bezmála dvou set závodníků dostatečně natažené a výběh do šotolinové pasáže proběhne hladce. Docela mě překvapilo, kolik prachu dokáže zvednout dav běžců přede mnou, kouřilo se tady více než u nás v Ostravě na haldě Ema. Do asi dvou a půl kilometrů se trať stále svažuje, a protože jsme na okruhu, znamená to jediné: druhá polovina je pěkně do kopečka. Když jsem se v předvečer závodu díval na fotky z loňského ročníku a viděl Honzu Zemaníka, kterak má ruce zapřené do stehen, zbystřil jsem a dobře udělal, vyplatilo se pošetřit síly do druhého okruhu, neboť výběh je skutečně výživný, okořeněný několika pasážemi schodů, včetně těch před cílovou rovinkou. Závod je vypsán na deset kilometrů, takže vše výše popsané jsme si střihli dvakrát.

Po závodě mě oslovil sympatický mladík Petr Muras, který je jedním z nových členů našeho klubu, a protože svou účast na bedně, jak mi s úsměvem říkal, “tentokrát skutečně nečekal” a ještě nemá klubový dres, byl jsem požádán o jeho zapůjčení. Jelikož tílko bylo notně propocené a ne zrovna vonící čistotou, považuji to za velký důkaz loajality ke klubu! Jen jsem doporučil, aby při oblékání zatajil dech, a rád triko přenechal. A tak se můj dres předvedl v nádherném slunném dni hned dvakrát na stupních vítězů, neboť po skvělém druhém místě Petra ( M29 let , 4. celk. , čas 41:47 ), jsem se na stupně vítězů prosadil i já a obsadil třetí místo ( M59 , 31. celk., čas 51:08 ). Po pátečním vítězství v kategorii do 59 let na Ostré hůrce byl pro mně tento víkend opravdu skvělý. Petr zaslouží obdiv i proto, že tento běh byl jeho první závodní od PIM, jelikož byl omezován bolestmi kolene. Celkovým vítězem se stal náš přední skyrunner Ondřej Fejfar ( I-nov 8 team ), když tratí prolétl za 37:20, dle svých slov spěchal, aby si i při běhu při předbíhání o kolo prohlédl sedm finalistek české miss 2017, které běžely poloviční distanci. V ženách se vítězná Kamila Gregorová ( Mizuno Team ) nemusela hnát za děvčaty, a přesto vyhrála téměř s osmi minutovým náskokem v čase 44:11.
Další z organizačně povedených závodů seriálu je tedy za námi, už 10.6. ale dáme vale městům a KTRC vyráží do hor, ahoj na Dolní Moravě a vzhůru na Králický Sněžník !

Tomáš Lipina

Jistebnický VH půl (i celý) maraton

 

Sobota 20. května, Jistebník

Slušný počet maratonců a ultramaratonců se jen týden po závodě v Lošticích postavil na start v Jistebníku. Výsledky těch z MK Seitl Ostrava:
Petr Škrabánek 3:10:12 (celkově druhý)
Petr Sedlák 3:10:44 (celkově třetí)
Stanislav Jančář 4:17:06
Libor Svozil 4:21:05
Radek Luksza 4:24:06
Lenka Hehejíková 5:09:15 (třetí žena)
Jistebnický maratonský běh každopádně vyhrál náš Daniel Šindelek (2:57:17) a v ženách naše Tereza Návratová-Šádková (3:38:12). MKS měl samozřejmě zástupce i na půlmaratonské trati: Marek Škapa 1:24:02 a 2. místo v kategorii, Michal Buba 1:27:08, Tomáš Mrajca 1:33:40, Tomáš Lipina 1:35:44, Magdaléna Drastichová 1:45:24 a 2. místo v kategorii a Danuše Škrdová 2:02:32. A na čtvrtmaratonské: Pavel Pivko 53:08 a Martina Metzová 1:15:36.

Radek Luksza

Třetí maraton ve třech týdnech = první z čárkařů

 

Stoprocentní nárůst účastníků zaznamenal oproti loňsku druhý ročník „nejdelšího“ běhu v rámci Hlučínského půlmaratonu. Na start se nás postavilo šestadvacet, opět včetně známých tváří z Loštic či Jistebníku (Petr Škrabánek, Libor Svozil, Radek Luksza, Stanislav Jančář, Miroslav Krumer, Miroslav Vostrý…)
Trať nyní pořadatelé protáhli pod Vinnou horou, což by mohlo dát kýženou vzdálenost. Ale řadě účastníků naměřily jejich „přístroje“ méně, než oficiálně stanovených 42,19 km. Absolutní vítěz – náš Petr Škrabánek – zaběhl ultramaraton v délce cca pětačtyřiceti kilometrů, což není v Hlučíně nic neobvyklého. Znalost prostředí a trati je zde výhodou… a chybějící dobrovolníci tam, kde by měli stát, a navádět závodníky, naopak organizační ostudou. Konkrétní příklad: Neznačený doběh z Jilešovic do Děhylova, kde se nabídly dvě možnosti – nahoru na silnici a vlevo (špatně) a ostře vlevo na polní cestu, o které ví, kdo to tam zná (správně). Pár na poslední občerstvovačce o všem věděl, leč nekonal!
Já se počítal k těm třinácti, kteří 40 kilometrů v Hlučíně zvládli už vloni, takže jsem věděl, co mě čeká. Po maratonech v Lošticích a Jistebníku zde byl záměr nejen zaběhnout, ale i s lepším časem. Což se mi podařilo ve srovnání s předchozími víkendy i minulým ročníkem.
Prakticky celý závod jsem se držel v čárkářské skupince Jančář – Svozil – Krumer – Luksza, jejíž tempo jsem stihl po přestávce (jaké často absolvuje náš Jarda H.). Ke konci jsme vytvořili „vláček“, v jehož čele jsme se střídali… tedy až k poslední občerstvovačce. To jsme ztratili Libora. Pak jsme se začali vzdalovat Mirkovi. A na panelové cestě posléze já Standovi. Můj čas byl 4:13:39, Standa Jančář finišoval za 4:14:38 a Libor Svozil za 4:23:25.
Další zástupci MKS: Petr Škrabánek (3:24:33) celkový vítěz i první v kategorii, Stanislav Kováček (3:30:25) absolutně čtvrtý a první v kategorii, Lucie Kašparová (3:48:56) druhá v ženách i v kategorii.
Hlavní závod – Hlučínský půlmaraton – vyhráli také zástupci MKS: Jiří Pytlík (1:22:05) a Ondřej Dominik (1:24:27). Pátý a navíc první v kategorii byl Daniel Šindelek (1:25:55), sedmý a druhý v kategorii Marek Škapa (1:30:18). Jarda Hrabuška běžel za 1:51:10.
Na devítikilometrové trati jsme měli jediného účastníka, a to Věru Božovou, která ji zvádla v čase 52:05.

Radek Luksza

Vyběhnete s děkanem 2017

Jedním z mnoha novějších závodů je i tato akce v Karviné, která ve středu napsala třetí díl své krátké historie. Jejím pořadatelem je Obchodně-podnikatelská fakulta Slezské univerzity za osobní účastí pana děkana. Proti lonsku došlo k menšímu prodloužení tratě na 5,5km. Po startu na Univerzitním náměstí v centru města se běží do lázenského parku v Darkově, poté do parku Boženy Němcové a cíl je na tzv. Lodičkách. Popularita akce stoupá, o tom svědčí zvyšující se počet účastníků. Letos poprvé byla překonaná hranice stovky, přesně 116 zájemců se postavilo na startovní čáru. Mezi nimi nechybělo ani několik fotbalistů místního prvoligového MFK včetně trenéra Jozefa Webera. Jen pro zajímavost hráči svého trenéra porazili o tři minuty.

V lonském roce jsem se stal celkovým vítězem a tak mojí poviností bylo pokusit se o obhajobu. Letos však kromě kvantity vzrostla i kvalita startovního pole. Po 1km se na čele osamostatnila trojice David Flaša, Stanislav Záleský a já. Asi na 3km odpadl David a zůstali jsme ve dvojici. Pro rozhodující nástup jsem si vybral stejné místo jako vloni. U letního kina nacelý km před cílem jsem zrychlil a soupeř nezareagoval. Cílovou pásku jsem protal v čase 18:55 s nákokem 12 sek. před Záleským. Výborným finišem se na třetí místo propracoval Vojta Gruchala. Druhým naším zástupcem byl Jirka Kruliš, který časem 28:35 obsadil 64. místo celkově.

Na závodě je poznat, že je výrazně dotován. Za pouhých 50Kč startovného dostane každý medaili, občerstvení, převezou Vám věci do cíle, díky čipům je vyhlášení hned po doběhu posledního běžce a následuje after-párty s živou kapelou. Letos navíc poprvé vyšlo i počasí, takže vše dopadlo na jedničku. Příští rok se určitě přijedu pokusit o vítězný hattrick.

Marek Škapa

Jak jsem šel maraton v Polsku z Pekla do Nebe

Tento maraton jsem šel již po sedmé. Vydali jsme se na něj pouze dva, já a Petr Hrček. V tomto závodě běžel svůj 300. maraton ředitel závodu Wojtek Pasek. Startovné i nocleh v chatkách jsme měli zdarma. Je to kros maraton a běží se tři kola, kde jedno kolo měří 14 km. Běží se 7 km do kopce a potom zase dolů. Největším nepřítelem bylo teplo, když ručička teploměru vylezla až na 25 °C. Já maraton ušel za 6:43 hod. Dostal jsem se tak pod limit, který byl 7 hodin. Na vyhlášení jsem byl překvapený že jsme všichni zahraniční maratonci dostali nástěnné hodiny a tašku, v tombole jsem pak vyhrál balón a kladívko. Aby toho nebylo málo, tak jsme ještě dostali tričko a pěknou medaili. Ještě se mi nestalo, abych závod jen tak došel a na konci za to dostal tolik prezentů. A nejvíc jsme se těšili na tradiční závěrečný táborák, jehož součástí bylo i jídlo a pití.

Otta Seitl

Aktualitka z Havířova

Ve středu se v Havířově na dráze konal již 33. ročník Jäklácké hodinovky. My jsem měli v závodě pouze jednoho oddílového zástupce. Jirka Kruliš uběhl za hodinu 10 275 metrů a bral za tento výkon 2. místo v kategorii.

Páteční slavnostní smažení vajec na našem stadionu.

V pátek 12. května po 16. hodině proběhne na našem stadionu v Ostravě – Martinově slavnostní smažení vajec. Slavnostní proto, že bude spojeno s oslavou čerstvého českého titulu Petry Pastorové v maratonu. Sebou si nezapomeňte přinést nejen vajíčka, ale také chleba. O pitný režim bude postaráno. Zváni jsou nejen členové klubu, ale také naši přátelé a podporovatelé.