Extrém Maraton Furča, Košice 2019

V sobotu 27. 7. 2019 jsem se zúčastnil 16. ročníku Extrém maratonu na Furči v Košicích. V pátek odpoledne bylo kolem 30°C, tak si říkám, že to bude při závodě pařák. Ale ouha, po páteční podvečerní průtrži mračen, byl ještě v sobotu po ránu vzduch tak příjemně studený, že to byla prostě paráda, a těch okolo 20°C, téměř ideál, jen před polednem menší dešťová přeháňka.

Po startu v 8h, jako už tradičně, jsem na svoje poměry začal trochu pomaleji, ale to bylo jen dobře, 1. kolo za 1h 6min.

Ve druhém jsem trochu vytuhnul a byl rád za poločas v průběžných 2:30:50. Co se stalo ve třetím kole, to dlouho nepochopím. Najednou se dařilo i delší úseky běžet v kuse, a to tak, že jsem oproti 2. kolu (1:24), zrychlil asi o 1 minutu (3. kolo 1:23). 4. a zároveň poslední kolo, to bylo jako z říše snů. Nejenom že jsem ještě před jeho obrátkou stihl předběhnout Šaňa Simona, který běžel svůj 1015. maraton, ale taktéž jsem v nejtěžším stoupání na trati, asi 500m po obrátce, už jenom jednou šel do chůze, později už v mírnějším stoupání asi 2x, a od 40. km to běžel téměř v kuse, s průměrem cca pod 5:55/km, když za celý závod to bylo zhruba okolo 7:25.

Výsledných 5h 12min 42sec bylo tedy jako z říše snů, jelikož loni jsem to dal za 5:55:25.

Co však také potěšilo, byl fakt, že jsem na letošním Extrému nebyl z našeho klubu sám. Stanislav Jančár běžel také a to okolo výsledných 4h 50min.  Závod nakonec odstartovalo 53 závodníků, mezi nimi i několik žen, nedokončili jej jen 2.

Já se umístil jako 46.celkem, a 6. v kat. A (18 – 39 let). Tento závod (můj 84. maraton, 10.Extrém, 18. na Furči, a 29. v Košicích, byl zároveň součástí dvojkombinace maratonů na Furči, na jaře se běží vždy druhou dubnovou sobotu. Potkal jsem tu mimo jiné i borce, či borkyně, jako jsou právě Šaňo, Eva Seidlová, Emil Hudák (běžel už s několikrát operovanými koleny, TJ Kluknava), Zdeněk Bohuněk, Jánoš Bogár atd. Podrobné výsledky na maratonfurca.sk.

Příště tedy na shledanou na Ostrava City Marathon 2019, 22. 9., při mém 50. maratonu za MK Seitl Ostrava.

Jaroslav Máčala

Členové klubu díl 31. – OTMAR POSPÍŠIL

Otmar Pospíšil bydlí v Ostravě Porubě na ulici s velkou koncentrací členů našeho oddílu. A tak ani nebylo jiné volby, než aby v září roku 2018 po nabídce našeho předsedy vstoupil do našich řad. Od té doby je v klubových barvách vídán na závodech nejen v Ostravě a blízkém okolí.

Jak dlouho běháš? Od května 2016.

Kolikrát týdně běháš? 5-6x týdně.

Kolik kilometrů týdně v průměru naběháš? 50-70 km.

Používáš nějaký sport tester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Garmin fenix 5. Bohužel jsem typ běžce, že co si nezměřím, jako bych neběžel, miluji statistiky, čísla.

Kde nejčastěji běháš? Hřiště přímo před barákem, cyklostezka okolo Opavice, běh Porubou.

Běháš raději sám nebo s někým dalším? Ideálně ve dvou, můžeme pokecat, ale většinou chodím sám.

Posloucháš při běhu hudbu? Hudbu se snažím poslouchat jenom na hřišti/dráze, (ne)oblíbené intervaly si bez ní nedovedu představit.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi zhruba za poslední rok běžel? Košice – první maratón s podporou manželky a kamarádů.

Máš svůj běžecký vzor, popřípadě někoho obdivuješ či nějakému běžci (sportovci) fandíš? Běžecký vzor? Skoro všichni v klubu, protože jsou rychlejší než já :-). Obdivuji „staré pardály“ jak jim to běhá a jak mi to vždycky natřou a ani se nezapotí.

Jaký typ závodu preferuješ? Silnice, cyklostezky, prostě placaté závody, jak se tomu říká.

Máš svůj oblíbený závod? Oblíbený ještě nevím, běžel jsem většinu zatím jenom jednou, ale mám rád místní menší klubové závody za pár kaček (Hrabová, Poruba), kde je fajná atmosféra a v cíli většinou nějaké dobroty na zakousnutí :-).


Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Letošní Praha maraton pod 4hod, pro mě zatím asi nejvíc.

Jaké máš běžecké ambice? Pořád se zlepšovat, od 5km pod 20min, kde mi chybí „kousek“ až po maraton.

Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ? Koloběžka, před běháním to byla ještě sálovka, badminton.

Máš kromě běhání ještě nějaké jiné koníčky či zájmy, jaké? S manželkou a pejskem jezdím relaxovat na zahrádku, rád hraju šachy, hodně čtu (nejraději kriminálky).

Co bys popřál našemu klubu MK Seitl Ostrava do dalších let? Jenom to nejlepší, více aktivních členů, spoustu krásných závodů.

Tvé aktuální rekordy:

5 km: 20:37 min

10 km: 44:50 min 

půlmaraton: 1:43:56 hod 

maraton: 3:54:17 hod

My přejeme Otmarovi, aby se jeho běžecký progres stále posouval ku předu a vyhýbala se mu zranění. V neposlední řadě, aby mu dělala radost rodina a naplňovaly ho také ostatní koníčky.

Pozor změna!

V úterý 16. července se oproti původním informacím NEKONÁ na martinovském stadionu MKS avizovaná Seitlovecká relativní 10°! Tato akce bude až v pátek 16. srpna. Platí termín úterní dráhy na stadionu VOKD, běží se 5 krát 400 metrů.

27. Moravský UltraMaraton (MUM)

27. 6. – 6. 7. 2019, Lomnice v okrese Brno-Venkov a okolí

Sedmadvacátý ročník nejdelšího i nejtěžšího českého etapového běžeckého podniku se silným mezinárodním záběrem přinesl, asi nejen pro mne, zajímavou novinku. A to možnost v rámci té kratší „mini“ varianty běžet kterékoliv tři etapy z celkových sedmi (místo opakování dříve povinné první, čtvrté a sedmé).

Lomnickou jsem odmítl, dobře ji znám, Boskovická letos nevyšla, i začínal jsem tou třetí v pořadí, úterní Blanenskou. MUM jak vyšitý, sluníčko, vedro (okolo třiceti nad nulou) a těžký terén nahoru-dolů. Neseděly mi ale svinské louky! Naopak příjemným byl závěrečný finiš, díky němuž jsem to zachránil pod pět hodin.

Bystřickou páteční etapu už jsem běžel taky, na MUMu jako vůbec první. Tudíž jsem ji zařadil opět. Satanžel bez UltraLibora Svozila, jenž chyběl vůbec! Kombinoval jsem svižnou chůzi ve stoupáních s během v ostatních pasážích, Bystřická se pro mne stala nejhezčí etapou závodu také s nejlepším počasím i časem.

A nakonec sobotní sedmá Cimrmanova, na dvě kola. Na start mne poslali v osm ráno; to se ukázalo jako dobrý taktický tah vzhledem k tropickému vedru, které poté panovalo. Vím, kde jsem zpomalil a promrhal možnost mít letošní nejrychlejší etapu MUMu … Na té se ostatně ukázal další zástupce MK Seitl Standa Jančář.

Blanenská za 4:57, Bystřická za 4:40 a Cimrmanova za 4:43 – což znamenalo MiniMUM 3 ze 7 v celkovém čase 14:21 a pětadvacáté místo. Moravský UltraMaraton, jeho atmosféra, organizátoři a celá patra nadšenců, co se tam sjíždí, mne každopádně potěšily. Až by si jeden řekl, takové Keep it True v běžeckém světě!

Radek Luksza

Běh Slováckého léta 2019

Letošní Běh Slováckého léta, které se konal včera, so 29. 6., v Uh.Hradišti a jeho okolí, byl zvláštní minimálně už tím, že bylo dost horko. Přesto, že jsme vybíhali do závodu v 17 hodin, tak ještě 30 minut po startu bylo 27st, což je na vytrvalce skutečně až dost, ale někteří jsou zvyklí více, takže třeba mně to až tak nevadilo. Ale k závodu.

Krátký průběh městem, a potom cyklostezka při řece Moravě, po jemných kamíncích a uježděné hlíně, to byla pohoda, stejně tak, jako terénní úsek na okraji Kunovského lesa. Pak už to bylo po zpevněných komunikacích, panelech, a asfaltu, kolem jezer u Ostrožské Nové Vsi, posléze kolem Letu, a přes most nad silničním obchvatem u Kunovského lesa, přes městskou část Štěpnice, a pak už jenom malý kousek zpět na Masarykovo náměstí.

Mým cílem bylo překonat loňských 2h 42min, a to se bezezbytku podařilo, takže 90. místo, 74. v kategorii mužů (byly jen kategorie muži a ženy), a hlavně čas 2:31:44, s kterým jsem maximálně spokojen. Pitný režim byl docela fajn, našlo se i několik ochotných, mimo občerstvovací stanice, kteří poskytli několik doušků vody.

Za mě skvělý, i když díky vedru hodně náročný závod, který byl navíc vypsán až na 21,97 km, takže nakonec více než půlmaraton, ale dobře víte, že takové závody mi vyhovují. Jo, a že vás ostatní z našeho klubu, pozdravuje Ilona Bajerová, v současnosti běžkyně i ultra závodů, včera st. č. 2059.

Jaroslav Máčala

Běh Vítkovicemi

Jak je již tradici, v červnu se na Náměstí Jiřího z Poděbrad v Ostravě – Vítkovicích koná Petropavlovská pouť. A už pár let je také její součástí běžecký závod na 5 km. Tuto sobotu bylo pár věcí trochu jinak, než jsme byli předešle ročníky zvyklí. Tentokrát se neběhaly okruhy v přilehlém Sadu Jožky Jabůrkové, ale trasa obkroužila notnou část Vítkovického obvodu. Trať byla perfektně značená, pořadatelé stáli tam, kde bylo potřeba a závodníci se tak mohli plně soustředit na svůj výkon. Kde však pořadatele pálila bota, bylo jasné příchozím, když viděli dlouhý had vinoucí se od registračního stolečku a museli tak vystát jen pomalu mizící frontu. Také vyhlašování výsledků se neobešlo úplně bez problémů. Do příště je tak na čem zapracovat.

Kdo bude udávat tempo závodu, bylo jasné již na startu, kde se sešli dva Vojtové z SSK Vítkovic. Oba si v podstatě běželi svůj sólo závod, když první v cíli byl v čase 16:24 Vojtěch Bárta následován s osmnácti sekundovou ztrátou Vojtou Schneiderem. Boj o další místo se již odehrával mezi borci z našeho oddílu. Skvělou formu z posledních měsíců proměnil ve třetí příčku Marek Škapa, když finišoval v čase 17:23 min.

Mezi ženami byl souboj o první tři příčky v režii našich závodnic. První cílem proběhla Jana Coufalová 19:26, následovaná Petrou Pastorovou 19:28 a třetí skončila Iva Sýkorová 20:53 min.

Dále jsme měli v závodě tyto zástupce: Ondřej Dominik 17:27 a 2. místo v kategorii, Daniel Filip 17:29 a 3. místo v kategorii, Petr Škrabánek 19:07 a 1. místo v kategorii, Tomáš Lipina 20:34, Otmar Pospíšil 21:13, Ivan Kondasová 22:32 a 3. místo v kategorii, Jana Kilarová 24:14 a 1. místo v kategorii, Martina Metzová 26:34, Václav Procházka 27:28 a 2. místo v kategorii a 30:54 min.

Ondřej Dominik

Ve výsledcích jsou tři prázdná políčka, kde chybí jména závodníků. Pokud by se závodníci s čísly 297, 541 a 570 sami ozvali, buďto na klubový mail nebo sem do komentářů, tak by byli do výsledkové listiny doplněni.

VÝSLEDKY

Středa ve znamení Olympijského běhu

Ve středu 19. 6. se konal již tradiční Olympijský běh, který je součástí oslav Olympijského dne. T-Mobile Olympijský běh je vůbec největší běžeckou událostí u nás. V jeden den, přesně v jeden čas vybíhá 75 tisíc běžců po celé České republice. Naši běžci se zúčastnili běhu na více místech v Ostravě, na různě dlouhých tratích a modro-žluté dresy byly opět vidět i na nejvyšších příčkách.

Zlatého Olympijského běhu v Ostravě-Porubě se na dlouhé trase představil Filip Daniel, který si doběhl celkově pro 2. místo v čase 40:42. Hned za ním doběhla na celkovém 3. místě Petra Pastorová, která již od startu držela první příčku mezi ženami a nepustila ji do konce závodu a suverénně vyhrála s časem 41:42. Dalšími účastníky na 10-ti kilometrové trati byli: Tomáš Lipina 47:38, Ivana Kondasová 52:14, Radka Miturová 52:50, Janča Kilarová 56:15 a Václav Procházka 1:07:31. Na trati 5 km startovala Jana Coufalová s časem 20:33, což znamenalo 1. místo na této trati a Martin Prusek 20:53.

Dalším velmi početně zastoupeným během byl Olympijský běh v Komenských sadech, kde jsme opět slavili vítězství tentokrát v podání Radovana Kelera v čase 40:46. Dalšími závodníky na delší trati byli Ivan Karas 46:47, Ivka Pachtová 49:31, Jaroslav Močigemba 57:58. Zástupce jsme však měli také na 5ti kilometrové trati, kde se představily: Marťa Procházková 25:27 a Jarmila Gavlíková 26:10. Také mimo Ostravu se běhů zúčastnili naší běžci, například v Havířově to byla Ivka Sýkorová, která pro oddíl získala další medaili.

Letos jsme na Ostravských bězích zaznamenali docela slabou účast, jak časově, tak počtem běžců. V Porubě se na dlouhé trati představilo 79 běžců a na kratší trati 107 běžců, v Komenských sadech se na 10-ti kilometrové trati proběhlo pouze 19 běžců a na 5 km 79 účastníků. Doufejme, že do budoucna se čísla počtu účastníků budou zvyšovat a časy naopak snižovat.

Krásný den a běhu zdar!!!!!!!!!!!

Jana Coufalová

Běh zámeckým parkem

Tento závod je mezi běžci oblíbený. Mezi závody, které místní Prajzský běžecký klub pořádá, má nejvyšší účast. A není se co divit. Zázemí v místním fotbalovém areálu je dostačující. Trať, vedená po cestičkách v zámeckém parku, je nenáročná a líbivá. Dobíhající běžce v cílové rovince povzbuzuje vždy špalír nadšených diváků a najít by se dalo ještě spousty dalších důvodů. Co mě osobně letos nejvíce potěšilo, i když možná to už bylo i dříve, ale já to tak intenzivně nevnímal, byl startovní balíček, který byl balený v papírové tašce. Zda to byl od pořadatelů záměr, aby byli šetrnější k přírodě, to netuším. Je to však velká inspirace pro pořadatele ostatních závodů a kéž by se tím inspirovali. Ještě nahradit na občerstvení plastové kelímky třeba papírovými a bylo by to téměř ideální 🙂 .

Naše barvy byly vidět v popředí a to jak mezi muži tak mezi ženami. Celkovým vítězem se sice stal polský závodník Przemyslaw Chatys (Rydz Team) v čase 28:04 minut, ale za ním již doběhl náš, astmatem zužovaný, Petr Muras 29:54 min. Udržel tak za sebou mladého atleta ze Sokola Opava Martina Prokšu 30:13 min.

V ženách to byla jasná záležitost pro naši Petru Pastorovou. Ač měla v nohách večerní olomoucký půlmaraton, nedala žádné závodnici šanci a zvítězila v čase 33:31 min. I druhé místo získala naše běžkyně a to Jana Coufalová 34:28 a třetí skončila Hana Legerská (SSK Vítkovice) 34:40 min.

Zastoupení jsme v Kravařích měli solidní. Další čtyři naši běžci se seřadili v celkovém pořadí pěkně za sebou: Marek Škapa 31:14 a 1. místo v kategorii, Ondřej Dominik 31:42 a 2. místo v kategorii, Jan Fousek 31:59, Daniel Šindelek 32:05 a 1. místo v kategorii a dále Petr Škrabánek 34:01 a 3. místo v kategorii, Alfons Vytisk 41:17 a 1. místo v kategorii, Jiří Hrbáč 41:58, Ladislav Dvorský 42:00, Zdeněk Oršový 47:35 a Václav Procházka 50:57 min.

Ondřej Dominik

Foto Mirka Kravčíka: https://bksak.rajce.idnes.cz/BEH_ZAMECKYM_PARKEM_V_KRAVARICH_2019-06-16/

Jilešovický Prásk

Nepřijít s žádnou reportáží ze sobotního závodu by bylo velkou škodou, neb Jilešovický Prásk, jenž má za sebou 16 ročníku, si svou pozornost určitě zaslouží. Na startu tohoto závodu se nikdy netlačily davy. Vyšší účast byla jen v dobách, kdy byl závod zařazen do Moravskoslezského běžeckého poháru.

Nějak si na ty stoupání a serpentiny netroufá mnoho běžkyň. Byl dokonce ročník, kdy nepřišla ani jedna. Je to škoda. Bát se závodu ženy nemusí. Stejně jako závodníci z kategorie nad 60 let běží jen jedno kolo, což je sice náročnějších, ale zvládnutelných 7,5 km. Letos se odvážily dvě a obě byly také na loňském ročníku. Jedno kolo rychleji zvládla Hana Legerská (SSK Vítkovice) a to v čase 31:57 min. Druhou ženou v cíli byla naše Jana Kilarová 40:50 min.

Mezi muži to mohl být souboj mezi dvěma tradičními soupeři z našeho oddílu. Marek Škapa však byl indisponován pátečním náročným programem na porubské Hlavní třídě a tak zvolil taktiku „na jistotu“ a v čase 1:05:00 doběhl do cíle jako druhý. A tak měl ulehčenou pozici Ondřej Dominik, když více na trati bojoval s horkem a dusnem a jeho vítězný čas byl 1:01:47 hod. Náš oddíl ještě reprezentoval Alfons Vytisk, a ač nemusel, oběhl oba okruhy a zvládl je za 1:22:31 hod.

Zda za nízkou účastí stál v Dolní oblasti Vítkovic konající se závod ze seriálu RunTour, to netuším. Konkurovat této „masovce“ nelze a upřímně, většina účastníků těchto „komerčních“ akcí nemá o nějakých vesnických závodech ani páru. Třeba se to do příště zlepší 🙂 .

Ondřej Dominik