16. Memoriál Františka Ohery, sobota 15. února 2020
Asi i příroda ví, že zima se všemi ohavnými průvodními jevy nemá ve městě co dělat, a že lépe se poběží v teple za sluníčka. Letošní třebovické memoriály – Dubničkův 11. ledna a Oherův 15. února – se totiž nesly v tuze příznivých podmínkách. Hlavně ten druhý, na němž dokonce prakticky ani nefoukalo; bylo to na kraťasy a tričko!
Nebýt naopak polských i slovenských účastníků, vypadalo by to na trati po čtyřech okruzích (půlmaratonci měli vzhledem k „pohárové“ akci účast hojnější) z osmi poněkud pustě. Oherův memoriál letos každopádně patřil Ivanu Raffayovi ze Záhoráckého Fríškého Tímu, který prokázal, že já nejsem v žádném případě sběrač, který bude mít za nejkratší dobu co nejvíce maratonů. On začal o rok později, v červnu 2016, a už v únoru 2020 si připisoval závod s číslem 100! Jubileum měl rozběhnuté dobře – z počátku moc rychle – až jsme se s jeho chotí Světanou při společně absolvovaném půlmaratonu divili. Stovka nestovka, závodilo se, tak jsem se mu pomalu a jistě přibližoval a v závěrečném kole se prostě „musel“ do cíle podívat, jak takový slavný maratonský doběh vypadá. Což znamenalo, že jsem tam na něho také musel počkat, ale ne dlouho, já dobíhal za 3:53:23 a Ivan za 3:55:32… Došlo i na šampaňské, které v únoru na sluníčku za necelé čtyři hodiny slušně zteplalo. Jeden hlt stačil.
Slavila (asi určitě) i Magda Drastichová, která dokázala na Oherovi překonat na půlmaratonu všechny ženy a zaběhnout si osobák za 1:33:24! To se pak zapomínají na občerstvovačce kraťasy – stejně divné, když celou dobu závodila v dlouhých elasťákách, že? Vítězi letošního únorového memoriálu se stali v maratonu Filip Tomanec (3:00:01) a v půlmaratonu Petr Muras (1:14:03). Výkony zástupců MK Seitl – bylo jich moc – vypisovat nebudu, jsou ve výsledcích.
Radek Luksza
PS: Jubilant, stovkař, je na snímku druhý zprava.
A teď už také něco k závodníkům, kterých se v běžeckém závodě sešlo úctyhodných 114 a o 15 minut po nich se na stejnou trať vydalo 9 dvou/čtyřnohých dvojic v canicrossu. Hned od startu se na čele usadilo italské duo Ocásek/Dimicoli, jimž tempo rozběhl borec, který využil svých 5 minut (možná to byly jen minuty 3) slávy, aby se stal hlavní postavou videa točeného kameramanem z doprovázející čtyřkolky. A pak už to byl jen souboj těchto dvou, kteří se rychle vzdalovali ostatním a poměrně brzo se i 
Běžecký kemp, který se konal od 3. 1. – do 5. 1. 2020 v areálu Dobré Pohody v Žimrovicích, dopadl na jedničku. Sešla se tu skvělá parta převážně běžkyň z klubu MK Seitl, ale přivítali jsme i nováčky. Hned v pátek, poté, co jsme se ubytovali, nás čekal běh přibližně na 7 km, který se běžel kolem řeky a poté i do kopečků. Trénovali jsme abecedu i rovinky. Po skvělém tréninku jsme si zašli na večeři a někteří si povídali a jiní dali přednost sauně. Hned zrána v sobotu byl rozklus na probuzení ještě před snídaní a po snídani a odpočinku jsme vyběhli do krásného areálu Zámku Hradec nad Moravicí, kde jsme si udělali pár parádních fotek a samozřejmě jsme tvrdě trénovali pod dohledem Petry a Otty. Odpoledne po obědě nás čekal opět kratší výběh a poté pořádný kruháček a strečink v areálu. Večer patřil relaxu, sauně a také jsme oslavili narozeniny naší trenérky. A třešničkou na dortu byl nedělní závod v Kobeřcích, který jsme všichni zvládli se ctí i když to trochu klouzalo, Petra Pastorová si doběhla pro první místo mezi ženami. Zakončili jsme to společným obědem a poté jsme jeli domů regenerovat po skvělém a náročném víkendu plném sportu, ale i smíchu a legrace. Naběháno cca 30 km, perfektní sestava lidiček a za mne, doufám, že se podobná akce bude v budoucnu ještě opakovat. Děkuji tímto organizátorům Petře a Ottovi.
I sestava byla tradiční: Já, Libor Svozil a Standa Jančář. Zástupce MK Seitl Ostrava doplnili Judit Fujeríková a Michal Mišiak, členové Čiga-Biga Teamu ze slovenské Iĺavy. Výkonný sběrač Mirek Vostrý se proto do auta nevešel, sorry … Pořadatelé odvedli opět dobrou práci (Mateuszi Banaśi, díky moc!), odložili čísla, umožnili platit na místě.
Běžel jsem kola mezi 39 až 42 minutami. To sice na čas začínající trojkou nestačilo, ale můj pátý maratonský Cyborg byl i nejrychlejší (4:03:41), a Mirek Hasal z behej.com mi přál, abych si užíval druhé místo v české tabulce maratonských výkonů v roce 2020 … na pár dní. Standa finišoval za 5:05:52, Liborův maratonský návrat byl za 5:54:56. 