Miloslav Nosek neboli Míla bydlí v centru Ostravy. Členem našeho oddílu se stal v červnu roku 2020 a od poloviny roku 2021 se také hrdě hlásí k Seitlovským šelmám.
Jak dlouho běháš? Na silnici od března 2020, kdy jsem měl svůj první trénink na Seitlu těsně před karanténou. Předcházelo tomu pár měsíců na páse.
Kolikrát týdně běháš? 5-6x týdně.
Kolik kilometrů týdně v průměru naběháš? Kolem 100km.
Používáš nějaký sport tester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Garmin Fenix 7, Garmin Connect, Stryd.
Kde nejčastěji běháš? Vybíhám z centra směrem všude možně. Například cyklostezka směr Paskov nebo Poruba, na Antošovice kolem divočáků poblíž místního rybníku, na Petřkovice, Koblov…
Běháš raději sám nebo s někým dalším? Raději s někým, když to jde :).
Posloucháš při běhu hudbu? Když trénuji sám a není to na dráze, většinou ano. Na závodech nebo s někým ne.
Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi zhruba za poslední rok běžel? Amsterdam. Jednoznačně. To místo uspokojí veškeré potřeby člověka. Nemluvím jen o běhu.
Máš svůj běžecký vzor, popřípadě někoho obdivuješ či nějakému běžci (sportovci) fandíš? Marcelu Joglovou nejen kvůli tomu, že se ke svým výkonům dostala z nelehkého vyrůstání a bulimie a Terku Hrochovou, která působí, že má k životu nadhled a umí si užít to všechno okolo. Fandím své první trenérce Martině Procházkové, se kterou mě tréninky hodně bavily a mé současné trenérce Petře Pastorové, která mě motivuje se posouvat.
Jaký typ závodu preferuješ? Silnice a nově dráha, jestli mi to vydrží.
Máš svůj oblíbený závod? Vítkovická pětka, Ostrava City Marathon.
Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Maraton na memoriálu Jaroslava Dubničky roku 2023. Třetí pokus na čas pod 3:10, který konečně vyšel.
Jaké máš běžecké ambice? Snad jednou dostanu maraton pod tři hodiny.
Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ? Snažím se o silové tréninky.
Máš kromě běhání ještě nějaké jiné koníčky či zájmy, jaké? Trávit co nejvíce času s lidmi, které mám rád.
Co bys popřál našemu klubu MK Seitl Ostrava do dalších let? Jako klub primárně zaměřený na hobíky, bych asi popřál, ať se jen parta rozvíjí, zůstává hezká přátelská atmosféra, jako tam je teď a ať pomůže ovlivnit život lidem, kteří si třeba ani nemysleli, že je běh pro ně.
Moje aktuální rekordy:
3000 m ovál: 10:37.11 (Ostrava – 2023)
4900 m kros: 00:18:58 (Ostrava – Bělský les – 2021)
5 km štafeta s předávkou čipu na noze: 00:19:19.32 (Karviná – 2022)
10 km: 40:30 (Ostrava – Hrabová – 2022)
půlmaraton: 1:28:53 (Zlín – 2022)
maraton: 3:09:53 (Ostrava – Třebovice – 2023)
67 km horský: 11:00:09 (LHUT)
Hned od startu šla do vedení naše dvojice závodníků
Kolikrát týdně běháš? Zatím tak 3x – 4x za týden, když se zadaří.
Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Čavisovská 100 v roce 2022, kdy jsem překonala svůj osobní rekord na ultra, i když jsem měla problémy s nohou. Jinak jsem nadšená z každého závodu, na kterém si zlepším dosavadní čas na dané trase.
Pětapadesát závodníků a jeden běžec se psem se postavili v neděli na start Zimního běhu, který se konal v Hlučíně. Na závodníky čekala náročná 10,4 km dlouhá trať. Vytrvalci se museli porvat nejen s kopečky, ale hlavně se sněhovou nadílkou, která se spustila během víkendu z nebe. Mezi muži se stal celkovým vítězem Martin Hořínek z SK Oceláci Ostrava, který do cíle doběhl v čase 46:44 minut. Mezi ženami kralovala v čase 52:48 minut místní Markéta Kašná, která závodí za TJ Jäkl Karviná. Náš
Rozklus a abecedu jsem měl sám svou, ale v době, kdy jsme se začali pomalu řadit u startu, byť jsem přemýšlel nad tím, co mě osobně čeká, jsem si v blízkosti přátel a známých nemohl pomoci a představit si, jaké je to asi pro ně. Cíle v životě lidí jsou různé. Líbilo se mi, když jsem slyšel Jardu Máčalu mluvit o tom, že se chce znovu rozběhat a zkusí půlku na memoriálu Ohery.
Když jsem totiž vesele vybíhal na svůj poslední okruh, který mám „za odměnu“ a můžu si odpočinout, Petra Pastorová přestala běžet svým tréninkovým tempem, zjevila se poblíž a s válečným výrazem mi řekla, že na maratonu se neodpočívá, zejména ne na konci. Tři čtvrtiny posledního okruhu se mě tedy chopila ve vší trenérské ráznosti a ze mě se stal neodpočívající maratonec.
