Štěpánský běh Porubou

Toho rána na Štěpána se to na porubském atletickém stadioně, jako každým rokem již přes slušných 40 let, začalo hemžit cupitavými kroky běžeckých tenisek, mnohdy ještě transparentně zářícími novotou, zřejmě rovnou vystaveny závodnímu testu po vánoční nadílce pod stromečkem. Jedny tyto tenisky měl na sobě i favorit a obhájce z roku minulého, Martin Ocásek, a tak si snad posledně druhý Petr Muras mohl tajně doufat, že mu třebas při závodě odpadne vložka, a nepoběží i přesto jak onehda ten jakýsi Kipchoge v Berlíně. Snad šlo o blaf. Např. O.Dominik tradičně blafoval tím, že nenaběhal nic, P.Muras, že teď až moc, a např. Tomáš Lipina, že zase jen chodí na procházky a drtivá většina ostatních tradičně kontrovala vánoční dietou a rýmičkami. Po startu se, v docela přívětivých podmínkách, tradičně klusalo až na vrch k onomu Tuzexu (nejsem pamětníkem), a přeběhlo rázně na protější chodník, směrem na sever, ovšem náhle se začalo závodit již o pár set metrů dříve než loni, snad v onen moment, kdy veteránská sršní letka se rozhodla běžet kratší variantou po cestě, což rozohnilo trio Ocásek, Turek a Muras, a náhle se trhli, přičemž první dva zmiňovaní začali mít brzo jasně navrch, a třetí Muras rezignoval na jejich tempo i přes krátkou detour, kdy se oba snad rozhodli dokoupit dárky v Tescu, místo přeběhu přechodu do Třebovic. Naopak na záda Murase se dotáhl Ivanov, a s větším odstupem v dáli to kontroloval Ondřej Dominik s Markem Radomským. Petra tak přemohly tradiční pocity defétismu, ovšem na výškové prémii v polovině závodu uplatnil svůj trénink z Tyrolska a urval se, stále však sledujíc jen v dáli duo Ocásek, Turek, kteří lamentovali nad tím, zda je lepší chodník, či silnice. Velkou roli zde sehrála také naše Jana Dominiková u kruhového objezdu, která se oddává tréninkové pauze, podporujíc běžce v jejich souboji s orientačními nástrahami tohoto věhlasného běhu. Škoda, že oba výše zmíněné nenasměrovala na odbočku do Děhylova.

Situaci na čele ovlivnily hlavně lehké seběhy, kdy Turek nestačil na Ocáskovic tempo, a ten tak doběhl do cíle jen něco přes patnáct sekund za traťovým rekordem Aleše Mika, s minutovým náskokem na Lukáše Turka, a dále na Petra Murase, který si po většinu závodu také musel pomoci sám, jako v povídkách knížky o půlnočních běžcích. Na obhajobu druhého místa nestačilo zlepšení téměř o minutu a dvacet sekund (47:06) Na šestém místě doběhnul Ondřej Dominik, taktéž v markantním zlepšení o minutu a osm sekund (48:21), následován Markem Škapou, v čase 49:03. Není asi tajemstvím, že opanovali svou kategorii, kde fota z pódia jsou jedno od druhého již k nerozeznání. Protože ohledně účasti Simony Vrzalové zůstalo jen u zákulisních spekulací, první ženou byla bez větších potíží naše Petra Pastorová v čase 50:20, následována Danem Šindelkem (50:39), Michalem Bubou (50:57), Petrem Škrabánkem (51:33), Petrem Jorníčkem (57:41), Láďou Dvorským (58:11), Tomášem Lipinou (59:00), Magdalénou Drastichovou (59:58), Otmarem Pospíšilem (1:00:21), Ivou Pachtovou (1:00:37), Markem Moravcem (1:01:02), Ivanem Karasem (1:02:54), Ladislavem Březinou (1:04:15), Janou Kilárovou (1:07:03), Martinou Meczovou (1:16:08), Václavem Pavelkou a jeho jmenovcem Procházkou, shodně za 1:16:33, a zástup naších běžců uzavřel Georgis Fasulis (1:22:28).

I přesto, že většina obchodních center byla přes svátky zavřena, atmosféru v těchto obludáriích jsme si připomenuli při závěrečné tombole, jejíž vyhlašování připomenulo vyřazení zlevněného másla ve skladu v Kauflandu, a všici se počali vrhat na ceny s entuziasmem až věru nebezpečným.

Přeji hezký zbytek vánočních prázdnin!

Petr Muras

Foto: https://fotozajic.rajce.idnes.cz/Stepansky_beh_Porubou_26._prosince_2018_41._rocnik/

Facebook Comments


Napište komentář: