Kysucký maraton, Čadca, Slovensko, sobota 23. června 2018
Druhý nejstarší slovenský maraton jsem neměl v plánu, natož před MUMem… ale díky shodě okolností a zajímavé předpovědi počasí jsem vyrazil spolu s Jardou Hrabuškou. Ten ovšem málem nedojel, respektive vysedal až v Žilině, jelikož při zastavení vlaku ve stanici Čadca dlel v takové kabince v chodbičce.
Až na místě jsem zjistil, že svůj čtyřiačtyřicátý maraton poběžím na čtyřiačtyřicátém ročníku toho Kysuckého. Slavné akce, na níž jsem spíše uvažoval, koho neznám, než koho znám (objevil se po určité době i Šaňo)! Že je pozměněná trasa, mi bylo vcelku jedno, jelikož jsem chystal v Čadci přece svou premiéru.
Ačkoliv mne tak jako v Senici strašili příšerným vedrem, počasí se jevilo jako běhu příhodné. Během osmačtyřiceti hodin se ochladilo – mezi čtvrtkem a sobotou – možná o patnáct stupňů. Sluníčko se ukazovalo výjimečně. Natož, aby hřálo. Na výkonech snad celého startovního pole se to v dobrém podepsalo.
Když jsme běželi Zborovem nad Bystricou, fandila snad celá obec. O pár kilometrů později už na cestě zůstávali pouze běžci a hasiči s policisty zajišťující bezpečnost závodu. Přišla totiž průtrž mračen a ke Slovenskému orloji ve Staré Bystrici se stoupalo v krupobití… některé kousky měly průměr kulky ráže .22.
Od otočky u orloje následovalo klesání i zrychlování, čímž jsem se dostával před další a další maratonce. Včetně Moniky Domovcové, která však ukázala silný finiš a skončila čtyři sekundy přede mnou. 44. maraton na 44. ročníku Kysuckého znamenal osobák: 3:50:57! Samozřejmě opět v Hokách One One Huaka.
V dresech MK Seitl Ostrava běželi v Čadci i Daniel Šindelek (jenž skončil s časem 3:09:06 celkově čtrnáctý a ve své kategorii třetí za bratrem Vladanem) a Jarda Hrabuška (jeho čas 3:44:47 znamenal třetí místo v kategorii). Maratonci s nápisem Ostrava na zádech se každopádně setkali se silným povzbuzováním.
Radek Luksza