Do Polské Ostroleky na pulmaraton jsme vyjeli o den dřív a po cestě se stavili do městečka Klembow se nacházi asi 50 km za Waršavou kde se běžela v sobotu desítka. V této části Polska jsou převážně zemědělské usedlosti a statky, pole střídají borovicové lesy. Takže trať desítky byla opravdu pěkná a náročná zároveň, v rovině přesto často v písku, šotolině nebo klikatými stezky lesem. Mě se běželo dost těžce, to jsem zjistila hned po druhém kilometru, někdy jsou prostě nohy tuhé a nechce se jim zvedat 🙂 ….sic to mohlo být po páteční tréninkovém závodu na Ostré Hůrce, brzkou a dlouhou cestou nebo změnou počasí – projeli jsme bouřkovými mraky a pro krupobití dokonce skoro stáli…ale Bělorusku jsem prostě pustila už na 3. kilometru před sebe a nechtělo se mi s ní soupeřit…. V cíli se mě však zeptala, zda-li jedu do Ostroleky na zítřejší pulmaraton a samozřejmě ve mě vzbudila pochyby o obhajobě třetí výhry v ženách na tomto pulmaratonu….no co už, uvidíme zítra…..
Ottovi známi na nás v Ostrolece už čekali, já jsem šla po večeři spánkem nabírat sílu :-), zatímco Otta a naši hostitelé si měli o čem povídat. Po nočním vydatném dešti to vypadalo na slunečný a horky den. Na start nás bylo kolem 200, běžela se desítka a pulmaraton. Tentokrát jsem si Bělorusku před sebe nepustila, na obrátce na 11. km jsem viděla, že už ztrácí asi 800m. Vyhrála jsem v čase 1:22:10 hod, před druhou Běloruskou. Třetí vítězství na tomto pulmaratonu v řadě – z toho mám radost!
Poprvé jsem na jednom závodě stala třikrát na stupních. Když mě pozvali po třetí na pódium ani nevím, za co to bylo.
Naši známí založili běžeckou skupinu – BBL – běgam bo lubím – je jich asi 70 a scházejí se nejen na běžecké tréninky. Odpoledne po závodě se sešli na piknik u řeky, kousek od cyklostezky, každý si dovezl deku a něco na občerstvení, rozebírali závod, trénink, povídali o životě… Byl to pro mě pěkný víkend!
Petra Pastorová