Petra druhá v Číně

Petra Pastorová doběhla na 2. místě v závodě na 50 km v Yuxi Fuxian Lake. Tento závod pořádala firma Ford, proto se také závod jmenoval Changan Ford Fuxian Lake Highland ultramaraton.

Do Číny jsme odjeli hned druhý den po RunFestu. Cesta letadlem z Prahy do Pekingu trvala cca 11 hodin. Zde jsme měli velice málo času na přestup na letadlo do Kunmingu, nepodařilo se nám včas „odčekovat“ a tak jsme se do letadla nedostali. Naštěstí nám vyšli vstříc a přebukovali nás na další spoj, který letěl za 8 hodin. S námi letěli ještě Dan Orálek a jeho přítelkyně Žaneta. Let z Pekinku do Kumningu trval už jen 3 hodiny a přistávali jsme už za tmy. V Kumningu byl oproti České republice šestihodinový časový posun. Na letišti už nás čekali pořadatelé. Měli jsme zajištěný odvoz do hotelu, který byl vzdálený 80 km a ležel v nadmořské výšce 1 800 metrů nad mořem. Po cestě jsme museli zastavit na stanovišti, kde nás kontrolovala policie. Konečně jsme dojeli do hotelu Hilton. V hale se Petra odprezentovala na 50 km a Dan na 100 km. Ještě jsme stihli zajít na večeři a šli se ubytovat.

V sobotu ráno Petra s Danem odjeli autobusem na start. Já jsem si objednal kolo a byl rozhodnutý jet 50 km na kole. Z hotelu jsem jel 500 m do kopce a myslel jsem, že ho ani nevyjedu, jak špatně se mi dýchalo. Podařilo se mi vyjet nahoru a pak až ke startu jsem jel naštěstí asi 5 km jen z kopce. Na start jsem přijel o hodinu dřív a byl tam velký mumraj. Poprvé jsem na startu viděl tolik policajtu se samopaly, štíty a dokonce i obrněný transportér. S Petrou jsme se před závodem domluvili na tempu 4:20 min/km. Nechtěli jsme riskovat rychlejší začátek a to z důvodu nadmořské výšky 1 800 metrů nad mořem. Ještě jsem Petru s Danem před startem vyfotil a odjel na kole na metu 5 km. Trasa závodu vedla kolem jezera. 100 km závod vedl kolem celého jezera, cíl na 50 km byl v polovině okruhu. Celých 100 km bylo uzavřeno páskami a zábranami. Netušil jsem, co všechno mě na trati potká. Hned po startu mě dojeli policajti na motorce a vysvětlovali mi, že tam nemám co dělat. Musel jsem jet vedle cesty buďto po chodníku a nebo nejet vůbec. Cesta byla čtyřproudová a celá uzavřená. Po trase byli co 200 metrů policajti a dobrovolníci. Když se běželo přes větší městečko, byli v něm nejen policajti, ale i transportér. Přes cestu nepřeběhl ani pes. Podařilo se mi na 11 km doprovázet Petru s Danem, kteří běželi  spolu. Po 18 km se stoupalo nahoru až na do výšky 1 981 metrů nad mořem. V kopci jsem jim na kole nestačil a předbíhali mě další a další závodnici. Petra běžela na třetím místě a měla před čtvrtou dost velký náskok. Před ní asi dvě minuty běžela Číňanka a na prvním místě Polka. Konečně jsem se dostal na vrchol a jel dolů. Trvalo mi to 5 km, než jsem Petru dojel. Na 25 km běžela Petra bez Dana, který za ní zaostával o 2 minuty. Tady už byla Petra na druhém místě. Závod přenášela i oblastní televize a posledních 15 km jela před Petrou motorka s kamerou až do cíle. Čas v cíli byl 3:41:25 hod. 5 minut za Petrou dobíhal na metu 50 km Dan, očividně se trápil a závod raději ukončil. Já po vyhlášení výsledku na 50 km pokračoval dál na kole. Naštěstí druhá padesátka už nebyla tak kopcovitá. Byl jsem rád, že jsem nějak dojel na hotel.

Druhý den po závodě jsme se přesunuli do Kunmingu, kde jsme strávili čtyři dny a poté se vraceli domů s mezipřistáním v Pekingu, kde jsme ještě stihli navštívit zakázané město a náměstí Nebeského klidu.

Otta

Facebook Comments


Napište komentář: