Běžet Český běh žen jsem neměla v plánu, stejně jako většina našeho týmu. Poslechly jsme našeho předsedu, ať postavíme tým a porazíme nadvládu již 3 roky po sobě vyhrávajících Ludgeřovic. Dokonce nám Otta určil výsledné časy a tudíž tempo, v jakém máme běžet – já, Katka Šeděnková i Magda Drastichová. Radka Miturová měla běžet rychle. Já jsem dostala za úkol běžet pod 19 minut, Katka za 21 minut, Magda taky za 21 minut.
Nakonec to byl fajn den, při závodu jsem se pobavila. Na 5 km trati jsem 2krát seběhla z trasy a jednou se zastavila a čekala na předjezdce na kole s vodíkovým pohonem. Když mě dojel,o točila jsem se k němu, abych mu řekla -nějak to nefunguje, a než mi stačil odpovědět, že musel zastavit kvůli zábraně, která tam neměla být, narazila jsem přímým střetem do dvou procházejících žen a ocitla se v jejich zmrzlině.
Běžím dál, usmívám se na Ottovy dcery, které mě povzbuzují v roli rozhodčích a zase před sebou nevidím předjezdce – je to při nájezdu na most, vedle stojí dobrovolník, tak ho míjím a pak slyším křik – nahoru! Obracím se, vracím se a už vidím předjezdce na mostě. Směju se a říkám si, že dnes je to zábavný běh. Poté už si hlídám vodíkové kolo před sebou a dobíhám do cíle za 19:06….. No, skoro jsem to splnila. Čekám.na holky, dobíhají těsně po sobě a obě splnily čas za 21 minut. Radka to neměla jednoduché, protože po hecování Otty, ať jde na startu dopředu, musela začátek dost nakopnout. V cíli vyhrává svou kategorii a všechny dohromady plníme úkol a vyhráváme zlato za tým MK Seitl!
Ještě že nám to předseda tak krásně naplánoval
Petra