Jsou závody a závody, závody tradiční i nové, krátké i dlouhé, takzvaně lidové a lehce megalomanské, zábavné i trochu nudné… no a pak taky takové, jejichž název je skoro delší než závod sám. Jeden takový již nějakou dobu patří k jaru a Jilešovicím a jeho celý název zní – „Hasičský velikonoční čtvrtmaraton Jilešovicemi“.
Objevil jsem jej loni a velmi se mi líbila jeho sympatická délka – něco málo přes 8 km na čtvrtmaraton není špatné :-). Tak si říkám, že by nebylo od věci, kdyby se od Jilešovických přiučili třeba organizátoři PIMu :-). Letos to se závody nějak časově nevychází, a tak když se v pátek večer ukázalo, že bude sobota volnější, stačilo se podívat do termínovky na webu MKS a bylo jasné, že to na otočku přes Jilešovice vyjde. Pořadatelé slibovali natažení trati, a opravdu ten kilometřík a něco přibyl.
Už při příjezdu k zázemí závodu bylo zjevné, že nejsem sám, komu to přišlo jako dobrý nápad. Při prezenci fronta jak na maso a spousta známých tváří kolem. Samotný závod začal úderem 10 hod., poté co se z rozklusu dostavil i Tomáš Lipina :-). Na čele se usadil modrý blesk Petr Muras, za ním skupinka s Ondrou Dominikem, bratry Šindelkovými a někým ve žlutém, za ním další skupinka, na jejímž chvostu jsem chvíli pobyl i já. Co bylo za mnou nevím, nechtěl jsem se otáčet dozadu. Psychologicky je to signál, že nemůžete a takovýto signál vydávat kilometr po startu není úplně nejstrategičtější. Kolem 2 km v Kozmicích mě předběhla další skupinka a nastala celkem nudná několikakilometrová část osamoceného běhu. Z Kozmic kousek vracečkou a k areálu Hlučínské Štěrkovny, přes ni k Opavě a podél břehu zpět. Areálem si tak běžím a myšlenky se toulají všude možně, snažím se soustředit, občas kouknu na hodinky a říkám si, je to závod ne trénink, tak přidej, ale nohám se moc nechce. Ani nevím jak, ale dohnal jsem ty dva před sebou, a u řeky je předběhl. To mě trochu nakoplo a začal jsem dotahovat dalšího závodníka. Asi na osmém kilometru ale to zezadu neslyším své pronásledovatele, kteří si umístění nenechají vzít, ale něžné dívčí podupkávání a oddechování. „Tahej“ ozve se za mnou, no tak jsme to zkusil, ale po pár desítkách metrů gazela nasadila tempo a já jen usoudil, že na běhání za děvčaty už jsem dost starý. Tak jsem ji nechal jít a dofuněl si zbytek závodu ve svém skoropohodovém tempu.
Martin Hořínek
Výsledky našich: Petr Muras 32:49 1. místo celkově, Ondřej Dominik 33:29 2. místo celkově, Dan Šindelek 33:49 3. místo celkově, Petr Škrabánek 34:39 a 3. místo v kategorii, Martin Hořínek 37:05, Petr Jorníček 37:50, Tomáš Lipina 38:31, Magdaléna Drastichová 40:40 a 2. místo v kategorii, Alfons Vytisk 41:57 a 3. místo v kategorii, Jana Dominiková 43:44, Radek Luksza 44:57, Jana Kilarová 49:37, Libuše Kuchařová 52:19 a Věra Božová 56:55 min.
Foto – http://bksak.rajce.idnes.cz/VELIKONOCNI_JILESOVICE_2018-03-31
Krátce po startu (první km za 3:10 i se stoupačkou do zámečku) se vyprofilovalo jasně favorizované trio Janů, Šinágl a Gaisl. Ty zná každý, a tak jsem se hned držel zpátky. Problém byl v tom, že i za mnou Daniel Vejmelka začal rychle zaostávat, vlastně až do konce závodu, o zhruba 25 sekund. Šlo tedy o sólo běh a dobrému výkonu, který jsem doufal pod 50 minut, to nepomohlo (otázné je, jestli ten první kilometr taktéž). Daniela jsem si hlídal při otočkách a zipování na kopečcích. Bylo zde spousta pěkných výhledu na „Civilizovaně“ stylizovaný parčík, který za tohoto chladného počasí moc přelidněn nebyl (tedy až na startovní pole za námi). Občasnou idylku narušilo prudší, zato krátké, stoupání, potažmo schody nahoru i dolů. Nakonec jsem doběhl čtvrtý, třetí v kategorii, s výraznějším propadem za vedoucím triem. Viktor se stihnul i vymlátit při uklouznutí na posledním seběhu. Vítězem se stal 
Pár minut po 11 hodině se na hlavní trať 5 km vydalo 158 žen. Po několikaleté odmlce se na startu objevila mladá závodnice 
O hodinu později vyběhli na trať také muži, kterých se na startu sešlo celkem 162. Zde jsme slavili dvojnásobný úspěch, neboť celkovým vítězem se stal náš Ondřej Dominik 18:25 a druhé místo výborným závěrem vybojoval Dan Šindelek 18:43 min. Třetí doběhl Petr Hvolka (Jump Sport Frýdek-Místek) 18:48 min. Další naši chlapi: Marek Škapa 19:15, Stanislav Kováček 21:00 a Václav Procházka 28:19 min.
Hned po startu se pole závodníku roztáhlo a na čele se vytvořila dvojce, která tam vydržela téměř až do konce. Celý závod odtáhl 
V neděli se v prosluněných a teplotně jarních Kobeřicích na start postavili závodníci již k 37. ročníku tradiční Kobeřícké dvacítky. Do hlavního závodu vyběhlo celkem 99 lidí a o jednoho méně se jich dostalo až do cíle. Hned po prvním dlouhém stoupání se na čele závodu utvořila silná trojce, která svůj náskok až do cíle již jen navyšovala. Pro vítězství si v čase 1:09:50 doběh 