Olympijský běh Poruba

Start byl na stadionu Arows . Na 7 km trať se letos vydalo 40 startujících a z toho 9 naších.  Běžely se dvě kola po lesní cestě tam a zpět. Tento závod byl zařazen do MBP. Proto byla účast oproti loňsku o něco větší.
Z naších byl nejlepší Dominik Ondřej  čas 27:27 a celkově doběhl na třetím místě, Škapa Marek 28:43, v ženách vyhrála Kateřina Šeděnková 30:13 před Pastorovou Petrou 30:14 a na třetím místě Drastichová Magdaléna 31:06, Šlahař Josef 31:58, Dostálová Gabriela 38:15 Smola Josef 40:39 a Irena Koczyová 41:25 min.
Konečně v ženách po několika letech u nás je Katka Šeděnková schopna běhat 10 km pod 40 min. Takže konečně Drastichové a Kašné přibyla soupeřka.  Jinak je to smutné, že v našem regionu není zatím žádná žena, která by běhala desítku aspoň kolem 38 min.  Naším holkám stačí, když běhají průměrné časy, ale hlavně že se objeví na bedně, aby co nejdříve dali na sociální sítě fotku ze stupně vítězů, jak jim to skvěle běhá. Katka když zapracuje na lepší technice běhu, tak se může ještě o dost zrychlit. Katce jsem říkal, ať si dá pozor na takzvané internetové trenéry. Ti hlavně umí dobře mluvit a holkám popletou hlavu. Protože jak se tu objeví nový objev, hned jak vosy lítají kolem ní a radí ji, jak by měli trénovat atd. Já tyto „rádoby trenéry“ pozoruji a musím se tomu smát. Protože nikoho nevychovali, často toho moc ani sami neuběhli, ale přesně ví a radí, jak by měli druzí trénovat. 

 To co dneska vy běháte v závodech, tak tyto časy jsme my běhali v tréninku. Já vím, vy říkáte „je jiná doba“. To já vím že je jiná doba. Máte mobil, internet, na trénink nemáte čas. Sám vidím, kolik času strávíte na mobilu nebo internetu.

My jsme měli jedny boty na vše. Vy dneska možná půl hodiny probíráte, které boty si vzít. Jak vás znám, tak u většiny je to celkem jedno, v čem běžíte, protože jestli běžíte závod nebo trénink, běžíte pořád stejně.

Říkám když se chce všechno jde. Ale to se musí chtít.

Právě na Katce jde vidět, že chce se zlepšit, ale ještě to chce trpělivost.

Otto

Závody víkend 13.-14.5.

Hlučíně se běžela Desítka z jasenék.
Z naších se účastnili Benbenek, Jan celkově doběhl na druhém místě 38:37,4    Škrabánek Petr 42:28,9 první v kategorií, Hrbáč jiří 51:22,6 druhé místo v kategorií. Celková účast 37 startujících .

V Havířově se běžela Jarní kopečková 12,8 km s účastí teš 37 startujících.
Dominik Ondřej celkově doběhl na druhém místě časem 51.21,8 Šindelek Dan  první v kategorií 5:36,5  Drastichová Magdalena celkově první mezi ženama 54.52,5  Škrabánek Petr první v kategorií 56:38,8 min. Šlahař Josef  58:58,9  Jorníček Petr 1:03:30,8 a 3. místo v kategorií, Tomaszewiczová Eva 1:03.37,7 a 3. místo v kat. Pachtová Iva 1:06.52,9 a 1. místo v kat.  Kilarová Jana 1:08:4,8 a  3. místo v kat.  Vytisk Alfons 1.11:53,4 a 1. místo v kat. a Josef Smola 1:13.40,1a 2. místo v kat.
 
Nový Jičín půl maraton
Šindelek Dan 1:24:51,8 a 1. místo v kat.  Pastor Dan 1:33:09,58  Jorníček Petr 1:37:07,91   Valošek Miroslav 1:39:57,19  Pachtová Iva 1.47:2, Dostálová Gabriela 1:54:52,84
 
Ostra Hůrka 6,6 km 
Muži do 60 let dvě kola ženy a muži nad 60 let dvě kola.  29 startujících.
Celkový vítěz Škapa Marek  36:04,   Škrabánek Petr 18:33 první místo v kat. Drastichová Magdaléna 19:24 celková vítězka v ženách a Alfons Vytisk 22:22 min. a první v kategorií

Máj, maratonů čas!

Gliwice

Začalo to vlastně už poslední dubnový den na V. Maratonu Pędziwiatra v Gliwiciach hodinku autem od Ostravy. Místní klub Pędziwiatr k tradičnímu, letos i jubilejnímu 100. půlmaratonu nazývanému „Parková provokace“ přidal i jednou tak delší trať, což znamenalo deset okruhů převážně v lese po zpevněné cestě. Z české strany hranice jako obvykle sám, kroužilo se furt dokola, takže čas 4:10:00.

Olomouc

Tady nás čekalo na Memoriálu Jiřího Hronka (věnovanému památce pedagoga z Univerzity Palackého, katedry informatiky) kol hned třináct, a to v parcích uprostřed hanácké metropole, kde bylo i známé květinové výstaviště. Plus v každém okruhu náběh a seběh z lávky nad ulicí s tramvajovými kolejemi. Na maraton v rámci celouniverzitního sportovního dne – běžela se i půlka, třicítka, a kdo-ví-co-ještě-všecko – nás startovalo ani ne deset a dokončilo sedm. Já za 4:13:14 a absolutně třetí. Za což si můžu vlastně sám, protože jsem budoucího vítěze po jeho třiceti kilometrech hecoval, ať běží dále … Libor Svozil za mnou za 4:36:00. Pěkná akce, fajn lidi, kteří ji pořádali!

Loštice

Borák, coby vyhlášené setkání maratonců a ultramaratonců, následoval tři dny po Olomouci. Nově se startem i cílem u loštického koupaliště, to znamenalo určitou úpravu trasy a nikoliv na škodu. Dorazila spousta sběračů a čárkařů, ale dokonce i další ostravský maratonec Martin Hořínek (celkově třetí). Maraton Borák jsem nevynechal ani jednou od roku 2016, tentokrát to byl můj nejrychlejší za 4:23:56. Na čemž se kladně podepisovalo jak příjemné teplo, tak méně kol, běžely se jen tři.

Jistebník

Tady se trať se dvěma okruhy blížila ideálu, o počasí nemluvě, a dokonce se na startu ukázali i jiní ostravští maratonci, nežli jen já či Libor. Čárkaři pochopitelně nechyběli. Jistebnický VH Maraton jsem běžel popáté (vloni i předloni to znemožnila čínská nákaza), letos nejrychleji za 4:11:03 a v pořadí desátý, Libor pak za 4:57:44. Teď už se to dá vyslovit nahlas, všechny čtyři v posledních čtyřech týdnech byly přípravou na ten pátý.

Mikulov

Minulou sezonu si odbyl Česko-rakouský maraton svou premiéru a já ho měl za celý rok 2021 taky nejrychlejší. Bodejť by ne, konečně jen jediný veliký okruh kombinující cyklostezky, pár kilometrů vesnicemi a kopečkovitý úsek na rakouské straně hranice. K tomu sice teplo, avšak skutečně odporný vítr s až třicetikilometrovou rychlostí v nárazech (samozřejmě, většinou ne do hřbetu, aby potlačil…), který od třicátého do šestatřicátého kilometru doslova, do písmene brzdil. Ale, nakonec se tajný plán podařil: Mikulov v jeho druhém ročníku pod čtyři, přesněji 3:54:12! A nebýt gentlemanského gesta v podobě nepředběhnutí jiného maratonce pár metrů před cílovou čárou, mohlo být i třetí místo v kategorii, tak uniklo o čtyři sekundy. Sběračské zastoupení opět mocné, narozdíl od ostravských účastníků, ale s tím se už jaksi musí počítat.

Radek

Ultra Čavisovská stovka aneb Mlýny v okolí 20.-21.5.2022

Rodinný pochod, závod Čavisovská stovka, se letos mohl konat po deváté. Bohužel díky událostem posledních dvou let byly ročníky 2020 a 2021 zrušeny. A tak je za námi sedmý ročník tohoto nádherného závodu. 

Kdo moc nemá prochozené okresy Opava a Ostrava může je díky Čavisovské stovce lépe poznat. Trasy se každý rok trochu liší, takže vás mají vždycky čím překvapit. 

Ať už se vydáte na 100, 50 nebo 25 km dlouhý závod, čeká vás spousta pěkných míst. Já jsem se vydala na trať již počtvrté a jako vždy jsem si vybrala vzdálenost 50 km. Pokud holdujete dogtrekkingu, užijete si jej s vaším 4 novým parťákem na tomto závodě oba.

Značení závodu je přehledné. Na stratu dostanete itinerář, podle něhož se dá během závodu dobře orientovat. I tak Vám pomůže, když si předem nastudujete, po kterých turistických značkách, cyklotrasách a ostatních úsecích cesta povede. Nic z toho ale nemusí zabránit tomu, abyste si svůj závod trochu prodloužili, jak se stalo letos poprvé i v mém případě.

Krásná příroda, lesy, louky, mlýny a rybníky, u nichž byste si nejradši lehli do trávy, nejen tím vás tento závod chytne za srdce. Samozřejmě, že Vám můžou zůstat vzpomínky i v podobě puchýřů, odřenin z pádu, když zakopnete při běhu z kopce o kořen, promočení nebo spálení, až vás doma přirovnávají k rajčeti. Ale za to Vám to opravdu bude stát.

Na každé trase je připraveno občerstvení s usměvavými organizátory, z něhož si vyberete, co Vám dodá energii na další úsek. V nabídce je voda, Kofola, čaj, pivo, pečivo, sýr, salám a určitě nesmíte vynechat výborný ovocný salát, který se skvěle kombinuje se všemi nápoji. Ano, i s pivem mu to sedí. Musím ovšem uznat, že nejlepší je pivo v cíli společně s gulášem.

Atmosféra na startu a v cíli je nezapomenutelná. Hlavně jak všichni na hřišti v obci Čavisov vítají každého účastníka po zdolání závodu úsměvem a potleskem.

Ultramaratonci, kteří běžně zvládají 100 a více kilometrové trasy, by se mohli následujícím slovům smát, ale pro mě je tento závod zatím jediným, při kterém vždycky zdolávám své limity a zjišťuji co dokážu zvládnout. Třeba se jednou vydám, pro mě zatím na nemyslitelnou, 100km trať a posunu se dále.

Výkony vítězů jednotlivých tras stojí podle mě za zmínku, a tak si dovolím je zde uvést, i když se nejedná o členy našeho klubu.

Na 100 km trase zvítězil Řezáč Martin s krásným časem 12:38:34 z Mushing Team Ostrava. 2. mužem v cíli byl Pospíšil Daniel 13:25:27 z Beskyd-Natural a 3. Sýkora Václav 13:30:59. Z žen na stejné trase byla 1. Dastychová Olga 17:26:58 z Běžeckého klubu České spořitelny, 2. Šafránková Blanka 21:45:40 z klubu Arrow a 3. Kubrichtová Eva 24:11:30.

50 km v nejkratším čase zdolal jako 1. Štverák Tomáš 04:37:59 Inov-8 Team, 2. Stříž Marek 05:31:32 klub Sahara a 3. Blažek Michal 05:47:06. Mezi ženami přiběhla 1. Kaiser Belinda 05:49:39 BlackDog klub, 2. Kubíková Markéta 06:34:27 a 3. Bálková Petra 06:42:21 BK Olbramice. Na stejné trase pomyslnou bronzovou medaily získala Koczyová Irena 07:32:44 z Mk Seitl Ostrava.

Poslední nabízenou trasu 25 km vyhrál Kabaja Jiří 02:07:11 Los Křupos Adventure team, na 2. místě byl Sejkora David 02:13:16 X-Trail Orlová a 3. místo obsadil Marvan Rostislav 02:15:13 z Mk Seitl Ostrava. 1. ženou byla Petrušková Marcela 02:53:52 SK Oceláci Ostrava, 2. Horáčková Vladimíra 02:55:57 a 3. Klusová Markéta 03:00:34.

Děkuji organizátorům za to, že se tento závod mohl opět konat a přeji jim spoustu elánu do plánování dalších ročníků. 

Pro mě srdcový závod, na jehož konci už se těším na další začátek.

Iris

Smaženice

Zveme všechny v úterý 24.5. od 16:30 na stadion MK Seitl k posezení spojené se smažením vaječiny a také brigádou na drobných úpravach stadionu. Sebou suroviny ke smaženici, případně něco drobného k zakousnutí a pitný režim 🙂

Otto

Jak jsem prožil Pražský maraton

Pražský maraton. Byl jsem na něm poprvé, ale často jsem před ním slyšel, jak je skvělý, že to je zážitek a že když už osobák, tak tam. Nevěděl jsem proč, ale brzy jsem to zjistil. Myslím, že ten pravý důvod ale máme každý svůj. U mě to nebylo o trati, organizaci, prestiži, komerčnosti okolo. Věcem, které většina vyzdvihuje. Bylo to kvůli něčemu trochu jinému, co se vlastně závodu ani tak netýká.

Už před závodem mi postupně začalo docházet, že se nudit nebudu. Asi 10 až 15 minut před startem jsem se totiž s perlou v očích a nadějí v srdci omylem zařadil mezi elitu a rozklusával se s ní. Poté jsem narazil na Petru, která mírně naklonila hlavu na stranu a hodila na mě svůj „jako fakt?“ výraz a uvědomil jsem si, že já mám koridor jinde. Zanechal jsem jej tedy ve schopných rukou Peti a Katky a vyrazil ke svému.

Nuda nebyla ani v průběhu závodu. Naháněl jsem paní, které spadl gel, pouštěl jinou paní, která přebíhala cestu s kočárkem rychleji, než jsem běžel já sám, neverbálně děkoval lidem, co vyvolávali „Ostravo jeď“, protože na verbál jsem se už necítil a plácl s lidmi, kteří natáhli ruku. Lidi byli příjemní, fandili, hecovali, drželi i různé cedule. Když jsem na 37. kilometru dostal krizi a už mi začalo být jasné, že svého cíle nedosáhnu, marně jsem vzpomínal na slečnu s cedulí „když to dáš, tak ti dám“, kterou jsem v tu chvíli fakt potřeboval a to, že tam pro mě už nebyla mi zlomilo srdce.

Blbnutí stranou. Ty věci, které o VW maratonu lidi říkají. Prestiž, trať, organizace. Ani jedno z toho na mě nepromluvilo asi zdaleka tak silně jako na většinu ostatních. Přesto jsem neskutečně rád, že jsem jel a za nic bych to nevracel.

Život umí dát těžké lekce. Někdy bereme své blízké, ať už přátele, rodinu, partnery za samozřejmost. Takovou součást života, že se ani nepozastavíme, abychom se zamysleli, jaký by byl bez nich. Mnohdy je jednodušší vnímat více sebe, než ostatní. Jaké to mám já a co teď potřebuji převládá nad jak se cítí oni, jaké to teď mají a co pro mě znamenají. Když už je pozdě a není cesty zpět, tak zbude mezera, prázdnota, smutek.

Ten důvod proč jsem si celý víkend opravdu užil a budu dlouhá léta vzpomínat byl právě díky lidem jejichž přátelství si cením a přináší mi  obrovskou radost do života. O víkendu se toho hodně událo.

Liborovy dávky skvělých vtipů, které jsem poslouchat nechtěl, když mě po závodě bolelo břicho a nemohl jsem se smát.

Eviččiny skvělé řízky, které pro nás pečlivě nasmažila i v sójové variantě.

Poslouchání Mirka jak si dělá ve vlaku přátele díky slivovici.

Lekce balících technik od našeho milovaného Otty Seitla, jež bychom za jiného předsedu nikdy nevyměnili.

Vidět Kačku Šeděnkovou na trati jet bomby a bez zdání únavy na mě zvolávat ať makám.

Podpora Libora, Evičky a Milana, kteří jeli až z Ostravy aby nám mohli na závodě zahřát srdce i na 33. kilometru, kdy už člověk bojuje s pocity, že to vzdá a najednou je vidí po seběhu z kopce a dostane paprsky světla ve tmě.

Pohled na to, jak Peťa Milfait a Ivka Kondasová zvládli svůj první maraton pod 4 hodiny, na který společně trénovali v silném přátelském duchu, který člověk vidí, aniž by musel být popsán.

Vidět Peťu Pastorovu na bedně, jejíž lekci o promlouvání ke stromům jsem před závodem použil.

Stejně tak i díky lidem mimo Seitl. Například přítomnost mé rodiny, která přijela z valašska, aby mě viděli. Ten pocit jen tak nezapomenu. Dále pak třeba když jsme se asi posledních 500 metrů společně táhli s paní z Francie, se kterou jsem myslel, že doběhnu až do cíle, ale těsně před ním se k ní připojila její malá ratolest a nemohl jsem si přát hezčí finiš. Paní si mě pak našla za cílem, řekla mi „Good job“ a plácla si se mnou.

Nenašel jsem stejný prožitek z VW maratonu jako slyším od ostatních kvůli tomu, jaký jej RunCzech udělal. Našel jsem život díky těm, se kterými jsem se jej účastnil.

Míla

Naši na Pražském maratonu

Na maratonu v Praze, kde součástí maratonu bylo i mistrovství ČR. Z našeho klubu startovalo celkem 21 členů a dalších 5 členu je jelo povzbudit.
Nejlepší z našich byl
Stanislav Rada na MČR doběhl celkově na 10. místě s časem 2:35:00, třetí místo v kategorií, 
Petra Pastorová 2:46:33 na třetí místo MČR a 1. místo v kategorií,
Ondřej Dominik 2:48:19, 
Marek Škapa 2:51:42 ,
Jan Fousek 3:10:25,
Vladimír Netopil 3:15:00
Katka Šeděnková 3:16:51 osobní rekord a třetí v kategorií,
Miloslav Nosek 3:26:08 osobní rekord,
Roman Slowiczek 3:27:59,
Miloslav Valošek 3:39:27, 
Petr Jorníček 3:48:37,
první maraton  běžela Ivana Kondasová 3:56:05,
Petr Milfat vodič 3:56:05 také první maraton ,
Iva Pachtová 4:02:43, 
Dvorský Ladislav 4:15:23,
Alfons Vytisk 4:16:38. 3 v kategorií,
Vladimír Peřina 4:36:21,
Jiří Stolář první maraton 4:47:44,
Libor Svozil 5:14:30 a
Karel Budík 6:10:19 hod.   
Poslední náš zástupce Daniel Filip, který na 35 km zabalil.Z našeho klubu 
 

Kateřinský běh Hrabovou 21.4.2022

Nejen děti, ale i dospělí závodníci v počtu 76 běžců si užili Kateřinský běh Hrabovou.

Délka tratě byla 5 km a vedla klasicky po cyklostezce od ulice Paskovská kolem Hrabovského kostela sv. Kateřiny. Hlavní závod se běžel na dva okruhy. Počasí bylo pro dnešní běh ideální. Ani vedro, ani kosa a s větrem jsme se tentokráte taky nemuseli přetahovat.

Závod již tradičně odstartoval starosta Hrabové v 17:00 hod. Podle tváří na startovní čáře bylo již předem možné odhadnout vítěze jednotlivých kategorií. To ale ostatním běžcům nebránilo v tom, aby podali co nejlepší výkony. Myslím, že u mě snaha byla taky poznat, když mě asi bylo slyšet už od kostela k cíli, jak funím a hekám o sto šest, abych ze sebe dostala, co to šlo.

Podél tratě se sem tam mihli fanoušci. Ale největší podpory a nakopávání jsme se dočkali od Otty, který nás přišel fotit a popohánět na trati i o berlích.

Všechny běžce čekalo v cíli perfektní občerstvení v podobě chleba s pomazánkou, buchty, Birellu a iontového nápoje. No co více si přát. Možná tak sprchy, toaletu a zázemí, které tento závod taky nabízí. Organizátoři zvládli nachystat vše potřebné pro závod na jedničku.

Za náš klub přišlo na tento závod bojovat 20 běžců. A dočkali jsme se i umístění na bednách. Mně osobně se na tomto závodě povedlo už podruhé zaběhnout osobák, takže chrlím adrenalinem i po dojezdu domů ze závodu. Už se těším na příště.

 

Naše barvy na závodě obhajovaly Irena Koczyová 00:24:53, v další ženské kategorii obsadily 1. místo Petra Pastorová 00:18:18, 2. místo Eva Tomaszewiczová 00:22:15 a 3. místo Jarmila Gavlíková 00:23:29. Ve stejné kategorii doběhly i Iva Pachtová 00:24:23, Jana Kilarová 00:24:37.

Mužská účast byla hojnější. Jan Fousek 00:17:22 si doběhl pro 2. místo v nejmladší kategorii. Josef Šlahař 00:19:57, Michal Buba 00:20:13 byli dalšími běžci v této kategorii. V další zvítězil a jako 1. doběhl Ondřej Dominik 00:17:12, Miroslav Walošek 00:21:02. 1. byl i Marek Škapa 00:17:57 s Danem Šindelkem 00:18:38 na 2. místě v následující kategorii. Petr Jorníček 00:20:59, Petr Milfait 00:21:20. Pěkný výkon předvedl i Petr Škrabánek 00:19:40 na 1. místě a Roman Slowioczek 00:21:01 na 2. místě v předposlední kategorii. A v poslední mužské kategorii stupně vítězů plně obsadily naši členové. 1. Stanislav Sviták 00:23:04, 2. Alfons Vytisk 00:23:29 a 3.  Josef Smola 00:26:50. 

Kdo na Kateřinském běhu ještě nebyl, může to dohnat příští rok.

Iris

Naši na víkendových závodech

MČR v pulmaratonu – Pardubický vinařský pulmaraton
V Pardubicích se běželo mistrovství České republiky Ondřej Dominik 1:17:53, Michal Kubín 1:33:18,  Jan Silný 1:34:07 a Patrik Pastor  DQ

Hranická dvacítka
Iva Pachtová 1. místo 1:40:38, Alfons Vytisk 1. místo 1:51:10 
 
Mořkovský zajíc
se běžel o víkendu. tady startovalo 6 naších. Nejlepší z našich doběhl Dan Šindelek 40:13 a 3. místo v kategorií, Škrabánek Petr 42:14 a 1. místo, Roman Slowioczek 42:29 a 2. místo, Šľahař Josef 43:07, Drastichová Magda 44:23 a 7. místo, Sviták Josef 46::35 a 1. místo.
Celkem vystartovalo na náročné trati 91 běžců.   

 

NN Night Run Ostrava
Ostravský závod ze série NN Night Run se konal v sobotu 9.4.2022. Sychravé ráno se naštěstí k večeru umoudřilo, ale než jsme se ve 20:30 postavili na start, teplota klesla až k nule. Trasa vedla z Masarykova náměstí do Komenského sadu a zpět kolem řeky. Radek Doležal startoval o hodinu dříve na trase 5 km a doběhl s krásným časem 0:26:19. Moc nás potěšilo, že i za cenu možného umrznutí tam vydržel a fandil nám. Velice si jeho podpory vážíme.
Já s Mílou Noskem a čelovkami jsme za tmy vyrazili na 10 km trasu (2 kola x 5 km).  Míla držel krásně tempo až do konce a za chvilku jsem neviděla už ani jeho záda. V cíli se vynořil ze tmy s časem 0:44:43 a já doběhla 0:48:21.
Závod měl dobrou atmosféru… hudba, plno světýlek, barviček atd. Díky hoši za velmi milou společnost, bylo to bezva!
Eva Tomaszewiczová

Maraton Debno
Petra Pastorová běžela maraton v Polsku 2:42:17