Novinky

Změnou 11. ročníku Hasičského velikonočního čtvrtmaratonu Jilešovicemi bylo nejen nově zázemí v Penzionu Kamenec, ale také zcela nová trať. Ta běžce zavedla nejen do Kozmic, ale také kopírovala levou i pravou stranu řeky Opavy. Jen místo tradičního čtvrtmaratonu měřila tato nová varianta asi jen 8300 metrů. Vítězem a tudíž držitelem traťového rekordu se v čase 27:47 stal Matouš Vrzala z SSK Vítkovice. První ženou a rekordmankou se stala naše Petra Pastorová 32:46 min. V poli 64 závodníků bylo celkem 13 běžců z našeho klubu. Zde jsou jejich výkony: Ondřej Dominik 30:17 a 2. místo v kategorii, Petr Škrabánek 31:26 a 2. místo v kategorii, Michal Buba 31:41, Marek Škapa 31:45 a 3. místo v kategorii, Martin Hořínek 34:10, Petr Jorníček 34:15, Tomáš Lipina 35:31, Alfons Vytisk 38:55 a 2. místo v kategorii, Magdaléna Drastichová 39:27, Jiří Hrbáč 39:34, Jaroslav Hrabuška 40:05 a 3. místo v kategorii, Radek Luksza 40:12 a Jana Dominiková 40:49 a a 2. místo v kategorii.

Ve středu na našem stadionu proběhla akce s názvem Velikonoční házení Ostrava. Soutěžilo se v hodu oštěpem, diskem a kladivem. Největším favoritem v hodu oštěpem měl být slovenský reprezentant, který chtěl využit své formy a hodit limit na mistrovství světa do Londýna. Jenže ve středu foukal doslova uragán. Při rozcvičování házel v silném protivětru za hranici  70-ti metrů. Trenér však slovenského reprezentanta do závodu nepustil, protože v tomhle počasí by bylo nemožné předvést solidní výkon. Celé velikonoční házení ovlivňoval silný vítr. Takže i disk a kladivo někdy létali dost mimo vyseč a lidé na ploše museli dávat velký pozor, aby je nářadí netrefilo. Závod se konal na zatím nedodělaném stadionu. Veškeré práce okolo vrhačského centra mají být hotové v nejbližší době.

Opět po roce nastal čas vyrazit do Bratislavy na místní maraton. Proč zrovna tam? Loni tam bylo mé poprvé na klasickém silničním maratonu, takže částečně z nostalgie. Těch důvodů bylo samozřejmě víc: dobrá dopravní dostupnost, skvělá organizace, přiměřená trať, dobře zásobené občerstvovačky… Při pohledu na startovní listinu je zřejmé, že nejsem sám, protože se běžci z Moravy a Čech jen hemžilo.

V sobotu při procházce Bratislavou mi došlo, jak jsou vzpomínky šálivé a nepřesné, a začal jsem si uvědomovat, že to není jen kolečko po centu s jedním výběhem na sídliště, ale že 42 km je 42 km a někde se budou muset nabrat. Ráno před závodem začala nervozita stoupat, stejně jako teplota. No co, když to nepůjde, tak to nepůjde a půjde to příště. Před závodem přišla jobovka – trať se oproti loňsku změnila. Rychle k mapě a do koridoru. Zadal jsem si vyšší předpokládaný čas, a byl ve druhé startovní skupině, což bylo fajn, alespoň nepřepálím začátek. Strategie byla tentokrát zvolena jinak – co nejdéle držet tempo trochu lepší než předpokládané finální.

První třetina šla v pohodě, trasa hezky ubíhala, všude spousta lidí, stále nějaký impulz, dokonce míjím občerstvovačky bez povšimnutí. Na 15 km si dávám banán, říkám si, pro jistotu. Poslední část kola je oproti loňsku jiná – kupodivu nevadil až tak přeběh přes most, ale to pobíhání parkem tam a zpátky mě teda nějak nechytlo. Ještě když na mě koukl chlápek s kamerou – na co myslíte? Co mu mám říct – aby už to bylo za náma, jaké to bude na 40 km, na práci, na oběd? Na nic… Hranici půlmaratónu jsem minul někde málo za hodinou a půl, zatím to vypadá celkem dobře a běží se fajn. Nasazuju sluchátka, pouštím hudbu, spousta lidí končí půlkou, psychická vzpruha se bude hodit. Na 24 km dávám  energy gel, a běžím dál, následuje delší pasáž po hlavní cestě a výběh na sídliště, takže trošičku mentální krizka, snažím se myslet na techniku, vnímat více věci kolem sebe a nezpomalovat. Na 31 km další banán a už počítám, kdy bude další. Vracíme se do centra a tempo začíná klesat, průměrné zdá se o sekundu na kilometru, v centru je sice více lidí, ale tělo už pomalu začíná bolet. Už se tak moc nepředbíhá, změny nejvíce kolem občerstvovaček, na 36 km další banán a objevuje se i kola a tak neváhám. O kilak a půl potkávám na kraji rodinku, plácám si se synátorem a od manželky slyším povzbudivé „Makej“, držíme se blízko sebe s nějakou dámou chvíli ona chvíli já. Blíží se most, ten mi nevadí, oproti klasickým silničářům můžu získat. Pak zase neoblíbený park, ale ten už se trochu ztrácí, zvažuju, zda jít do nějakého trháku, počítám, jak by to mohlo klapnout, poslední občerstvovačka je pod mostem, něco málo přes kilometr před cílem, jsem pevně rozhodnut ji minout, to už vydržím, a získám pár desítek sekund k dobru, nahoru to dám a pak je to už z mostu do cíle. Náhle mě z myšlenek vytrhne dívčí hlásek „kola“ nohy zastaví a ruka se vymrští ke kelímku. Žádný trhák se nekonal, někoho jsem ještě předběhl, ale skupinka včetně dámy, která mě posledních 10 km provázela, se vzdálila. Mi to ale vlastně vůbec nevadí, na posledních desítkách metrů se pokouším o sprint, míjím rodinku a spokojeně míjím cílový oblouk. A co dál? Za rok asi zase :-).

Martin Hořínek

Výsledky http://sportsofttiming.sk/sk/zavod/overview/2127

Pokud chcete běžet v Pardubicích v rámci Mistrovství ČR mužů a žen v půlmaratonu, pište přihlášky na dvorsky.ladislav@seznam.cz. Na MČR se lze přihlásit pouze přes svůj domovský ATLETICKÝ KLUB.

Přihlášky

Podávají atletické oddíly na www.atletika.cz a to od středy 5. do úterý 11. dubna 2017, uzávěrka přihlášek je v úterý 11. dubna 2017 ve 24,00 hodin.

Přihlásit lze pouze závodníky a závodnice, kteří v období od 1. ledna 2016 do dne uzávěrky přihlášky splnili účastnický limit stanovený pro kategorii mužů v půlmaratonu na 1:25:00, resp. v běhu na 10 km na 37:00, a pro kategorii žen v půlmaratonu na 1:45:00, resp. v běhu na 10 km na 47:00.

Letošní novinka

VŠICHNI BĚŽCI, KTEŘÍ SE PŘIHLÁSÍ NA MČR , BUDOU BEZ DALŠÍ REGISTRACE ZAŘAZENI DO VÝSLEDKŮ A VYHLÁŠENÍ PARDUBICKÉHO PULMARATONU.

http://www.pardubickyvinarskypulmaraton.cz/

Na začátku dubna již jaro přebírá nadvládu nad zimou, ale že teploty atakují a překračují dvacítku na teploměru je poněkud neobvyklé. Nám běžcům to vůbec nevadí. Můžeme tak shodit přebytečné oblečení a vyběhnout jen „nalehko“. V Březové u Vítkova takhle do závodu vyrazilo celkem 88 závodníků. Pořádající Caramba! Team v čele s místním Romanem Janečkem odvedl opět skvělou práci. Značení trati, před i po závodní servis, vše zvládnuto na jedničku. A desetikilometrová krosová trať byla opravdu krásná. Střídaly se rychlé pasáže po rovince či z mírné0ho kopce, přeskoky kaluží, lehké stoupání. V polovině závodníky prověřil více jak kilometr dlouhý kopec a v podstatě téměř celý závěr byl do mírného kopce, letos ještě okořeněného čerstvým protivětrem. Pro jasné vítězství si v čase 37:05 doběhl Martin Ocásek (rehabilitace Hanka Krnov). O druhém místu se rozhodovalo až v závěru. Nejlépe si síly rozložili naši dva členové, kteří si v závěru nedali nic zadarmo. Nakonec byl úspěšnější Ondřej Dominik (38:54 a 1. místo v kategorii), který za svými zády udržel Marka Škapu (38:59 a 2. místo v kategorii). Nejrychlejší ženou byla Lucie Gruchalová(SK Šafrata Bohumín) 46:14 min. Druhou příčku vybojovala Lenka Štěpánová (Babylonbike) 47:06 a třetí skončila Hanka Přádková (Montura Czech Team) 49:11 min. Z našeho klubu se závodu ještě zúčastnili Tomáš Lipina 46:42, Petr Brož 47:02, Jana Dominiková 52:33 aMartina Metzová 58:57.

O kousek delší trať, jakožto o pár kilometrů bližší lokalita rozhodly dát před Březovou přednost novému závodu, jehož druhý ročník se uskutečnil v Pusté Polomi – a jak název napovídal – zejména v údolí říčky Setiny. Stejně volilo dalších dvaadvacet běžců včetně pár účastníků sobotního Běhu J.A. Komenského (část jeho trasy vedla jen „o kopec“ vedle), kde jsem se docela mordoval. Vedro i protivítr jsme si ostatně „užili“ i v neděli. Běh údolím říčky Setiny začínal svižným klesáním, pokračoval po pohodové rovince, pak následovalo lehounké stoupání a táhlý kopec, kde jsem nejen já šetřil síly chůzí. Potom rychlovka polem, sešup ze svahu lesem a zpátky nahoru na hřiště v Pusté Polomi. Tam jsem po dvanácti a něco kilometrech (organizátoři avizovali 12.8 km) byl za 1.07.05, což stačilo na třetí místo v kategorii. MKS zde reprezentoval také Václav Procházka, který s časem 1.13.07 zvítězil ve své kategorii. Celkovým vítězem se stal Pavel Rýdl za 50.53, nejrychlejší ženou pak byla Nikola – z trojčat Peterkových z Jablunkova – za 56.39. Pořadatelé nás obdarovali apartními slamáky, nakrmili gulášovkou a došlo také na štamprle. Jelikož se mi okruh líbil, stočila se řeč na možnost absolvovat ho v příštím roce – při prodloužení na 14 km s otočkami u lihovaru – třikrát. Pořadatelé proto začali spřádat plány na maratonský závod! Co myslíte, mohlo by to v Pusté Polomi stát za to?

Radek Luksza

Petra Pastorová doběhla na 2. místě v půlmaratonu konaném v polském městě Żywiec. Petra trať zvládla za 1:23:30 hod. Vyhrála Maďarka Zita KÁCSER v čase 1:22:25 hod. Petra se  s Maďarkou držela v čele do 17. km, kde si její soupeřka vytvořila v kopci menší náskok a až do cíle ho pomalu navyšovala. Na start se postavilo celkem 1 737 startujících. Běželo se kolem jezera, přesto nešlo o žádný rovinatý závod, ale o náročnou trasu nahoru-dolů. Celkovým vítězem se stal Keňan, který běhá za Benedek team, Joel MWANGI za 1:06:01 hod. Překonal tak traťový rekord o 17 sekund.

Otta

Dostala se k nám zajímavá nabídka na zájezd na Radenský maraton a půlmaraton „TRI SRCA“ ve Slovinsku. Závod se koná v sobotu 20. 5. 2017. Více informací a také kontakty najdete v přiloženém letáčku a nebo pod tímto odkazem:http://www.relaxslovinsko.cz/dovolena-zajezdy-termalni-lazne/maraton-vikend-lazne-radenci-hotelovy-komplex-radin-4/

Oficiální stránky závodu: https://www.maraton-radenci.si/

Všechny informace přehledně v tomto dokumentu: radensky-maraton-a-pulmaraton