Novinky

Již několik let se scházíme každé úterý od jarní změny času do podzimní  kolem 17:45 na stadionu. Statujeme v 18:00 na různých tratích, píská nám to Vladimír Pastrňák alias Sandokan, atletický rozhodčí 1. třídy. Tyto tréninky jsou bezplatné a otevřené pro všechny příchozí. Rozpis tratí a výsledky naleznete zde: http://www.mkseitl.cz/draha-vokd-ostrava-poruba

Seriál čtyř běžeckých závodů RUNdál 2018, konaných vždy v daném ročním období, měl v sobotu své pokračování letním závodem. Tentokrát byl start a také veškeré zázemí na Sportovním gymnáziu Dany a Emila Zátopkových v Ostravě – Zábřehu. Trať měřila přibližně 4,8 km, začátek obstaralo jedno kolo na atletickém oválu a pak se pokračovalo směrem k řece Odře, kde následovala smyčka a vracelo se po stejné trati zpět. Cíl byl opět na atletické dráze, což dodalo finišujícím závodníkům tu správnou stylovost. Jak je již zvykem, startují ženy a muži zvlášť a obě startovní pole vedl na kole jako zkušený předjezdec náš Honza Fousek.

V 11 hodin pole 74 dívek a žen vyběhlo na trať, aby po 18 minutách a 11 sekundách jako první a zcela suverénně proběhla cílem Kateřina Bluchová (SSK Vítkovice). Jako druhá závodnice se na dráze objevila Lucie Kalafutová (Atletický oddíl Rožnov pod Radhoštěm) 19:36 a třetí místo získala Lucie Peterková (Havířov) 19:53 min. Náš oddíl měl ve startovním poli tři zástupkyně: Jana Dominiková 21:22 a 2. místo v kategorii, Jana Kilarová 22:20 a 3. místo v kategorii a Martina Metzová 25:09 min.

Muži se vydali na start hodinu po ženách a bylo jich o 7 více než něžnějšího pohlaví. Boj o přední příčky byl vyrovnanější, přesto roli favorita splnil Matouš Vrzala (SSK Vítkovice), který zvítězil v čase 15:37 min. Druhý s nevelkým odstupem skončil náš Ondřej Dominik 15:42 a třetí 13 sekund nazpět Marek Tretera (Atletický oddíl Rožnov pod Radhoštěm). Naši chlapi: Marek Škapa 16:03 a 2. místo v kategorii, Ivan Karas 18:39 a Václav Procházka 23:35 a 3. místo v kategorii.

Podzimní RUNdál bude na programu poslední zářijovou sobotu a celá série bude zakončena zimním závodem v sobotu 8. prosince.

Výsledky

Kysucký maraton, Čadca, Slovensko, sobota 23. června 2018

Druhý nejstarší slovenský maraton jsem neměl v plánu, natož před MUMem… ale díky shodě okolností a zajímavé předpovědi počasí jsem vyrazil spolu s Jardou Hrabuškou. Ten ovšem málem nedojel, respektive vysedal až v Žilině, jelikož při zastavení vlaku ve stanici Čadca dlel v takové kabince v chodbičce.

Až na místě jsem zjistil, že svůj čtyřiačtyřicátý maraton poběžím na čtyřiačtyřicátém ročníku toho Kysuckého. Slavné akce, na níž jsem spíše uvažoval, koho neznám, než koho znám (objevil se po určité době i Šaňo)! Že je pozměněná trasa, mi bylo vcelku jedno, jelikož jsem chystal v Čadci přece svou premiéru.

Ačkoliv mne tak jako v Senici strašili příšerným vedrem, počasí se jevilo jako běhu příhodné. Během osmačtyřiceti hodin se ochladilo – mezi čtvrtkem a sobotou – možná o patnáct stupňů. Sluníčko se ukazovalo výjimečně. Natož, aby hřálo. Na výkonech snad celého startovního pole se to v dobrém podepsalo.

Když jsme běželi Zborovem nad Bystricou, fandila snad celá obec. O pár kilometrů později už na cestě zůstávali pouze běžci a hasiči s policisty zajišťující bezpečnost závodu. Přišla totiž průtrž mračen a ke Slovenskému orloji ve Staré Bystrici se stoupalo v krupobití… některé kousky měly průměr kulky ráže .22.

Od otočky u orloje následovalo klesání i zrychlování, čímž jsem se dostával před další a další maratonce. Včetně Moniky Domovcové, která však ukázala silný finiš a skončila čtyři sekundy přede mnou. 44. maraton na 44. ročníku Kysuckého znamenal osobák: 3:50:57! Samozřejmě opět v Hokách One One Huaka.

V dresech MK Seitl Ostrava běželi v Čadci i Daniel Šindelek (jenž skončil s časem 3:09:06 celkově čtrnáctý a ve své kategorii třetí za bratrem Vladanem) a Jarda Hrabuška (jeho čas 3:44:47 znamenal třetí místo v kategorii). Maratonci s nápisem Ostrava na zádech se každopádně setkali se silným povzbuzováním.

Radek Luksza

Letošní kalendářní rok se pomalu dostává do své poloviny a po sobotě budeme taktéž v polovině závodů v Moravskoslezském běžeckém poháru. Osmým závodem bude Letní RUNdál, který bude tentokrát startovat v areálu Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových v Ostravě-Zábřehu.

Tento závod je v hierarchii akci, které pořádá Prajzský běžecký klub Kravaře, tím nejstarším, největším a také nejoblíbenějším. Svou oblibu si získal nejen atraktivní tratí, kterou tvoří tři kola v areálu zámeckého parku, ale také skvělou diváckou kulisou. Letos sice došlo k určitému narušení v podobě návštěvy závodu jistého populistického politika, ale pořádající oddíl se od této akce velice správně a sympaticky distancoval. Běh je sport, je o výkonu a vteřinách a ne o politických bodech. A to také platilo na trati, i když občas, spíše teda sporadicky, zvítězila taktika nad férovostí. Od začátku vystřelil do čela závodu Václav Bitala (AK EZ Kopřivnice) a všem bylo jasné, že na tohoto borce nikdo další ve startovním poli mít nebude. Jeho vítězný čas v cíli činil 28:32 min. Druhý skončil takticky běžící Robert Anczak (Easy Run Racibórz) 29:59 a třetí pak Michal Poledník (Canicross Beskydy) 30:01, který bohužel doplatil na roli nechtěného pacemakera. V ženách byl souboj vyrovnaný až do konce. O vítězství bojovaly kolegyně z SSK Vítkovice Kateřina Bluchová a Hana Legerská. Prvně jmenovaná byla v cíli o sekundu dříve a její čas se zastavil na 34:03 minutě. Třetí místo obsadila Zuzana Kročová (SK Hranice) 35:16 min.

Náš klub měl, jako již tradičně, v Kravařích slušné zastoupení a solidně jsme také vzali útokem stupně vítězů: Ondřej Dominik 30:28 a 2. místo v kategorii, Marek Škapa 31:01 3. místo v kategorii, Honza Fousek 31:32, Daniel Šindelek 31:34 a 2. místo v kategorii, Petr Škrabánek 32:50 a 3. místo v kategorii, Petr Jorníček 36:03, Ivan Karas 36:24, Ladislav Dvorský 36:25, Petr Brož 38:37, Jaroslav Kuncek 38:55, Marek Moravec 39:15, Pavel Pivko 41:02, Jana Dominiková 42:56, Jana Kilarová 43:17, Václav Procházka 48:19 a 2. místo v kategorii a Martina Metzová 50:24.

Foto: https://www.zonerama.com/fotofous/Album/4404224

Na náměstí Jiřího z Poděbrad a v jeho okolí se minulou sobotu konal další Běh Vítkovicemi. Šlo o tradiční úvod Petropavlovské pouti pořádaný naším klubem. Cílem nebylo pouhé potrápení těla očistným, zhruba pětikilometrovým během, ale rovněž sbírka ze startovného na malého chlapce Tomáše. Celkově se vybralo sympatických 2 650 korun. Korunek mohlo být více, nebýt toho, že běžecká účast byla letos, například oproti loňsku, kdy byl závod součástí Moravskoslezského běžeckého poháru, skutečně malá. Sám jsem byl překvapený, když se vedle mě na startovní čáru postavilo pouhých šestnáct dalších závodníků. Pouze dva z nich byli elitní. Šlo o naše prvotřídní závodníky Marka Škapu a Dana Šindelka.

Po krátkém změření sil dětí, jehož se zúčastnil i Tomášek, odstartoval závod dospělých běžců a běžkyň. Trasa nebyla nijak složitá. Dvakrát se oběhlo náměstí, poté nás čekal okružní běh parkem, po vyběhnutí přišla odbočka doleva, na první křižovatce ji následovalo odbočení vpravo, pak ještě jednou doprava a doleva zpět ke startu, následně otočka kolem malého chlapce (děti běžce skvěle navigovaly) a ještě jednou to samé do cíle.

Hned po startu byly karty celkem jasně rozdány. Na prvních dvou místech vyběhli a záhy všem unikli Dan s Markem. Skutečně nešlo o „závod století“, a tak oba dva rozhodně nepotili krev. Držení pro ně pohodového tempa jim i tak zcela stačilo. Jako první nakonec doběhl Daniel Šindelek v čase 19:51. Marek Škapa poté zapsal 20:15 min. Příjemným překvapením dne pak bylo, samozřejmě vzhledem k obsazení závodu, mé doběhnutí na místě třetím. Pohled na hodinky už tak milý nebyl. Čas 22:29 na přibližně 5,2 km dlouhé trati za příliš kvalitní nepovažuju. Na závod budu přesto vzpomínat v dobrém. Poprvé jsem si mohl udělat radost, vystoupat na stupně vítězů a převzít po pěkné medaili také krásný pohár. Za osmdesát korun startovného, které šlo navíc na dobrou věc, to byla celkem potěšující a milá záležitost.

Spolu s Danem a Markem jsme na pódiu všichni tři zazářili v modrožlutých dresech. Nebyli jsme však jediní, kdo udělal „seitlům“ radost. V kategorii žen se na krásném třetím místě umístila naše běžkyně Jana Kilarová za čas 26:30. Předběhly ji dvě sympatické slečny (již ne od nás), konkrétně Nikol Baladová (24:26 min.) a mladá krasobruslařka Dominika Kraussová (23:31 min.), která mi v první polovině závodu notně zatápěla. Činili se také naši dva další běžci: Václav Procházka (30:04 min.) a Martina Metzová (30:06 min.).

Ivan Karas

Dne 2. července 2018 proběhlo ve Slovinsku, v městě Železniki Mistrovství světa masters v horském běhu. Závodilo se na trati dlouhé 10,8 km, a převýšením 1184 metrů. Cíl závodu byl v nadmořské výšce 1660 metrů. V kategorii mužů nad 45 let se v konkurenci 59 běžců neztratil i běžec z oddílu MK Seitl Ostrava Jiří Žák, který doběhl na desátém místě, v čase 1 hodina 13 minut 6 sekund. K tomu Jirka dodává: ,,  Prvních dva a půl kilometru bylo po asfaltu a vybíhalo se z centra města. Tato pasáž mi moc nevyhovovala a do terénu jsem nabíhal okolo dvacátého místa. Poté až do cíle to byl pravý horský terén s místy velmi prudkých stoupání. To mi už mnohem více vyhovovalo a postupně jsem předbíhal své soupeře. Byl jsem nakonec rád, že 150metrů před cílem jsem předběhl jednoho z italských běžců a doběhl jsem v první desítce. Za slunečného počasí jsem dnes na víc neměl, a nepodařilo se mi přiblížit k pátému místu z roku 2016 z italské Susy, a šestému místu z rakouského Telfesu v roce 2014.“ Mistrem světa se stal Ital De Colo Daniele před týmovým kolegou Antoniny Giuseppe, na třetím místě doběhl domácí Slovinec Alič Simon. K tomu Jirka říká: ,, Italové jsou absolutní špička, na letošním šampionátu ještě skončili na čtvrtém a pátém a jedenáctém místě. Před dvěma lety byli na světě přede mnou tři Italové, před čtyřmi roky všech pět Italů.“

Odkaz na internetové stránky závodu: http://www.atletsko-drustvo-zelezniki.si/AK/stran/tek-na-ratitovec

Každé úterý se na dráze stadionu VOKD Ostrava Poruba scházejí nejen naši členové k tréninkům. Toto úterý 12. června byl trénink na 2 míle zaznamenán na kameru:

XXX. Záhorácký maraton, Senica, Slovensko, sobota 9. června 2018

Když jsem vloni odtrpěl maraton v Jistebníku v sotva zaběhnutých Hoka One One Challenger ATR II, šastnul jsem s nimi pod stupně vítězů, prohlásil, že s nimi nic delšího nedám (mám v nich pozdější osobák na desítku!) a začal střídat čtyři modely Altra. Jenže se pak naskytla koupě jiných Hoka One One – Huaka – za fakt super cenu …. a ty se mi ukázaly také jako superrychlé. Rozhodl jsem se tedy risknout v nich Záhorácký maraton ve slovenské Senici.

Letošní ročník byl jubilejní třicátý a na start se postavily necelé dvě stovky „pretekárov“. Maratonců asi třiapadesát včetně tří zástupců MK Seitl Ostrava: Ivy Pachtové, Petra Škrabánka a mne. Chyběli mi tam, pravda, někteří čárkaři, zejména oba čeští Mirkové, Šaňo i Eva Seidlová, naopak počtvrté v řadě jsem se zdravil s Romanem Tománkem. Trasa ideální – půlmaraton tam a půlmaraton nazpět; jen k horkému klimatu bylo třeba přistupovat s respektem.

V první půlce jsem se přidal k Zlatici Semanové a Peteru Bačíkovi (zdravili všechny v MKS), kteří mi pomáhali hlídat tempo, přičemž jsme probírali známé od Otty, přes Jardu až po Sandokana. Moje desítka za asi 54 minut, půlmaraton v Šaštíně 1:57, pětadvactíka pod 2:20, třicítku nevím a na devětatřicátém kilometru u nádraží v Senici za 3:40. Předběhl jsem i jednoho se závodníků, jenž neměl stejné podmínky jako my ostatní = podporoval ho cyklista.

Třiačtyřicátý maraton se mi vydařil, tajně jsem totiž chtěl v lehkých rychlých botách Huaka jít pod čtyři hodiny. Konečně se to povedlo, bez následků požití litovelské desítky a jiných trablů. Osobák jsem tušil, avšak 3:55:10 ani náhodou! Úspěch v Záhorí korunovali Iva (3:30:01 a absolutně první žena) a Petr (3:00:21, druhý v kategorii a celkově šestý). Maraton v Senici se vykázal perfektní organizací, připravením občerstvovaček i zajištěnou trasou závodu!

Radek Luksza