Nejen víkendové střípky

Slezanská hodinovka

Ve středu 20. září se opět sešli vytrvalci na atletickém stadionu TJ Slezanu ve Frýdku, aby hodinu kroužili na oválu a snažili se za tu dobu uběhnout co největší vzdálenost. Šlo již o 47. ročník Slezanské hodinovky. Z našeho oddílu se to nejlépe podařilo Danovi Šindelkovi, který výkonem 15211 metrů  bral 2. místo v kategorii. Roman Slowioczek zdolal 13640 metrů a Radomír Pach uběhl metrů 9820.

 

Dvanáctka z Jasének

Sobota 23. září byla na závody poměrně štědrá. V Hlučíně v části Jasénky se konal závod na cca 12 km. Zcela bez překvapení se stal celkovým vítězem náš Jirka Pytlík, který náročnou trať zvládl za 44:54 minut. Petr Škrabánek si výkonem 53:59 minut zajistil prvenství ve své kategorii a Miroslav Valošek do cíle doběhl za 1:01:53 hodiny. Obdiv a uznání však získal Marek Škapa, který při zdolání tratě musel překonat sám sebe, nevzdal se a do cíle doběhl. I když nabral značnou ztrátu, svou stíhací jízdou dokázal časem 1:00:48 získat 2. místo ve své věkové kategorii.

 

Podzimní RUNdál

V sobotu v Bělském lese pokračoval další částí oblíbený běžecký seriál, zaměřující se na každé ze čtyř ročních období, RUNdál. Starovali jako tradičně ženy a muži zvlášť. V ženském poli jsme měli dvě zástupkyně, Ivanu Kondasovou, jenž zvládla trasu dlouhou cca 4,5 km za  21:36 minut a Lenku Běhunčíkovou. Ta si zapsala výkon 22:43 minut. Mezi muži se blýskl 1. místem ve své kategorii Dan Šindelek. V cíli mu naměřili čas 17:07 minut. Druhým našim borcem byl Petr Milfait. Ten zaznamenal čas 20:29 minut.

 

Syrovínský běh Velkou Moravou

Na tomto ultra závodu, jenž se koná v krásné přírodě Buchlovských hor a vede přes pole, louky a vinohrady, jsme měli své zastoupení. Hlavního závodu na více jak 50 km se zúčastnil Michal Damek a cílem proběhl v čase 7.24:23 hodin.

 

Fachmann kros

V neděli se na Svobodě konal krosový závod na 14 km. Ani tady nechyběl náš zástupce a nebyl to nikdo jiný než vytrvalec, jenž ve své kategorii jen výjimečně najde přemožitele, Petr Škrabánek. Jeho čas v cíli byl 1:06:08 hodiny.

Náš člen na šestidenním závodě v Maďarsku

Ve čtvrtek 14. září byl v maďarském městě Balatonfüred odstartován šestidenní běžecký závod, který byl součástí Světového poháru. Na start se postavili také čtyři závodníci z České republiky a mezi nimi byl také náš člen a dlouholetý ultramaratonec Jarosav Bohdal. Uběhl 643,161 km, což mu vyneslo celkové 17. místo a tímto výkonem si o 33 km vylepšil svůj osobní rekord. V soutěži týmů skončila Česká republika na druhém místě hned za domácími Maďary.  

Jak si vedli naši členové…

Opavská míle

V úterý 5. září mohli již po jedenácté změřit síly běžci různé výkonnosti s elitními mílaři. V Opavě se konal oblíbený závod na jednu míli a z Olomoucké ulice se směrem k cíli na Horním náměstí vydali také tři naši závodníci. Tomáš Věnsek 1609 metrů zvládl za 4:49 minuty a Marek Škapa za 5:20 minut, což mu stačilo ke 3. příčce ve své věkové kategorii. Jan Schvarzbacher proťal pomyslnou cílovou pásku o minutu později po Markovi a ve své kategorii skončil druhý!

 

Slezanská desítka

O den později ve středu 6. září se na atletickém stadionu TJ Slezanu ve Frýdku konal 37. ročník závodu na 10.000 metrů. 25 kol si na dráze odkroužili také naši Dan Šindelek, který časem 38:47 bral 2. místo ve své kategorii a Roman Slowioczek, jenž si připsal výkon 42:38 minut.

 

Běh Chuchelnou

15. ročník tohoto závodu, jenž si závodníci oblíbili například díky krásné trailové trati, se konal v Chuchelné v sobotu 9. září. Celkově čtvrtý a svou věkovou kategorii ovládl Marek Škapa, jenž si připsal výkon 58:40 minut. Také Petr Škrabánek časem 1:06:06 hodiny mohl slavit vítězství ve své věkové kategorii. V závodě nás reprezentoval ještě Jiří Hrbáč a to cílovým časem 1:27:24 hod.

 

Běh rodným krajem Emila Zátopka

Z Kopřivnice do Rožnova přes sedla nad pramenem Jičínky se běžci v sobotu 16. září vydali po jednadvacáté. Trasu dlouhou 22,3 km s převýšením 375 metrů zdolali také čtyři naši. Dan Šindelek časem 1:35:04 hodiny skončil ve své kategorii na 2. místě. Petr Škrabánek výkonem 1:44:53 svou kategorii vyhrál. Dále běželi Miroslav Valošek 2:07:33, Jana Kilarová 2:07:58 a Josef Smola 2:22:35.

Foto Jiřího Harašty:

https://www.rajce.idnes.cz/labekl/album/beh-rodnym-krajem-emila-zatopka-16-9-2023

 

ŠumpeRUN

V sobotu se také městem Šumperk běžela desítka. Trať se s skládala ze tří okruhů se startem a cílem na náměstí Míru. My jsme měli v závodě dvojí zastoupení. Milan Ondrášek časem 38:22 vybojoval 3. místo ve své věkové kategorii. Kateřina Šeděnková dokázala časem 44:44 svou věkovou kategorii vyhrát.

Studenecká pětka

Ve Studénce  se běžel další ročník memoriálu Jardy Kuncka.

Jarda běhal za náš klub a tak každým rokem, když jsme doma, se tohoto závodu rád zúčastním, a samozřejmě i Petra. Z našeho klubu se tohoto závodu letos zúčastnili pouze 3 závodníci. Na trase 12 km zvítězil celkově Marek Škapa a Petra Pastorová mezi ženami. Svoji kategorii na 5 km vyhrál i Petr Škrabánek.
 
Za celou dobu, co se motám v atletice, jsem poprvé zažil něco, co jsem nemohl pochopit. A to když jsem fotil a šel zpět k cíli, najednou vidím Natálii Kašnou jak běží a otec taky běží za ní a popohání ji, aby běžela ke kuželu a zpět. Běžela závod na 2 km a asi po 800 m, kdy měla běžet doleva, nezabočila a běžela rovně. Stál tam pořadatel – mladý kluk a nezaregistroval ji, protože už v tomto místě měla docela náskok před ostatními. No jak, znáte Kašného, tak kluk to schytal, až  z toho byl špatný. Tak dceru poslal zpět do cíle, aby běžela znovu trasu od startu. Čas ji měřili ručně ze stopkami.  Samozřejmě, že měla nejlepší čas, přestože doběhla oficiálně mezi posledníma. K mému obrovskému překvapení však byla vyhlášena jako první na stupních vítězů. Aspoň že Kašný měl radost, že ji zařídil vítězství.
 
Pamatují si, když jsem běhal a taky vinou pořadatelů jsem zabloudil, ale nikdy mě nenapadlo, že bych se měl vrátit na start a běžet znovu. Je nás hodně, co něco podobného zažili. Taky Petře se to stalo několikrát a též měla náskok, dokonce předběhla předjezdce na kole do kopce a potom na něho musela čekat aby jí dojel. Vždy to brala – no co už, s humorem. Co rodiče neudělají pro své děti. Že něco takového ho může těšit? Aspoň, že byl spokojeny a muselo se mu dobře spát.
 
Něco podobného se stalo u nás na maratonu v neděli, kdy na 10  km vedla Keňanka a policie ji poslala rovně (z kruhového objezdu namísto doprava po trase), musela se vrátila na trať a doběhla 4. Ještě že její manažer ji neposlal znovu na trať a neměřili ji čas ručně. Možná by měla nejlepší čas a vyhrála by. 
 
Otta
 

Ohlédnutí za uplynulými závody

Palkovice – Kubánkov

V pátek 25. srpna se vydalo z Palkovic 81 běžců na 17 km dlouhý a náročný závod s převýšením 270 metrů. Konal se zde 12. ročník běhu Palkovice – Kubánkov a my jsme měli ve startovce tři naše zástupce. Nejlépe si vedl celkově druhý Jirka Pytlík, který zvládl trať za 1:08:11 hodiny. Celkovou vítězkou mezi ženami se stala Petra Pastorová 1:18:36 a závod za 1:23:36 hodiny doběhl také Roman Slowioczek.

 

Běhej Lesy

Běžecký seriál Běhej lesy pokračoval v sobotu 26. srpna dalším závodem. V Bedřichově v Libereckém kraji se konala běžecká obdoba Jizerské 50. Na trasu 11 km se vydala také naše členka Jarmila Gavlíková a do cíle doběhla za 1:04:40 hodin.

 

500. maraton Miry Krumera

Na počest pětistého maratonu Miroslava Krumera byl v sobotu 26. srpna na našem stadionu uspořádán závod právě na tuto královskou distanci. Trať se skládala z osmi okruhů a náš oddíl reprezentovali tři členové. Libor Svozil zvládl závod za 4:26:08, Radek Luksza 4:32:56 a Karel Budík za 6:25:44 hodin.

 

Beskydská sedmička

V pátek večer 1. září byl na třineckém atletickém stadionu odstartován další již 14. ročník vyhlášené B7.  Na zdolání 101 km s celkovým převýšením 5500 metrů se vydali také tři naši ultravytrvalci. Nejlépe se vedlo Michalu Kubínovi, který sedmu zdolal za 19:44:03 hodin. Do cíle na náměstí Míru ve Frenštátu pod Radhoštěm se dostala také Iva Kondasová 24:13:12 a s ní i Miroslav Valošek 24:13:17 hodin.

Hrabovský půlmaraton

Kdo trénoval posledních 14 dnů v odpoledních či večerních hodinách a neměl možnost jít běhat brzo ráno, kdy ještě byly poměrně přijatelné teplotní podmínky, tak mi určitě dá za pravdu, jak to bylo náročné. Já osobně jsem mohl často již po pár minutách svůj nátělník doslova ždímat. A tak vidina předpovědi počasí na sobotní dopoledne skýtala určitě pozitiva. Teplota již neměla stoupat nad 30 °C, dokonce to jednu dobu vypadalo na docela vydatné dešťové přeháňky. Jenže realita byla trošku jiná, což je vidět na první pohled ve výsledkové listině a dosažených časech. Vlhko jako v prádelně udělalo své a málokdo byl schopen udržet své nastolené tempo. Občerstvovací stanice byla v každém kole ceněná jako oáza v poušti. Avšak kdo vydržel na trati déle, byl nakonec obdařen tolik přivolávaným deštěm…

Trať se oproti minulému ročníku neměnila. Opět čekalo na půlmaratonce a čtvrtmaratonce 6 respektive 3 okruhy s náběhem a otočkou před prvním okruhem.  Kratší distance se zúčastnilo 29 běžců a mezi muži s přehledem zvítězil Oldřich Kokošek za 39:28 minut a mezi ženami byla nejrychlejší Martina Mazáčová (AKEZ Kopřivnice) 48:48 minut.

Do cíle hlavního závodu se dostalo 52 vytrvalců a všem hned od startu utekl náš Dan Šindelek. Trio pronásledovatelů taktéž z našeho oddílu to však nijak nerozhodilo a počkalo si, až Dan tak říkajíc „odpadne“. Z tria jako první odpadl Ondřej Dominik, doběhl tak třetí v čase 1:28:57 hod. Druhý skončil se ztrátou 40 sekund na prvního Jan Fousek. A vítězství pro sebe urval v čase 1:26:10 Marek Škapa, jenž si, jak je o něm známo, na vedro nemohl stěžovat. Dan nakonec skončil šestý a výkon 1:30:03 mu vynesl 2. místo v kategorii.

V ženách se pořadí na prvních dvou místech také postupně měnilo, když napřed vedla Eva Filipiová (Sokol Temenice Šumperk), ale nakonec jsi zdolala naše Petra Pastorová a cílem proběhla za 1:29:43 hod. Eva nakonec na Petru ztratila 47 sekund. Třetí místo si pohlídala Markéta Kašná (TJ Jäkl Karviná), jejíž cílový čas byl 1:38:04 hod.

Neztratili se ani další naši závodníci a mnoho jich bylo vidět následně při vyhlašování na stupních vítězů. Kateřina Šeděnková za výkon 1:41:15 brala 3. místo v kategorii, Magdaléna Drastichová 1:43:22 a 2. místo v kategorii, Tomáš Lipina 1:47:30, Jana Kilarová 2:00:36 a 3. místo v kategorii, Radim Václavík 2:03:55, Alfons Vytisk 2:10:03 a 1. místo v kategorii a Lenka Běhunčíková 2:13:21 hod.

Ondra

Ohlédnutí za uplynulým víkendem

Běhej lesy Bílá

V sobotu 12. 8. se konal další závod běžeckého seriálů Běhej Lesy.  Pátý z celkových osmi závodů zavítal tentokrát do Beskyd. K výběru byly dvě varianty tras a to na 10 a 18 km. A právě tu delší si vybral náš Daniel Filip. Trasu z převýšením 423 metrů zvládl za 1:32:56 hod. 

 

Hostýnská osma

Taktéž v sobotu se v Rajnochovicích konal již 12. ročník velice oblíbeného turisticko-běžeckého závodu jednotlivců a dvoučlenných týmů Hostýnská osma. Letos trasa měřila 68 km s převýšením cca 3000 metrů. Ani jednou na startu nechyběl náš Marek Škapa. Letos ho potkaly žaludeční problémy, ale ukázal se jako bojovník, nevzdal a dokázal se dostat v čase 12:10:11 hodin do cíle. O něco dříve, přesněji za 11:21:25 hodin, proběhl cílem další náš vytrvalec Miroslav Valošek.

 

Běh Olbramicemi

V neděli v Olbramicích se mohli závodníci zúčastnit 9. ročníku místního běžeckého závodu. Vybrat si mohli dvě varianty, kratší na 4 km a delší na 16 km. Na kratší trati zabodoval náš Jan Benbenek, který časem 14:28 minut skončil na celkovém 2. místě. V hlavním závodě jsme měli zastoupení početnější. Celkově pátý skončil Vojtěch Gruchala. Jeho cílový čas 1:20:26 mu vynesl 3. místo v kategorii. Svou věkovou kategorii vyhrál v čase 1:21:52 Petr Škrabánek. Dále nás reprezentovali Tomáš Lipina 1:31:46 a Alfons Vytisk, kterému čas 1:42:18 vynesl 3. místo v kategorii.

100 – Pocta maratoncům je za námi

V sobotu 12. srpna to bylo přesně 100 let, co byl v Opavě odstartován Slezský marathon a na jeho počest se pustil David Bíbrlík z BK Ludgeřovice do organizování vzpomínkové akce. Chtěl tím uctít památku prvorepublikových borců, kteří se tohoto závodu zúčastnili. S pomocí se obrátil také na naši Petru Pastorovu a dokonce se mu podařilo najít sponzora firmu Unimerex, která pomohla k finančnímu zajištění. Celá akce také dostala charitativní nádech a účastníci mohli finančně podpořit Nadační fond Kulíšek, který pomáhá předčasně narozeným dětem.

Mnozí jsme vyrazili do Opavy odpoledním vlakem. Nejpočetnější skupinka účastníků nastupovala na zastávce v Ostravě Třebovicích, ale po trase přistupovali další a další vytrvalci. Ke Slezskému divadlu jsme dorazili s hodinovým předstihem. Skupinka účastníků se pomalu rozrůstala. Celé situace využil místní bezdomovec, který jako by z oka vypadl španělskému komikovi El Risitasovi neboli „Smějícímu se muži“. Chopil se své oprýskané rozladěné kytary a započal svou „One Man Show“ a doprovázel na ni svým jedinečným způsobem reprodukovanou hudbu, která vycházela z nachystané reprobedny.

V 16:36 hodin, na minutu přesně jako před 100 léty, odstartoval Otto Seitl tento vzpomínkový běh. Do města se tak rozpohybovalo asi 60 vytrvalců doprovázených několika účastníky na bicyklech. Protože nešlo o závod ani o umístění, mohl si každý zvolit své vlastní tempo. Trasa nebyla nijak značená, ale její popis, včetně možnosti nahrát si ji do mobilních zařízení či chytrých hodinek, byl zveřejněný na stránkách propagujících celou akci. Přesto to byl tak trochu „orienťák“ a bylo zábavné v cíli poslouchat, kdo kolik nakonec naběhal 😊. A ač opravdu nešlo o to, kdo vyhraje, tak kdybych měl někoho zmínit, byl by to Patrik Pastor, který ten den posbíral nejvíce „nej“. Nejdříve zakufroval, ztratil se hned za Opavou a ještě si to párkrát zopakoval. Naběhal zřejmě nejvíce kilometrů a přesto všechno dokázal být suverénně nejrychlejší a do cíle doběhl s velkým náskokem jako první.

Na trati byly dvě občerstvovací stanice. První v novém areálu v Kravařích Olšinkách a druhá u Jilešovic. Výběr občerstvení byl opravdu luxusní a určitě každý si tam našel nějakou svou mňamku, kterou se nakopl do dalšího výkonu. Další „žranice“ už probíhala v cíli na našem stadionu v Martinově, kde si účastníci mohli opéct špekáčky, dát vaječinu a hlavně doplnit tekutiny alko i nealko pivem…

Doběh na stadion byl stylový, když se obíhalo čestné půlkolečko a na závěr probíhalo čtyřmi nafukovacími bránami. Každý se tak mohl cítit a právem jako „vítěz“.

Celá akce tak byla velmi povedená. Nebylo z ní cítit určité napětí z výkonu a soupeření, které bývá na závodech, ale vše se odehrávalo v pohodovém a přátelském duchu. Velké díky tak patří především Davidovi, ale i všem ostatním, kteří se na celé akci podíleli.

Ondra

Fotografie Radka Jurečka

40. Rajecký maratón 1984-2023

Rajecký maratón slavil v sobotu 40 let! Tento tradiční maratón na Slovensku díky letnímu termínu, kdy se pravidelně běhá v srpnu, nevynechal ani v době covidové. Je to třetí největší maratón na Slovensku a zcela právem si přivlastnil tyto tři přídomky – najťažší, najkrajší a najsrdečnejší. Jsem rád, že jsem mohl být u toho, letos už po sedmé. Přání bylo pod tři hodiny, vyšší cíle jsem neměl i s ohledem na to, jak se přehnané ambice na tomto těžkém maratonu, především díky letnímu teplému počasí, mohou vymstít. Kdo neběžel ať si to zkusí a kdo běžel, mi dá určitě za pravdu. Do Rajce se musí s respektem, obzvláště, když předpověď věští pořádnou opalovačku.

Kulaté výročí si žádá speciální hosty a pro letošek jim byl bratislavský rodák, manažer a organizátor atletických mítinků, třeba u nás Zlaté tretry, Alfons Juck. Pro lidi, kteří by se chtěli o této atletické ikoně dovědět více, doporučuji podcast na https://strekari.cz/podcasty/98-alfons-juck.html

Dalším překvapením na startu byl Zdeno Chára. Kdo by netušil, tak ikona slovenského hokeje, obránce s parametry ne zrovna běžeckými, který již absolvoval Bostonský maraton a nyní stál na startu rajeckého půlmaratonu, kde si připsal svůj první start “bežeckého preteku” na slovenském území. Jeho obří postava nešla přehlédnout a jeho běžecký výsledek (1:33:50) byl úctyhodný. https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdeno_Ch%C3%A1ra

Po dřívějších letech se start posunul z desáté na devátou hodinu. Je to rozhodně lepší, ráno silnice není ještě tak rozpálená a ti rychlejší dobíhají před polednem. Další plus je zavřená cesta po dobu závodu, kde policie pouští pouze linkové autobusy, jinak máte celou cestu pro sebe. Pro běžce, kteří nechtějí ráno cestovat, je možné využít ubytování v tělocvičně ve vlastním spacáku za symbolických 5 eur. Osobně tuto možnost poslední roky využívám.

Od rána je na náměstí blázinec, chystají se stánky na odpolední den Rajce, vystoupení mají mažoretky, rozhovory s hosty, člověk se ani nenaděje a už stojí v koridoru a čeká na výstřel. Ten samozřejmě nemůže zaznít dříve, než dohraje slovenská hymna. Minutu před devátou vyjeli in-line bruslaři, kteří finišovali v Čičmanech (20 km). A o deváté vyběhlo zbylé startovní pole, maratonci, půlmaratonci a štafety do souboje s tratí, časem a neúprosným sluncem. Trať je tradiční a všem známá, okruh Rajcem a pak výběh po hlavní cestě směrem na Šuju, následuje Rajecká Lesná, kde se dělí půlmaraton s maratonem. Mezi Lesnou a Šujou je každoročně zaparkovaná dodávka s DJ, který tam vyhrává doslova na okolní lesy. Půlka odbočuje vlevo a maratonci peláší rovně na Fačkov. Tady bych rád zmínil, že co se fandění týče, tak Slovensko je o dobrých deset levelů jinde, než když běžím kdekoliv v Česku (osobně jsem zažil nejlepší atmosféru na maratonu v Košicích). Za Fačkovem se začne stoupat směrem do Čičman, kdo to nezná, měl by se nechat překvapit přímo v závodě. Můžu potvrdit, že to rozhodně stojí za to, je to taková maratonská odměna. V Čičmanech je obrátka, a to, co jste nastoupali, si teď můžete vychutnat v seběhu. Od třicátého kilometru pak začíná závod, ze stínu vyběhnete na rozpálený asfalt a stín hledáte jen těžko. V dáli fabrika Kofoly v Lesné, tam už to bolí a poslední kilometry od Šujy už bývají jen o vůli a často už tam běžci chytají křeče z vedra. Letos jsem zvolil rozumné tempo a zaběhl čas pod tři hodiny, bez jakékoliv krize (2:55:20). Bývaly tu i horší roky, sanitky, vrtulník ale letos vše proběhlo hladce. Vzdalo pouze 6 maratonců a doběhlo 198. V cíli už vás na náměstí vítá celý Rajec. Po doběhu tradičně medaile, poslední roky už kovová dřív se mi líbilo, že dávali symbolicky dřevěnou, kofola, bageta a birel.

Z našeho oddílu, který tu měl každoročně početnou účast jsem letos zbyl jen já a Radek Luksza, který si zapsal svůj 167. maratón s časem 4:29:34 a už určitě ladí formu na sobotní jesenický, kde tuto sběračskou jízdu v roce 2015 odstartoval.

Následovalo vyhlášení vítězů a nakonec program Velkého Rajeckého dne, Heligonica, Helenine oči, Smola a Hrušky a DJ Pedro a DJ Nuone, kterého jsem se už nezúčastnil :-).

Honza

Pár zajímavostí:

Mužský traťový rekord je 2:21:41 a drží ho ukrajinský závodník Janenko Sergej z roku 1996. Rajec vyhrál 3x v řadě a jediný kdo mu dokázal šlapat na paty, byl vynikající maratonec Rosťa Kolich, který v roce 1994 vyhrál s časem 2:22:53 což ale není jeho osobák z Rajce, protože ten zaběhl až v 1995 a to 2:22:35! Neméně kvalitní čas zde má i pořadatel Rohálovské desítky, komentátor běžeckých závodů a vynikající maratonec Ondra Němec, který v roce 1994 zaběhl 2:23:29. Od 1997 se časy vítězů propadly a nejblíže těmto fantastickým výkonům měl až v roce 2017 Tibor Sahajda, který v cíli zapsal 2:23:51.

Ženský traťový rekord patří Aničce Balošákové, kde se v roce 2001 časomíra zastavila na parádních 2:48:51. Celkově má 9 vítězství na tomto těžkém maratonu a něco mi říká, že ji Láďa Dvorský k jednomu prvenství pomohl, samozřejmě v rámci pravidel, prý v tom byl dárkový koš samozřejmě s jídlem… 🙂 Letos vyhrála s časem 3:10:05 Silvie Sebestián a celkově má 5 výher (3:05:58). Po čtyřech prvenstvích má Andrea Bérešová (2:54:17) a taky naše Petra Pastorová (2:56:46)

Pár statistik:

 

 

 

Petra na víkendových závodech na Slovensku

Po náročném půlmaratonu ve Francii měla Petra zdravotní potíže a týden se dávala dohromady. Rozhodli jsme se teda odjet na víkend na Slovensko do našeho oblíbeného Thermal Parku Vrbov.

V pátek jsme vyrazili a Petra ještě stihla odběhnout trénink kolem Štrbského Plesa. Večer nám zavolal Laco Maras z Prešova, jestli bychom nepřijeli na závod Prešovská horská jedenástka. Souhlasil jsem, že Petra poběží. Start byl v 9:00 hodin a po závodě jsme měli v plánu, že se stavíme do termálů. V lese se po nočním lijáku nedalo běhat, a tak pořadatelé museli změnit trasu. Rozhodli, že se nepoběží do kopce ale kolem vody na okruhu 2,5 km, který se běžel 4x, takže trasa měřila jen 10 km. Pro nás to bylo výhoda. Z Lacem jsme se domluvili, že Petra poběží za Maras Team. Petra vyhrála s velkým náskokem. Laco pořadatelům vylíčil v kostce Petřinu kariéru a ti byli překvapení a rádi, že si vybrala právě jejích závod. Petra dokonce předávala ceny a téměř všichni se s ní chtěli vyfotit.

Na závodě v Prešově jsme se dozvěděli, že k večeru se běží za Bardějovem závod na 11,4 km. Takže místo vody jsme se přemístili na Porúbskú jedenástku. Byla to větší vesnice a zrovna probíhali dětské závody. Vypadalo to, že na stadionu byla asi celá vesnice. Start byl v 18:00 hodin a Petra hlavní závod a opět běžela za Maras team. Opět v pohodě vyhrála časem 47:07 minut, ale bylo velké vedro. Petru jsem ještě neviděl tak mokrou. Teklo z ní jako z vodníka. Po závodě byl guláš, zákusky, koláče. atd., večer pak pokračovala zábava. Vyhodnocení bylo už za tmy. Co čert nechtěl, tak nás přemlouvali, jestli bychom nejeli do Košic na půlmaraton.

 

 

A tak jsme se přes noc přemístili do Kavečan, což je15 km od Košic. Je to jeden z nejtěžších půlmaratonu. Celkem startovalo 96 závodníků. Start byl první kilometr do kopce, poté se běželo 2 km z kopce, pak následovala otočka a běželo se nahoru zpátky. Celkem museli běžci zdolat 3 kola. Zde Petra opět vyhrála, když porazila druhou Maďarku. Její vítězný čas byl 1:31.08 hod.

Po závodě jsme jeli domů, ale po cestě jsme se přeci jen stavili v termálech ve Vrbově. Strávili jsme tam 3 hodiny a pak pokračovali na cestě domů. Víkend teda dopadl úplně jinak, než jsme plánovali.

Otta